Kód CZ 13324

Pustiměř

Připojeny: Prusy, Zelená Hora

Rotunda sv.Pantaleona ²

Zřícenyny nad městečkem. V těsné blízkosti za kostelem jsou pozůstatky románské rotundy sv. Pantaleona z roku 1085. I když první věrohodná zmínka o existenci rotundy je z roku 1232.[62] Při založení kláštera v roce 1340 byla rotunda z počátku kostelem klášterním a to do doby než byl postaven nový kostel.[62][3] Podle písemných zpráv zde byl pohřben v roce 1351 zakladatel pustiměřského kláštera olomoucký biskup Jan Volek. K rozebrání rotundy došlo kolem roku 1821 a dodnes se dochovalo nepatrné torso z její lodi. Zbytky rotundy jsou dnes situované nad dnešní kaplí svaté Anny a jsou součástí poutního místa

[Klášter benediktinů] ²⁾

1340-1580 nechal postavit olomoucký biskup Jan řečený Volek. Klášter byl zrušen v roce 1588 dekretem papeže Sixta V. a zcela zanikl. Tento zaniklý klášter byl jediným ženským klášterem řehole benediktinské na Moravě. Klášter byl založen 30. září 1340 biskupem Janem Volkem. O další rozkvět pustiměřského kláštera se zasloužily abatyše Hilarie, která se uvádí v letech 1356-1377 a Juta uvádějící se v letech 1383-1400. Po ukončení husitských válek začal význam kláštera upadat. Podle listiny ze dne 21. září 1588 papež Sixtus V. klášter zrušil a daroval klášterství jezuitské koleji olomoucké. Z původního kláštera se zachovaly pouze zbytky rotundy

Kaple sv.Anny ²⁾

Pův.gotická 14.stol., přestavěná kol.1625. je třetí církevní stavba na nezvykle malém prostoru, která byla postavena ve 14. století, pravděpodobně biskupem Janem Volkem. Kaple v roce 1635 vyhořela a obnovena byla ještě za kardinála Františka z Ditrichštejna. Kaple je postavena na základech starší stavby na půdorysu řeckého kříže. V roce 1694 měla společnou sakristii s rotundou. Dnešní podobu má kaple z roku 1820. Na přelomu 19. a 20. století kaple sloužila po 6 let jako farní kostel. Kaple je poutním místem a kulturní památkou.[61] U kaple se nachází Getsemanská zahrada, jež je dokladem gotického sochařství. Sošky Krista, svatého Jana, Petra a Jakuba z 15. století, které bývaly naproti vchodu kaple ve výklenku „Getsemanské zahradě“, jsou zrestaurovány a uloženy v depositáři olomouckého arcibiskupství. To proto aby se zabránilo odcizení

Kostel sv.Benedikta ²⁾

Neobarokní, 1900-2, farní založený 15. září 1395. Tato středověká stavba s gotickým presbytářem byla dostavěna až koncem 16. století. V roce 1635 celý vyhořel a následně byl obnoven. Koncem 19. století se začaly na klenbě kostela objevovat trhliny. V roce 1896 musel tak být uzavřen a posléze stržen i se samostatně stojící zvonicí. Stavba nového kostela byla započata v únoru roku 1900. To vše pod patronací olomouckého arcibiskupa Prof. ThDr. Theodora Kohna. Stavba kostela trvala necelé dva roky. Nový kostel byl hotov a předán v červenci roku 1901 a v neděli 24. července jej benedikoval rajhradský prelát Benedikt Jan Karel Korčian.[59][60] Nynější kostel se stal v roce 2001 kulturní památkou.[60] Kostel je obdélná stavba typu trojlodní baziliky se zvonicí, hranolovou věží a dvěma symetrickými sakristiemi po stranách presbyteria. Během Druhé světové války byl kostel poškozen střelbou. Novou fasádu dostal ihned po válce a pak až v roce 1998.

Fara ^C)

Mohutná obdélníková stavba s valenými klenbami z konce 18. století. Podle ústní tradice má fara vchod zhotovený z náhrobku bývalého správce benediktinského kláštera

Sousoší Getsemanská zahrada ²⁾

Sochy z 15.stol.

Socha sv. Jana Nepomuckého ^C)

na návsi z roku 1735.

Kamenný kříž ^C)

U fary, 1764

Kříž ^C)

u rozcestí do Melic z roku 1866 jehož zakladatelem byl František Spisar.

Kříž ^C)

Barokní s mariánským reliéfem u sokolovny z roku 1783.

Kamenný kříž ^C)

Barokní z roku 1839 stojící před bývalou budovou dolní školy.

Kříž ^C)

u cesty vedoucí do polí z roku 1838.

Kamenný kříž ^C)

u cesty na Drysice s letopočtem 1804. u božích muk

Kříž ^C)

Barokní u kostela z roku 1769.

Boží muka ^C)

zasažená v roce 2005 bleskem na křižovatce zaniklých cest od Křižanovic do Radslavic.

Smírčí kámen ^C)

zasazený u plotu hájenky z roku 1553.

Dům č. p. 18 ^C)

v Horním dvoře.

Stodola u č. p. 33 ^C)

v Horním dvoře.

[Hradisko] ^C)

stávalo koncem Velkomoravské říše na katastru obce , nazývané Hrad Dolní Melice. Zanikl za husitských válek

[Biskupský hrad Melice] ^C)

byl postaven koncem 13. století. Oba zdejší hrady zanikly během husitských válek. Zřícenina hradu Melice se poprvé jako hrad objevuje v listinách roku 1339. Stavitelem byl olomoucký biskup Jan Volek. Hrad byl opatřen kaplí, kterou dostavěl až Janův nástupce biskup Jan Očko z Vlašimi, což potvrdil nález kamenného erbu roku 1898 a při vykopávkách z let 1931–1938 se toto tvrzení jen potvrdilo. Z hradu se stalo reprezentativní sídlo olomouckých biskupů, kteří pokračovali ve vybavování interiérů. Hrad zanikl v dobách husitských válek. V roce 1439 se hrad již uvádí jako rozbořený. Zbytky hradu leží necelé 2km daleko, v lese mezi Pustiměří a Drysicemi.[62] Zbytky hradu jsou ve vojenském prostoru a přístup je povolen jen o víkendech, vede k němu značená Naučná stezka Melice

Škola ^C)

Děsivá podoba po několika přestavbách a zateplení

Sokolovna ^C)

Přestavěna na kulturní středisko Sokolovna č. p. 38.

Lípa ^C)

Před kostelem

Zpět na okres

panství

1850 politický okres Vyškov, s.o. Vyškov

1961 Okres Vyškov

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

První písemná zmínka pochází z první poloviny 11. století, ale oblast byla osídlena již v mladší době kamenné. Původně byla Pustiměř zeměpanskou vsí, která časem přešla k olomouckému biskupství. Již koncem Velkomoravské říše na katastru obce stávalo hradisko, nazývané Hrad Dolní Melice. Koncem 13. století zde byl postaven Pustiměřský biskupský hrad. Oba zdejší hrady zanikly během husitských válek. Centrem všeho zdejšího dění se stal pustiměřský klášter, který zde roku 1340 nechal postavit olomoucký biskup Jan řečený Volek. Klášter byl zrušen v roce 1588 dekretem papeže Sixta V. a zcela zanikl. Další rozvoj zastavila Třicetiletá válka. Výraznější oživení nastalo okolo roku 1850, kdy zde začaly působit a vznikat různé spolky. Do roku 1926 patřila k Pustiměři obec Zelená Hora. V roce 1942 se s obcí sloučily bývalé Německé Prusy, nyní Pustiměřské Prusy. Z nejvýznamnějších kulturních památek obce jmenujme zbytek románské rotundy sv. Pantaleona z roku 1080, kapli svaté Anny ze 14. století, Gatsemanské zahrady a dominantu obce kostel svatého Benedikta z roku 1900.

K zásadnějšímu osidlování katastru Pustiměř docházelo již na počátku doby bronzové, jako hlavní centrum místní lokality se přirozeně nabízela ostrožna, dnes označovaná jako Hradisko Zelená Hora. Toto pravěké sídliště nabylo významu už v raném středověku a to hlavně díky své pozici ve středu Moravy. V období mezi 5. a 7. stoletím bylo již hradisko známo jako opevněné a leželo v blízkosti dálkové cesty, vedoucí přes Moravu až k Baltskému moři, zvané Jantarová stezka. V době před velkomoravskou říší se již Zelená Hora řadila mezi přední moravská centra, významem ji lze srovnávat s hradisky v Mikulčicích a ve Starých Zámcích u Líšně.[5] Hradisko neztratilo na významu ani v období Velkomoravské říše. Pro toto období lze počítat i s možností, že se Hradiskem nazýval i dřevěný nebo již kamenný kostelík, na jehož místě vznikla později románská rotunda svatého Pantaleona.

První písemná zmínka o obci pochází ze zakládací listiny staroboleslavské kapituly z roku 1046, kdy kníže Břetislav I. daroval kapitule staroboleslavské roční úrok jednu hřivnu a dva voly z pustiměřského hradu. I když tento dokument byl označen jako falzum ze 13. století, panuje shoda, že jádro falza tvoří pravá listina knížete Vratislava II. z druhé poloviny 11. století, do níž byly ve Staré Boleslavi včleněny dochované starší záznamy, které svědčily o původním obdarování této církevní instituce knížetem Břetislavem.[6] Další, již bezpečná, zmínka pochází z roku 1232. 24. srpna 1341 je Pustiměř jmenována jako městečko.

Na místě kostela stával Klášter Pustiměř (opatství panen benediktinek zvaného Ad infantiam Christi tj. K dětství páně) založený roku 1340 a zaniklý roku 1588. Abatyše Alžběta (+ 1347), nemanželská dcera Václava III. byla poslední prokázanou Přemyslovnou. V rámci změn v zemské správě si od roku 1850 volila Pustiměř vlastního starostu

Rok	obyv.	domů
1850
1927	1020
1930
1947
1961
1970
2011	704

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Kuča Karel, Atlas památek, 2002

C) cs.wikipeda.org (18.10.2015)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 18.10.2015

Předchozí editace. 1.6.2011