Kód CZ 13969

Ruprechtov

Kostel sv. Václava ^{C) A)}

Jde o jednolodní stavbu opatřenou věží, v jejíž zvonici jsou zavěšeny tři zvony (sv. Václav, Marie, sv. František). Jednoduše a prostě vyhlížející exteriér skrývá vzácná umělecká díla. Jsou jimi tři fresky, které v roce 1963 vytvořil významný brněnský umělec Ludvík Kolek. Jmenovitě jde o výjev Poslední večeře Páně, jenž je svými rozměry dominantním prvkem výzdoby presbytáře i celého kostela a malby sv. Václav a Panna Maria s dítětem.

Základní kámen stavby kostela byl položen v roce 1942. O slavnosti sv. Václava 28. září 1946 pak došlo k jeho vysvěcení. Jak vyplývá z dobových pramenů, zmíněným událostem předcházelo mnohaleté úsilí ruprechtovských věřících realizovat touhu postavit v obci vlastní chrám. Vždyť již na sklonku 19. století došlo k ustavení družstva sv. Václava s cílem vystavět kostel a faru.

Zvonička ^C)

…

Socha sv. Norberta ^C)

…

Železný kříž ^C)

u silnice z Podomí

Železný kříž ^C)

U sochy sv.Norberta 1882

Železný kříž ^C)

Celolitinový na návsi u zvoničky

Železný kříž ^C)

u silnice na Ježkovice

Železný kříž ^C)

Celolitinový, na hřbitově

Zřícenina hradu Kuchlov ^C)

téměř zaniklá zřícenina hradu, která se nachází v údolí Malé Hané mezi Ruprechtovem a Rychtářovem v okrese Vyškov. Není jasné, jak se tento hrad jmenoval, název Kuchlov je odvozen od jména lesní trati, uváděné v 16. století.

Dle archeologických nálezů vznikl hrad v druhé polovině 13. století. Jeho funkce či rozloha panství, jehož mohl být centrem, je však nejasná. Snad nejpravděpodobnější hypotézou je možnost, že hrad byl centrem malého panství, k němuž náležel Ruprechtov a později zaniklé středověké osady Hamlíkov a Vilémov, které se v prvních výčtech majetku okolních panství neuvádějí. Hrad zanikl v 2. polovině 14. století.

Větrný mlýn ²⁾

Zděný1873, po 1882 vybaven Halladayovou turbínou, jedinou dochovanou u nás, kopie. s unikátní Halladayovou turbínou na kraji obce Ruprechtov v okrese Vyškov je technická kulturní památka. Mlýn byl postaven v roce 1873 jako klasický mlýn holandského typu, s větrným kolem o čtyřech lopatách a s otočnou střechou. Po větrné smršti původní majitel a stavitel mlýna Cyril Wagner instaloval místo klasického větrného kola tzv. Halladayovu turbínu, nazvanou podle svého vynálezce a konstruktéra, amerického farmáře Daniela Halladaye. Kolo turbíny je tvořeno věncem stavitelných žaluzií neboli lopatek, ovladatelných táhly, umožňujícími vhodný náklon ve směru větru i automaticky. Kolo udržuje ve správném směru dvojité kormidlo. Turbína se dnes otáčí ve výšce 16 m nad zemí, má průměr 10 m a váží asi 2 tuny. Mlýn s Halladayovou turbínou je ojedinělý nejen u nás, ale i v Evropě.

Chalupa č.p.137 ²⁾

S doškovou střechou, 19.stol.

Tři smrky ^C)

na místě, které se nazývá "Na prostředních", "Na barvínku", či "Na krchůvku". Bezprostředně sousedí se zaniklou středověkou osadou Vilémov. Smrky nechal zasadit v 70. letech 19. století majitel zámku v Račicích baron von Palm. Původně se jednalo o čtyři smrky, z nichž jeden byl kdysi zasažen bleskem a uschnul. Dnes rostou na louce uprostřed lesa smrky tři, z nichž největší má atypicky rozložitou korunu s několika výhonky

Zpět na okres

panství

1850 politický okres Vyškov, s.o. Vyškov

1944 Vojenský prostor

1961 Okres Vyškov

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

Rok	obyv.	domů
1850
1927	1096
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Karel Kuča, Atlas památek, 2002

A) ruprechtov.cz (9.11.2015)

C) cs.wikipedia.org (9.11.2015)

[Hamlíkov]

Zaniklá středověká osada, leží na katastrálním území obce Podomí v okrese Vyškov. Její přesná lokalizace byla zjištěna roku 1958 profesorem MUDr. Ervínem Černým, který na Drahanské vrchovině lokalizoval postupně 62 zaniklých středověkých vesnic.

Vesnice pravděpodobně byla původně součástí holštejnského panství. Ve výčtu osad, které koupil Vok I. z Holštejna a nechal zapsat roku 1349, se tato ves však neuvádí. První písemná zmínka pochází až z roku 1353, kdy její polovinu směnil Vok z Holštejna s Onešem z Charvát díly ve vsích Rudě a Loučce. Druhou polovinu Hamlíkova směnil Vok s Janem z Loučky ve stejným vsích na Rýmařovsku.

Ves Hamlíkov se dále jako osedlá uvádí v letech 1385, 1407 a 1437. Poprvé se jako pustá uvádí roku 1493. Mezi léty 1550-1567 byla znovu osídlena, avšak roku 1596 se opět a natrvalo uvádí jako pustá.

Podle archeologických nálezů byla ves Hamlíkov založena již v polovině 13. století. Je pravděpodobné, že již tehdy byla jednou ze vsí, které patřily k hradu Holštejnu, jež držel Hartman z Holštejna, kolonizátor části Drahanské vrchoviny, ale je též možné, že patřila k hradu Kuchlovu, který vlastnil neznámý šlechtic či man. Drahanská vrchovina byla ve 13. století částečně kolonizována osadníky z Dolních Rakous, kde měli styky páni z Holštejna, a ze Saska, odkud pocházel olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku.

[Vilémov]

Zaniklá středověká osada, leží na katastrálním území obce Ruprechtov v okrese Vyškov. Její přesná lokalizace byla zjištěna roku 1953 profesorem MUDr. Ervínem Černým, který na Drahanské vrchovině lokalizoval postupně 62 zaniklých středověkých vesnic. Od roku 1962 zde prováděla výzkum D. Šaurová.

Podle archeologických nálezů ves vznikla již v 13. století. Neuvádí se však v žádných písemných materiálech, které by se vztahovaly k holštejnskému ani račickému panství. Je pravděpodobné, že spolu s Ruprechtovem a Hamlíkovem patřil k hradu Kuchlovu, který vlastnil neznámý šlechtic či man. První a poslední zmínka o Vilémovu je z roku 1563, kdy je ves v soupisu račického panství uvedena jako pustá.

Místo, na němž se zaniklá vesnice nachází, je známé jako "Na prostředních", "Na barvínku", "Na krchůvku" nebo "U tří smrků". Právě poslední název vychází z lokality Tři smrky, s níž Vilémov bezprostředně sousedí. Obyvatelé Ruprechtova a Podomí dříve mylně považovali tuto zaniklou ves buď za hroby, nebo též za místo, kde stával původní Ruprechtov.

Archeologickým výzkumem bylo zjištěno, že ves měla délku 210 metrů, na konci byla 70 metrů široká. Byla zde zjištěna železářská pec, propadlé sklepy i studny. Plužina Vilémova měla 209 ha. Ves nezanikla válečnou pohromou, která bývá doprovázena požárem, ale odchodem či vymřením obyvatelstva. K tomu došlo na počátku 15. století

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 9.11.2015

Předchozí editace: 1.6.2011