Kód CZ 18520
Vyškov
Připojené: Křečkovice,
Brňany,
Nouzka, Nosálovice,
Dědice,
Lhota, Pařezovice,
Opatovice,
Rychtářov,
Zouvalka Kostel Nanebevzetí P. Marie C)
2) Kostelní, Komenského. původní pozdně gotický
kostel v centru města Vyškova. Stavba z poloviny 15. století je vedle radnice
a zámku dominantou města. Stojí poblíž zbytků městských hradeb, tedy na jiném
místě než původní farní kostel zničený husity za husitských válek. Kostel nechal vystavět biskup Tas z
Boskovic a Černé Hory, interiér kostela je vyzdoben nástěnnými obrazy od
akademického malíře Jožo Úprky a prof. Hellera, sochami od Ondřeje Schweigla
a dalším hodnotným mobiliářem. První písemná zmínka o městě Vyškov je
datována do roku 1141. Lze tak soudit, že ve Vyškově již v tomto roce byl
farní chrám a farní budova. Roku 1328 píše o farním kostele olomoucký biskup
Jindřich III, kdy připojil vyškovskou faru ke kapitulnímu děkanství. V těchto
letech rostl politický i náboženský význam Vyškova, jenž postupně nahrazoval
tehdy ještě významnější župní hrad Pustiměř. V dobách husitských válek v
rozmezí let 1419 - 1436 zůstává Vyškov a jeho občané věrni katolické víře. A
proto v roce 1433 bylo celé město i s kostelem vypáleno a dobyto Husity. V rozmezí let 1464 až 1496 byl
vystavěn nový kostel jako trojlodní hala bez věže. Kostel byl vystavěn na
jiném místě a to u městských hradeb. Nechal jej postavit biskup Tas z
Boskovic a Černé Hory, který tak odměnil vyškovské farníky za věrnost ve
víře, též jim obnovil původní výsady a přidal i nové. Původní zvonice stála samostatně
severozápadně od kostela.Do kostela se vstupovalo třemi portály, z jihu, od
západu a ze severu od blízké hradby. Sotva dostavěný kostel byl spálen
vévodou Jiřím z Münsterberka, jelikož biskup Tas z Boskovic nepodporoval krále
Jiřího z Poděbrad a odepřel mu poslušnost. V roce 1482 biskup Tas umírá na
morovou epidemii a tak spálený kostel je vystavěn a vysvěcen až v roce 1496
nikopolským biskupem Ondřejem. Roku 1644 dobyli Vyškov Švédové,
kostel vydrancovali a rozbili i nové varhany. Cennosti z kostela a peníze na
dostavbu kostela zakopal tehdejší děkan Adam Tubernátor pod oltář sv. Kříže,
ale i tam je Švédové našli. Záznam z kroniky děkana Adama Mořice
Tubernátora: „…Tím způsobem po dva dny 9. a 10.
listopadu loupeno bylo a kostelu našemu od kacířů a zlotřilých lidí velká
škoda učiněna jest. Všechna roucha kostelní uchvácena byla, oltáře obrány
dohola, svatostánek vypáčen, poněvadž doufali najíti tam stříbrné ciborium
(bylo však jen měděné), varhany sotva dostavěné byly z části pokažené, dva
kalichy se stříbrnými konvičkami byly ukradeny. Ostatní nářadí dílem v
kostele uschováno bylo - to nalezeno bylo. Rovněž také co ze sousedních
kostelů a vesnic sem jako na místo bezpečnější zaneseno bylo, vše to nepřítel
vzal a odnesl, kostely takto ochudiv a potřebných věcí oloupiv. V letech 1689 - 1690 byla od
neznámého architekta k jižní straně presbytáře přistavěna kaple sv. Otýlie.
Dodatečnou výzdobu z roku 1692 zřídil ze soukromé fundace za přispění biskupa
hraběte Lichtenštejna děkan Jan Kašpar Hauser, jenž tu byl i pohřben. Autorem
cenné štukové výzdoby kaple je italský štukatér Baltazar Fontana. Při velkém požáru města v roce 1753 byl
kostel i kaple značně poškozeny. Kaple již nebyla obnovena a ke stržení došlo
v roce 1843. Po dvacet let po požáru zůstává kostel bez střechy , protože
Vyškov byl díky moru a požáru téměř vylidněn. V letech 1729 - 1735 byla ke
gotické lodi přistavěna západní hranolová věž. V letech 1773 - 1789 došlo k
barokizaci gotické lodi podle projektu G. P. Tencally. Na věži bývalo šest
zvonů, které padly za oběť i s měděnou krytinou střechy první světové válce.
Až na zvon Maria, který zachránilo jeho stáří (1549). Místo ohromného zvonu
svatého Václava byl roku 1929 pořízen zvon stejného jména i váhy. Po zřícení jednoho z gotických pilířů
byl demolicí pověřen František Antonín Grimm. Kompletní barokizaci provedl
František Křzaupal von Grünenberg podle vlastního projektu. V letech 1901 -
1903 byla celkově opravena věž. Pozdně barokní kaple Sedmibolestné P. Marie
byla nahrazena postranními kaplemi. Projekt uskutečnil žák Friedricha von
Schmidt, architekt Richard Völkl z Kolína nad Rýnem
Fara … Kaple sv. Anny C) 2) Dukelská 121/6, se špitálem.
jednoduchá jednolodní stavba, obdélníkového tvaru, na východě uzavřeném
pětibokým presbytářem. Venku na fasádě budovy je vyhloubená nika, se sousoším
Ukřižování z roku 1897. Sakristie byla přistavěna ke kapli v první polovině
18. století. Stavba byla dokončena nejpozději roku 1584, což dokazuje nápis v
klenbě „ANNO DOMINI 1584“, takto jsou datovány nástěnné malby (např. výjev
svaté Anny se svatým Václavem a medailony světců) v interiéru kaple. Ničivý
požár města v roce 1753 kaple sv. Anny přečkala jako jedna z mála staveb ve
městě bez újmy. V roce 1999 byla provedena oprava štukové fasády špitální
kaple, sanačních omítek, restaurátorské práce na štukových a pískovcových
článcích fasády, dále práce malířské a natěračské
Kaple P. Marie C) 2) Pův.sv.Františka z Assisi. Hřbitovní,
parc. 2480, 3620/1 (původní kapucínský kostel) je kostel ležící při městském
hřbitově, poblíž centra města Vyškov. Kostel představuje typickou kapucínskou
architekturu korigovanou přísnými řádovými předpisy. Krom samotného kostela a
oratoře se též dochovaly sklepy pod zaniklými obytnými budovami někdejšího
kláštera a studna. Stavba kostela byla hrazena z prostředků kardinála
Františka Ditrichštejna spolu s kapucínským konventem v letech 1617 až 1624.
Kostel by vysvěcen 18. srpna 1624 olomouckým světícím biskupem Hynkem
Jindřichem Novohradským z Kolovrat. Důkladná přestavba kostela proběhla v
polovině 18. století na popud biskupa Wolfganga Hannibala von Schrattenbacha.
Během josefínských reforem roku 1787 byl klášter kapucínů zrušen a z
klášterního kostela se stal kostel veřejný. Roku 1789 se z klášterní zahrady
stává městský hřbitov, přilehlé konventní budovy jsou téhož roku zbořeny. U hlavního oltáře se nacházela
dvojitá oratoř, na kruchtě byly varhany, veškeré heraldické znaky jsou patrny
na vstupním portále. Je zde znak kardinála Františka Ditrichštejna a biskupa
Wolfganga Hannibala von Schrattenbacha a nad těmito erby je v profilovaném
rámu freskový obraz světa
[Kapucínský klášter] C) 2) Za císaře Josefa II. byl klášter
zrušen, 1857zbořen Hřbitov C)
…
Synagoga 2)
Neorománská, 1885 neobvykle na hlavním náměstí
Židovský hřbitov C)
…
Morový sloup C) na Masarykově náměstí. Byl postaven
roku 1719 po morové epidemii, která ve Vyškově trvala skoro 50 let. Mor ve
Vyškově řádil od 80 let 17. století až do druhého desetiletí století
osmnáctého. V tomto období umřelo tolik lidí, že se ani nezapisovali do matriky.
Morový sloup je dílem brněnského sochaře Christiana Pröbstla. Zdobí jej sochy
čtyř morových světců - sv. Františka Xaverského, sv. Šebestiána, sv. Rocha a
sv. Karla Boromejského. Po stranách stojí sochy sv. Floriána z roku 1754 (po
ohni) a sv. Jana Nepomuckého z roku 1771.
Socha P.Marie
Assumpta C) sochař
Christian Pröbstl
Socha sv. Františka
Xaverského sochař
Christian Pröbstl
Socha sv. Šebestiána, sochař
Christian Pröbstl
Socha sv. Rocha sochař
Christian Pröbstl
Socha sv. Karla
Boromejského sochař
Christian Pröbstl
Socha sv. Floriána C) Masarykovo náměstí. Po straně
morového sloupu, z roku 1754 (po ohni)
Socha sv. Jana Nepomuckého C) Masarykovo náměstí. Po straně
morového sloupu, z roku 1771.
Sousoší sv. Jana Nepomuckého C) Dvořákova
Socha sv.Jana Nepomuckého C) U kaple P.Marie
Sousoší Kalvárie C) V nice mezi okny špitální kaple
sv.Anny, 1897
Socha P. Marie Bolestné C) původně na nároží zbořeného domu
Dukelská 3, byla přenesena do Muzea Vyškovska, depozitáře v kapli sv. Anny
Kamenný kříž C) U kaple P.Marie
Kamenný kříž C) U kostela
Kamenný kříž C) Na předměstí
Kamenný kříž C) Na předměstí
Pomník Rudé armády C) Brněnská
Erby C) Nad vchodem do kaple P.Marie
Kašna C) 2) Masarykovo náměstí Kol.1730
Fontána C) V zámecké zahradě
Pumpa C) Empírový kamenný sloup s vázou.
1839
Pamětní deska JUDr. Jana Hona C) v objektu radnice Pamětní deska Josefa Varty C) na rodném domě na Masarykově náměstí
. Odhalena byla roku 1936. Pamětní deska C) v kostele Nanebevzetí Panny Marie –
vlastník církev Hrob Jelizavety Polikarpovny C) ruské občanky hřbitov Vyškov
Pamětní deska C) zaměstnanců okresního úřadu a berní
správy – vlastník Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Pomník Vojáci vojákům C) hřbitov Vyškov
Pamětní deska C) s reliéfem, věnovaná obětem okupace –
Sokolský dům Hrob Pavla Andrejeviče Varalejova C) ruského vojáka – hřbitov
Pomník Bedřicha Smetany C) v městských Smetanových sadech,
odhalen byl roku 1925
Pomník Tomáše G. Masaryka C) před budovou okresního úřadu Pylony C) V zámecké zahradě
Znak biskupa Karla z
Lichtenštejna C) na pivaře
Zámek C) 2) Pův.gotický biskupský hrad 1423-1449, renesančně přestavěný
1540, 1660-80 přestavěn raně barokně na zámek, 1753 vyhořel, počátkem
19.stol. zbořeny věže a další části. Náměstí čsl. armády 1/2a, 475/2,
Hřbitovní 19/5, 49/7, zámek čp. 1 a
475, zámecký park, nádvoří, věž, zámecká zahrada, hospodářská budova čp. 19,
zahradní pavilon čp. 49 a ohradní zeď s branou. přestavěn z původně
gotického hradu. Impulsem jeho vzniku bylo pravděpodobně zničení biskupského
hradu Melice po roce 1423 husity a roku 1449 se již ve Vyškově připomíná nová
tvrz. Při obsazení města vojskem krále Jiřího byl hrad poškozen a následně po
roce 1470 obnoven olomouckým biskupem Protasiem Černohorským z Boskovic. Z
této doby pochází tři erbovní desky na věži zámku. Další stavební úpravy zadal
biskup Stanislav I. Thurzo. Do dnešní podoby byl zámek přebudován za biskupa
Karla II. z Liechtenštejna - Kastelkornu dle projektu architekta Giovanniho
Pietra Tencally. Přestavba probíhala ve dvou etapách, dvoupatrový trakt zámku
byl upravován v letech 1665 až 1675, nový trakt vznikl v letech 1680 až 1682.
V zámku tehdy byla obrazárna a divadelní sál. Slavné období ukončil požár v
roce 1753. V roce 1774 zde byla vojenská nemocnice.V roce 1928 je zámek
prodán zemi Moravskoslezské a je zde zřízena Zemská hospodyňská škola. V roce
1948 v zadní budově otevřena obrazárna a od roku 1954 tu jsou muzejní
expozice.
Městské opevnění C) za kostelem Nanebevzetí Panny Marie a
v ulici Pivovarská. Výška hradeb dosahuje 3 až 6 metrů, síla zdiva je zhruba
155 cm. Tyto hradby jsou pozůstatkem městského opevnění ze 14. století.
Kamennými hradbami byl Vyškov obehnán patrně již ve 14. století. O jejich
existenci v tomto období svědčí městská pečeť z roku 1403, kde byla
znázorněna hradební zeď s věží a otevřenou bránou. Ovšem tyto hradby nebyly
zvlášť pevné, protože v roce 1423 město dobyly a zcela zpustošili husité. Po
husitských válkách bylo městské opevnění obnoveno, což nám dokládají písemné
zprávy z té doby. Nejvíce zabezpečena byla východní hradba, kde probíhala v
dvojité linii.
[Brněnská brána] C) Zbořena v 19.stol.
[Kroměřížská brána] C) Zbořena v 19.stol. [Olomoucká brána] C) Zbořena v 19.stol. Bašta C) V ul.Čsl armády
Radnice C) 2) 1568-9, obnovená 1613, barokní úpravy po požárech 1753 a 1754,
současná podoba neorenesanční 1884 a úpravy 1945 Masarykovo náměstí 108/1 Postavená byla
v roce 1569. V přízemí radniční budovy jsou zachovány zbytky renesančního
podloubí. Rekonstrukce radniční věže proběhla po druhé světové válce, kdy
získala radnice dnešní podobu. Je vysoká 57,33 m a do kopule vede 152 schodů.
Středověká původní radnice stávala na náměstí v čp. 32, naproti radnici
dnešní. Ve dvoře této radnice býval městský pivovar. Radnice neměla věž, byla
na poschodí s třemi místnostmi a okny směrem na náměstí. V době rozkvětu
Vyškova v 16. století se měšťané rozhodli ke stavbě radnice nové. S touto
stavbou se započalo roku 1568. S úmyslem postavit novou radnici se měšťané
obrátili na biskupa Viléma Prusinovského z Víckova. Žádali o svolení lámati
kámen (litavský vápenec) v lomu u Hlubočan, který tehdy patřil klášteru ve
Starém Brně. Radnice byla dokončena za rok. Nad vchod byl umístěn znak města
v renesančním rámu s letopočtem 1569 hned vedle znaků olomouckých biskupů.
Celá radnice byla postavena v renesančním slohu. Měšťané odměnou za postavení
krásné radnice dostali roku 1570 právo pečetiti červeným voskem. Radniční věž
byla zakončena galerií z pískovcové obruby s ozdobami vtesaných hlav, měla
báň s galerií tvořenou ve třech poschodích s úzkým hrotem na vrcholu. Úpravu
radniční věže prováděl roku 1884 vyškovský stavitel Peter Burg. Vzhled
radnice se tohoto roku podstatně změnil. Nad posledním patrem s hodinami byla
nasazena římsa, nesená konsolami a bylo přistavěno další patro prolomené
obdélnými segmentově ukončenými okny, oddělenými pilastry. Věž byla
zastřešena helmou v podobě přilby se dvěma ochozy s vysokým jehlancem. S
tímto vzhledem radnice přečkala ničivý požár z roku 1917 a úpravu vyhořelé
radnice až do roku 1945. Během válečných událostí byla věž natolik poškozena,
že musela být provedena renovace radniční věže. Celé patro s hodinami bylo
sneseno a místo toho byl nasazen menší kubus , kolem nějž obíhá ochoz ,
nesoucí helmici. Helmici nesou sloupky s dalším menším ochozem na níž je
nasazena lucerna s osmi sloupky a zastřešení je ukončeno bání s korouhvičkou.
V rozích helmice jsou nárožní věžičky naznačeny pouze schematicky. Na věži
jsou dochovány cymbály z roku 1753. Další opravou radniční věž prošla v
letech 1969 - 1970. Tato oprava se týkala omítky. Byla použita kletovaná
omítka provedena obvyklým způsobem používaným v renesanci. A to hlazením
zednickou lžící.
Základní škola C) Nádražní 5/5, byla postavena roku 1905 - 1908 a
slavnostně vysvěcena olomouckým arcibiskupem ThDr. Františkem Bauerem
pozdějším kardinálem dne 14. června 1908. Již 1. září se sem přestěhovaly V
roce 1884 podal Dr. Ctibor Hecelet žádost u zemské školní rady v Brně o
zřízení české chlapecké měšťanské školy ve Vyškově. Žádosti bylo vyhověno,
avšak tato škola byla trnem v oku zdejším německým občanům a proto byla
strážníky uzavřena. Městská rada na základě usnesení v roce 1905 zakročila a
usnesla se na postavení nové školní budovy. Tato budova byla slavnostně
vysvěcena olomouckým arcibiskupem ThDr. Františkem Bauerem pozdějším
kardinálem dne 14. června 1908. Dne 1. září se sem přestěhovaly Chlapecká
měšťanská škola a Dívčí měšťanská škola, které zůstaly spojeny až do školního
roku 1919/20
Gymnásium C) …
Vila C) Dnes Dům dětí a mládeže
Besední dům C) …
Knihovna C) …
Sokolovna C) …
Promenáda C) V zámecké zahradě
Pivovar C) …
Brána C) Do zámecké zahrady
Špitál C) S kaplí sv.Anny
Dům č.p. 24 C) Masarykovo náměstí 24/39
Dům č.p. 42 C) Masarykovo náměstí 42/38
Dům č.p. 43 C) Masarykovo náměstí 43/37
Dům č.p. 44 C) Masarykovo náměstí 44/36
Dům č.p. 45 C) Masarykovo náměstí 45/35
Dům č.p. 46 C) Masarykovo náměstí 46/34
Dům č.p. 48 C) Masarykovo náměstí 48/32
Dům č.p. 81 C) Masarykovo náměstí 81/7
Dům č.p. 82 C) Masarykovo náměstí 82/6
Dům u Kočích č.p. 86 C) Masarykovo náměstí 86/2
Dům č.p. 112 C) náměstí Čsl. armády 112/1,
Zámecká zahrada C) …
Dinopark C) Park s modely prehistorických
zvířat
|
panství 1850 politický okres Vyškov, s.o. Vyškov 1961 Okres Vyškov 2003 Pověřený městský úřad
Historie obce 1990 MPZ První zmínka o
městě pochází z listiny olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka r. 1141. Začátkem
13. století na hradě Vyškově sídlil Jakub, úředník krále Přemysla Otakara I.
Roku 1248 za biskupa Brunona ze Schauenburku byl Vyškov povýšen na město a o
něco později připadl olomouckým biskupům, jimž patřil až do 19. století. Ve
14. století již Vyškov patří k předním městům olomouckého biskupství V dobách husitských
byl Vyškov, který zachovával věrnost biskupovi, dobyt a zpustošen (asi 1427).
Za uherských válek ho vypálil syn krále Jiřího z Poděbrad, Jindřich z
Poděbrad a Minsterberka. O obnovení města se nejvíce zasloužil olomoucký
biskup Tas Černohorský z Boskovic v průběhu 2. poloviny 15. století. Roku
1569 město postavilo novou radnici. V tomto období si Vyškov také často
nechal vyměnit městskou pečeť za novou.[5] V roce 1609 do radnice uhodil
blesk a následně byla poškozena výbuchem střelného prachu ve sklepení V této době se
město přidává k vzbouřeným stavům 17. srpna 1619. Představitelé města
odevzdali klíče města veliteli stavovské jízdy Ladislavu Velenovi z Žerotína.
Za město mu odpřisáhli věrnost Jiří Čermák, Melchior Moudrák a Jan Markovský V tomto období v
rozmezí let 1618–1648 bylo město dvakrát obsazeno Švédy a při jejich druhém
vpádu v roce 1643 zcela vypleněno. Po tomto nájezdu klesl počet poddaných na
pouhých 54 obyvatel. Po skončení třicetileté války byly některé vesnice na
Vyškovsku z poloviny i více vylidněny. Jak tehdy vypadala Morava, je
zachyceno v tzv. první lánské vizitaci z let 1656–1675 ( první poddanský
soupis půdy a usedlíků). Vyškov spolu se Slavkovem a Bučovicemi byly
postiženy z Vyškovska nejvíce, neboť zde bývala zpravidla tábořiště
procházejících vojsk. V 80. letech 17.
století začal ve Vyškově řádit mor, který trval až do začátku století
osmnáctého. Proto byl roku 1719 na náměstí postaven morový sloup. Tehdy na
mor zemřelo tolik obyvatel, že se jejich úmrtí ani nezapisovala do matriky.
Na konci 17. století dosáhl Vyškov velkého rozkvětu za panování biskupa Karla
II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Tehdy se Vyškovu říkalo Moravské Versailles. Začátkem 18.
století ovládají Vyškov italští přistěhovalci. V roce 1734 se sjíždějí na
zámek hosté kardinála Wolfganga Hannibala von Schrattenbacha, olomouckého
biskupa a místokrále neapolského. V roce 1753 celé město včetně zámku
vyhořelo, ušetřeny byly jen dva domy u brněnské brány. Roku 1834 byly zbořeny
olomoucká i brněnská brána. Druhý obrovský požár zasáhl Vyškov v květnu roku
1917; trval 3 dny a zničil celou třetinu města. Za první republiky
v letech 1923 až 1925 proběhla elektrifikace města. V roce 1928 byl
arcibiskupský zámek prodán zemi Moravskoslezské a byla v něm zřízena Zemská
hospodyňská škola. V roce 1935 pak byla provedena výstavba vodovodu. Vojenská
posádka vznikla v roce 1936 a je součástí Vyškova dodnes. V průběhu druhé
světové války mělo být město Vyškov centrem německého jazykového ostrůvku
kolem německého vojenského cvičiště a střelnice a mělo se stát centrem
kolonizačního pásma táhnoucího se napříč celou Moravou. Za tímto účelem bylo
vydáno nařízení o vystěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny. Na konci druhé
světové války zasáhly boje Vyškov natolik, že patřil k nejhůře postiženým
městům v zemi 1848 zmařeny volby
do Frankfurtu díky vlastenci Dr. Františku X. Škorpíkovi 1863 první veřejná
česká schůze 1882 začínají
vycházet Vyškovské noviny a politický týdeník strany lidově pokrokové 1899 dosáhli Češi
dohodou volební většiny českým místostarostou Jana Strnada 1903 zvolen první
český starosta 1917 požár města 1920 bouřlivé
demonstrace vyvolané politickými událostmi v Praze 1921 ve něstě byla
založena Komunistická strana 1936 do města
přišla vojenská posádka 1940 Vyškov dostal
německého vládního komisaře 1945 30. dubna
osvobozen Rudou armádou
* vč.integr.obcí literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 2) Karel Kuča, Atlas památek, 2002 C) cs.wikipedia.org (16.10.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 16.10.2015 Předchozí editace: 1.6.2011 |
