|
Kód CZ 9698
Mírov
(Mürau)
Připojen:
Míroveček
Kostel sv. Markéty
Pův.1547. Barokní architektura z
poslední třetiny 17. století, postavená podle projektu G.P. Tencally. Znovu vysvěcen 1994

Kostel P.Marie Pomocné
Moderní kol.1940

Fara
V rámci kostela P.Marie Pomocné

Hradní kaple
…

Vězeňský hřbitov
s památníkem obětí fašismu

Hřbitov
U Nových Sadů

Kaplička P.Marie
na cestě k oboře u cesty nad
č.p.74 s letopočtem 1601

Socha P.Marie Bolestné
Před moderním
kostelem, 1706, Nápis na soklu: C.C.V. / A.1706, stávala na náměstíčku před
radnicí

Kamenný kříž
Na zápraží před
moderním kostelem

Boží muka
u silnice z Řepové na křižovatce pod
hřbitovem – renesanční sloupková 1564

Památník politických vězňů
v parčíku proti vstupu do hradu –
dílo sochaře L. Beneše. Nápis: 1939-1945 / NA VĚČNOU PAMĚŤ / OBĚTEM NACISMU

Památník obětem nacismu >>
bývalý vězeňský hřbitov – realizace sochaře Jiřího Jílka z
roku 1967

Deska
s erbem
Na budově před
hradem, 1679

Deska
s erbem
Na budově bývalé
radnice před hradem, 1947

Památník padlým 1914-18
Před hřbitovem. Památník občanům obce padlým jako vojáci 93. pěšího pluku během 1.
světové války byl postaven při vchodu do místního hřbitova a představuje
trojúhelníkovitou stavbu z hrubých kamenů s kamennými koulemi na vrcholech
trojúhelníka. Na špici památníku stála skulptura orla s rozepjatými křídly a
válečný kříž, které byly odstraněny po roce 1945.UNSEREN HELDEN / ANDREAS
KARL, AUJEZDSKY FRANZ, BECK RUDOLF, BIER FRANZ, BILEK JOSEF, ENDT ALBERT,
FIEDLER FERDINAND, FORBERGER KARL, FUCIK KARL, GRADEK JOHANN, GROSS JOHANN,
GROLICH JOHANN, GÜNTHER JOSEF, HAUPT FANZ, HAUPT RUDOLF, HICKL JOSEF, HÜBNER
ALOIS, HÜBNER LEOPOLD, KAPAUN GUSTAV, KUNZFELD JOHANN, KURZ FRANZ, KURZ
JOSEF, KWAPIL ERNST, LEITNER FRIEDRICH, LOSERT WILHELM, MEISL JULIUS, LOSERT
OSWALD, MEKISKA JOSEF, MICHL LUDWIG, MUZIKANT GOTTLIEB, NAGL RUDOLF, NAHLIK
JOSEF, PIETSCH WILHELM, PITTERLING ANTON, POLLAK KLAUS, PROSSER EDUARD, ROLKE
VINZENZ, RYSCHAVY FRANZ, SCHERTLER EDUARD, SCHREIBER EDUARD, SCHUBERT EDUARD,
SIEGHARTNER WILHELM, SIEGL FRANZ, SKACEL JOHANN, SPITZERA RUDOLF, STRAMBACH
ANTON, STURM JOSEF, UNZEITIG RUDOLF, VYROUBAL RUDOLF, WUNDERLE JOHANN,
ZATLOUKAL ANTON, ZEMANEK BRUNO, ZENZINGER JOHANN, GROLIG JOSEF, ROTTER
FERDINAND, SEIDEL KARL, NEUMANN ANTON, WOLASCHKA JOHANN

Erb
Na nádvoří hradu,
1611, F.C.A.D.O.P.

Pamětní deska
hraběte
Jánose Esterházyho, poslance parlamentu ČSR za maďarskou
menšinu, který byl na Mírově vězněn až do své smrti v roce 1957. Umístění:
Mírov, hřbitov. Nápis: GRÓF ESTERHÁZY JÁNOS / *14.III.1901 + 8.III.1957 / A maďar nemzeli kisebbség parlamenti / képviselöje Práqában és Pozsonyban / 12 évet szenvedett börtönökben / hiléért és népéért. / Elhúnyt Mírovban. / Parlamentní
poslanec maďarské / národní menšiny v Praze a v Bratislavě / 12 let
trpěl v žalářích / za své přesvědčení a svůj národ. Zemřel v Mírově.

Reliéf
Na budově
OÚ, bývalé české škole

Pamětní deska
Umístění:
Mírov, vstupní objekt vězení, na stěně vpravo od schodů, Nápis: UCTĚNÍ PAMÁTKY /
POLITICKÝCH VĚZŇŮ / NA MÍROVĚ / 1939 – 1989

Pamětní kámen
Ze série pamětních kamenů na čarodějnické procesy na Šumperku a
Jesenicku. Nápis: Čarodějnické procesy. V MÍROVSKÉM HRADU BYL
V LETECH 1680 AŽ 1683 VĚZNĚN ŠUMPERSKÝ DĚKAN KRYŠTOF ALOIS LAUTNER,
NEVINNÁ OBĚŤ ČARODĚJNICKÝCH PROCESŮ. KTERÉ NA ŠUMPERSKU PROBÍHALY
V LETECH 1678-1696.

založený kolem poloviny 13. století,
v letech 1679 - 1684 přestavěný na barokní pevnost, po roce 1856 upraven
na věznici.. původně hrad založený kolem poloviny
13. století, v letech 1679-1684 přestavěný na barokní pevnost, po roce 1856
upraven na věznici; k areálu patří dále: budovy předhradí – komplex budov na
půdoryse U z doby barokní přestavby hradu, s dalšími úpravami po roce 1855,
hradby s bastiony, mostem a torzem vstupní brány
Radnice
Před hradem

Škola
1. – 5. ročník, mateřská škola,
školní družina, školní jídelna

Národní škola
…

Velkostatek
Před hradem č.p.21, zrušený

|
Panství Mírov
Politický okres Zábřeh, s.o.Mohelnice
1961 Okres Šumperk
1980 část města Mohelnice
1990 samostatná obec
2003 Pověřený MěÚ a ORP Mohelnice
První písemná zmínka o obci pochází z
roku 1256
|
Rok
|
obyv.
|
domů
|
|
1850
|
|
|
|
1927
|
1607 64% N
|
|
|
1930
|
|
|
|
1947
|
|
|
|
1961
|
|
|
|
1970
|
|
|
|
2005
|
|
|
literatura
a prameny
1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927
2
K.Kuča, Města a městečka v Č., na M. a ve S.,
1998
A) obecmirov.cz (1.10.2014)
B) mu-mohelnice.cz (1.10.2014)
C) cs.wikipedia.org (1.10.2014)
D) hrady.cz (1.10.2014)
E) foto.mapy.cz –
Klaus Müller aj. (1.10.2014)
F) vets.cz (1.10.2014)
|