Kód CZ 9765
Mladkov
(Wichstadtl) Osada: Dolany Připojené : Petrovičky, Vlčkovice Kostel sv.Jana Křtitele Zdroj 2) 1742
[Fara] Přízemní 1808, severozápadně od
kostela na rohu náměstí Hřbitov …
Výklenková kaplička V lese nad elektrárnou
Sloup se sochou P.Marie Zdroj 2) Kol.1700
Socha sv.Floriána Zdroj 2) 2.pol.19.stol.
Socha sv.Jana Nepomuckého Zdroj 2) 2.pol.19.stol. u kostela
Kamenný kříž - Kalvárie Zdroj 2) 1848
Obrázek P.Marie Na kamenném soklu, nad hřbitovem
Obrázek Na kamenném soklu, nedaleko kostela
Kašna Na náměstí
Obelisk Pod hřbitovem u potoka
Chalupa č.p.1 …
Chalupa č.p.17 …
Chalupa č.p.26 …
Dům č.p.28 Se zazděným podloubím
Dům č.p.32 …
Chalupa č.p.37 Zdroj C) …
Chalupa č.p.44 …
Chalupa č.p.46 …
Chalupa č.p.52 …
Chalupa č.p.55 …
Chalupa č.p.56 …
Chalupa č.p.58 …
Chalupa č.p.59 …
Chalupa č.p.67 …
Chalupa č.p.68 …
Chalupa č.p.71 …
[Chalupa č.p.55] …
[Chalupa č.p.56] …
Chalupa č.p.106 …
Chalupa č.p.120 Zdroj C) …
Dům č.p.123 Se zazděným podloubím
Chalupa č.p.125 Zdroj C) …
Dům č.p.127 …
Dům č.p.129 …
Chalupa č.p.148 …
Chalupa č.p.150 …
Chalupa č.p.151 …
Vila č.p.161 …
Elektrárna …
K-S 28 Zdroj C) V Panském
K-S 33 Zdroj C) U ovčárny
K-S 35 Zdroj C) Nad lesem
Památná lípa Zdroj C) U kostela
Pramen knížete Rostislava Zdroj C) Radioaktivní
|
Panství Politický okres
Žamberk, s.o.Králíky 1961 Okres Ústí nad Orlicí 2003 Pověřený městský úřad
Historie
městečka Zdroj C)
První němečtí
zemědělci do oblasti pravděpodobně přišli již za Přemysla Otakara II., který
v župě, kterou koupil od pánů ze Švabenic, nechal mýtit rozsáhlé pomezní
hvozdy bez komunikací a na příhodných místech nechal založit osady a stavět
hrady. Obec Mladkov je připomínána poprvé v roce 1350 v souvislosti s
dosazením faráře do farního kostela. Z této doby pochází také listina Karla
IV., která dokládá existenci celnice, které ve středověku vznikaly tam, kde
komunikace opouštěly osídlený kraj a vstupovaly do pomezních hvozdů. Památkou
na celnici je i jméno místní části obce Celné. Starší názvy obce Mladkov zní:
lat. Wichstadium, něm. Wichstadtl, pův. Wyskenstadt, Witkenstadt, také
Mlatkow, Durchwusch-Stadtl, Wuchstadtl. V souvislosti s
hornickou činností, za kterou do oblasti přišli němečtí horníci, dostal
Mladkov také městská práva. Ve 14. století oblast patřila pánům ze Žampachu.
Hrad Žampach Karel IV. dobyl a majetek i s clem Mladkovským daroval Čeňku z
Potštejna. Přírodní podmínky místa vymezovaly skromné rozměry středověké
lokace. Na jedné straně strmé svahy nad řekou, na druhé straně poměrně široký
pás inundačního území podél pravého břehu řeky. Základem obce je drobné
náměstí nepravidelného tvaru, protažené podél cesty přicházející z jihu podél
Orlice a pokračující strmým údolím potoka do sedla Bystřických hor a do
Kladska. Příčná cesta odbočovala z horní části náměstí. Sídlo pravděpodobně
těžilo z postavení hornického sídliště a nemělo zemědělský charakter
(odkázáno na dovoz potravin). Domy byly v této rané době již poměrně velké,
ale neměly zemědělské zázemí. Exponovaná pohraniční poloha byla chráněna opevněným
areálem kostela. Z roku 1513 jsou
zmínky i opevněném sídle s hradbami či parkánovým opevněním a příkopem, v
dobových dokumentech je nazýváno srubem, zmiňována je existence pivovaru.
Srub stál na strmé skále na pravém břehu Orlice, skála ze třech stran spadá
do údolí Orlice, pouze ze severní strany navazující na okolní rovinatý terén.
Nepatrná terénní vlna v těch místech je snad pozůstatkem tehdejšího opevnění.
V 16. století ale došlo ke kolonizaci 10 km východně vzdáleného Králicka, kam
mohla část obyvatel odejít a Mladkov tak postupně ztratil své postavení
posledního kolonizovaného pohraniční v oblasti. V roce 1577 byl Mladkov
uváděn jako městečko se sklářskou hutí, pro kterou zde byl dostatek dřeva i
potřebných nerostů a která zajišťovala obživu. Zprávy vypovídají o mimořádně
skromných poměrech a celkovém počtu 28 domů. Velký růst oblast
zažívá od 17. do 19. století, kdy vznikají tři řemeslnické čtvrti. Jednak
naproti městečku za potokem v okolí nového zděného kostela a fary z roku
1697. Velikost kostela vypovídá o nárůstu počtu obyvatel v této době.
Východně od náměstí se zástavba rozrůstá podél řeky. A jižně od městečka při
řece dokonce vzniká zástavba kolem nové protáhlé návsi. V 17. století vznikla
v obci škola. Raně barokní úpravy kostela sv. Jana Křtitele byly provedeny v
letech 1736-1744. Jednolodní, křížově sklenutá loď, valeně sklenutý
polygonální presbytář, po obou stranách lodi tři arkádové kaple s tribunami
nad nimi, barokní zařízení kostela z místní dílny, oltář se sochami sv. Anny
a sv. Jáchyma, obraz křtu Kristova, socha sv. Jana Nepomuckého, v blízkosti
kostela sousoší Kalvárie. V roce 1869 byl v
obci absolutní maximální počet obyvatel a dlouhodobě největší počet domů
(159/1083). Na základě podmínek kapitulace z války s Prusy je v roce 1874
dokončena železnice z Ústí nad Orlicí do Kladska, zastávka v obci je však
zřízena až v roce 1899. Železnice sice přispěla k rozvoji řemesel, ale došlo
k stavební stagnaci. V roce 1927 byl postaven činžovní dům u železniční
zastávky pro českou menšinu (719 obyvatel, z toho 129 Čechů). V roce 1930 pro
nedostatek financí nebyl realizován záměr stavby lázní na radioaktivních
pramenech. V letech 1935 až 1938 bylo vystavěno betonové hraniční opevnění.
Do roku 1945 docházelo k dostavbě volných ploch v malebné zástavbě, zejména v
jižní části obce. Domy mají charakter jednak netradiční “vilkové”
architektury, často s historizujícími prvky, stále se však staví i tradičně
řešené domy v důsledku neměnného systému zemědělského hospodaření a
řemeslnické výroby. Po vysídlení
obyvatelstva německé národnosti, k němuž byl vydán příkaz již 16. května
1945, je okres Žamberk dosídlován českým obyvatelstvem z vnitrozemí, odhad
osídlení v roce 1947 je ale jen 50-60 % původního předválečného stavu, k roku
1950 je uváděno 451 obyvatel. V zástavbě došlo k rušivým demolicím a
modernizacím. Nejtěžší ránou bylo zboření severovýchodní části náměstí kvůli
možnosti vjezdu autobusů a nákladních vozidel (1955), na místě zbořených domů
byl zřízen parčík. Pro zaměstnance státního statku postaveny v 70. letech 20.
století bytové domy, které k tradiční zástavbě vesnice nemají žádný vztah,
podobné je to s další zástavbou z doby socialismu v centru obce: novostavba
kulturního domu při hostinci na místě původních stodol, novostavba samoobsluhy,
zemědělských provozů, aj.
literatura
a prameny 1)
Administrativní lexikon obcí v republice
Čsl, 1927 2) Bartušek, Krčálová, Merhautová-Livorová, Umělecké památky
Čech I, 1957 C) cs.wikipedia.org
(14.3.2019) |
|||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ 2565
Dolany
(Dolland) |
|
|||||||||||||||||||||||||||
46 – 45 –
0
5 – 0 - 0
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 14.3.2019 Předchozí editace: 13.7.2012 |
#/media/File:Mladkov_-_kostel.JPG)
.jpg)
