Kód CZ 15980

Šafov

(Schaffa)

Kostel sv.Bartoloměje

1.pol.18.stol. se starším got.jádrem

Fara

Nejstarší zápisy ve zdejší farní kronice se vztahují k roku 1733.

Židovský hřbitov

17.stol., náhrobky z 1.pol.18.stol. založen před rokem 1670, Jaroslav Klenovský uvádí údaj "koncem 17. století", Jiří Fiedler dokonce 1523. Nachází se na severozápadním konci obce, asi 100 m vlevo od silnice, která vede do Starého Petřína, a asi 300 m severozápadně od zdejšího kostela svatého Bartoloměje. Je situován v mírném svahu klesajícímu k rybníku Podvesný.

Na neoplocené ploše 5013 m2 se dochovalo více než 500 náhrobních kamenů (na stránkách ŽO Praha se uvádí 950 ) neboli macev, z nichž nejstarší pochází z roku 1715.Také zde se prameny rozcházejí, Jiří Fiedler uvádí ve svých Židovských památkách v Čechách a na Moravě rok 1681. Další pamětihodné náhrobní kameny jsou barokního a klasicistního typu a mají mnohdy originální motivy. Mnohé náhrobní kameny jsou poměrně zachovalé, část je povalená. Zdejší márnice se až na drobné stopy nedochovala.

Šafovská židovská komunita přestala existovat v roce 1938

Výklenková kaplička

u židovského hřbitova

Výklenková kaplička

za obcí u silnice na Stálky

Socha sv. Jana Nepomuckého

U silnice na Vranov

Dřevěný kříž

Za kostelem

[Židovská radnice]

Zbořena společně s ghettem

Židovská škola

Přestavěná na kulturní dům

Zpět na

okres

Panství

Politický okres Znojmo, s.o.Vranov

1961 Okres Znojmo

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj C)}

Převážně židovské městečko. Zdejší oblast byla zřejmě osídlena již v době raného středověku, jak napovídá nález slovanského žárového pohřebiště nedaleko hranic.

První písemná zmínka o obci pochází z 28. září 1323, kdy je uvedena v soupisu statků přináležejících k Vranovskému panství na směnné listině krále Jana Lucemburského. Majitelem panství a tím i obce se tak stal Jindřich z Lipé.

V období husitských válek byl Šafov husity vypálen a postihla jej i morová epidemie.

V 1. polovině 16. století došlo k obnově a rozkvětu vesnice a roku 1540 byl Šafov císařem Ferdinandem I. povýšen na městečko. Spolu s městskými právy obdržel také erb, stříbrnou pečeť a právo pořádat trh. Tato práva potvrdili i pozdější habsburští panovníci.

V roce 1647 městečko dobyli a zničili Švédové.

Za vlády Marie Terezie se v Šafově rozrostla židovská obec, Zdejší Židé si vybudovali i hřbitov, synagogu a v roce 1800 i školu. Vznik Československa rozvoji Šatova příliš neprospěl. Nastal odliv obyvatelstva a úpadek řemesel, což ještě zhoršila Velká hospodářská krize a poté i 2. světová válka.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	748 N
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Karel Kuča, Atlas památek, 2002

C) cs.wikipedia.org (17.12.2015)

9 – 8 – 0

10 – 5 - 0

Předchozí editace: 17.12.2015