Záměr práce

 

2014

Aktualizování stránek na Facebooku

 

2013

Doplnění základního výpisu ve všech okresech Čech, Moravy a Slezska.

 

2012

Postupné odstraňování rámců, kompletní obnova vzhledu

 

2011

Hrubé zpracování všech okresů Moravy

 

2008

Obce a osady dle Administrativního lexikonu obcí v Republice čsl 1927

 

2007

Založení samostatné stránky

www.soupispamatek.com , prostor k dispozici pod správou NPÚ

 

2003

Rozšíření práce

Na soupis památek celé České republiky s výjimkou Prahy.

 

Práce je koncipována  se základním rozdělením na kraje a  na Politické okresy s uvedením soudních okresů k roku 1930. Po zvolení některého z okresů se zobrazí v levém rámu výpis obcí v daném okrese, v pravém rámu pak tentýž seznam jež je posléze rozšířen o soupis památek v každém katastru. V pravém rámci se po kliknutí na obec v počátečním seznamu dostanete na obec v rozšířeném soupisu na téže stránce,  dále pak po kliknutí již přímo na výpis obce s náhledy nebo na konkrétní památku. Z levého je možné dostat se přímo na výpis dané obce s náhledy a seznamem památek. Po kliknutí na památku se pak zobrazí detaily o ní a fotogalerie.

 

Zadání 2002:

 Pracovní záměr pro litomyšlský okres

 

Zkoumaná oblast:

Bývalé panství Litomyšl později politický okres Litomyšl a dnes území náležející dvěma okresům,Svitavy a Ústí nad Orlicí, a dělený mezi čtyři mikroregiony-Litomyšlsko, Svitavsko, Desinka a Českotřebovsko čítající 61 katastrálních území s více jak 144 obcí, osad, částí obcí a samot s jediným městem Litomyšlí v čele celého panství a dvou bývalých městeček-Opatovem a Českými Heřmanicemi.

 

Jmenovitě:

01 Benátky

02 Bohuňovice Řídký

03 Budislav - Borek, V Hájku

04 Cerekvice nad Loučnou

05 České Heřmanice-Borová, Netřeby, Šváby, Podšvábí

06 Čistá - (Litrbachy,Lauterbach), Brlenka (Brünnersteig)

07 Desná - Hraničky

08 Dětřichov (Dittersdorf) - Cejle"Hospodská ,Přední ,Prostřední ,Zadní ", Vysoké Pole (Hohenfeld), Víska (Štilfrýdek,Stillfried)

09 Dolní Sloupnice - Na Džbánovci, Končiny

10 Dolní ÚjezdBořkov, Žďárská Strana, Záveská Strana, Václavky, Rovinka, Přibiňoves, Pazucha, Krásnoves, Jiříkov

11 Džbánov

12 Horky - Podhorecký mlýn

13 Horní Sloupnice - Končiny

14 Horní Újezd – Víska, Cíkov, Podloubníček, Hraničky

15 Chmelík (Hopfendorf)

16 Chotěnov - Olšany

17 Chotovice

18 Janov (Jansdorf) - Mendryka (Mändrik), Gajer (Gayer)

19 Jarošov - Vranice

20 Jehnědí - Hrádek

21 Kaliště

22 Karle (Karlsbrunn) - Ostrý Kámen (Bohmisch Rausenstein)

23 Koclířov (Katzelsdorf) - Hřebeč (Schönhengst), Kamenná Horka (Bohmisch Hermsdorf)

24 Kornice

25 Kozlov

26 Květná (Blumenau) - Borová Krčma (Kieferkratschen)

27 Lažany

28 Lezník - Haná

29 Litomyšl (Leitomischel) – Zahájí, Záhradí, Zavadilka, Vlkov, Suchá, Rasovna, Lány, Na Černé hoře

30 Lubná - Svatá Kateřina

31 Makov - U Tří Kocourů, Mošnovy

32 Mikuleč (Nikl) - Starý Valdek (Alt Waldek), Nový Valdek (Neu Waldek), Kukle (Kukele)

33 Mladočov

34 Morašice

35 Nedošín - Pernštýn

36 Němčice Člupek, Pudilka, Podrybník

37 Nová SídlaSedlíšťka, Chlumek

38 Nová Ves u Jarošova – Vranice, Roudná

39 Nová Ves u Litomyšle

40 Opatov (Abtsdorf)Zádolka, Nový Rybník, (Neuteich), Královec (Königsberg)

41 Opatovec (Überdörfel) - Košíře (Köerber),  Český Lačnov - (Bohmisch Lotschnau)

42 Osík - Lazaret

43 Pazucha - Strakov (Strokele), Spolkovice

44 Pohodlí (Fridrichshof)

45 Pohora - Vysoký Les

46 PoříčíZrnětín, Cíkov, Obory, Kamenné Sedliště

47 Příluka - U Vysoké

48 Říkovice - Višňáry

49 Sebranice - Třemošná

50 Sedliště - Končiny

51 Semanín (Schirmdorf)

52 Střítež

53 Suchá Lhota - Posekanec

54 Svinná

55 Trstěnice

56 Tržek - V Lukách

57 Újezdec - Dolní Plesy, U Tří Kocourů, Horní Plesy

58 Vidlatá Seč

59 Vlčkov

60 Voděrady - Sítiny

61 Zhoř

 

Obce dnes již neexistujícího územního celku byly zvoleny pro svou vazbu a historickou souvislost, která je dobově převažující oproti ani ne padesátileté příslušnosti k zanikajícím novějším územně správním celkům okresů Svitavy a Ústí nad Orlicí.

 

Obsahem práce:

Sestavit co možná nejkomplexnější elektronický seznam všech pamětihodností a zajímavostí jmenovaného území.

 

Způsob zpracování:

Elektronickou formou.

 

Rozdělení:

Do šesti skupin.

 

1. skupina - veškeré budovy spojené s náboženstvím

-kostely, kaple,kapličky, výklenkové kapličky, kláštery, synagogy, hřbitovy, fary.

2. skupina - veškerá drobná architektura související s náboženstvím

-kříže, sochy svatých, křížové cesty, zastavení, boží muka, morové a mariánské sloupy, trojiční sochy, poklony

3. skupina - památníky na významné osobnosti či události, jiná drobná architektura

-památníky, pamětní desky, busty, sochy, pomníky padlým

4. skupina - budovy které dosahovaly určitého zvláštního postavení svou funkcí

- mlýny, školy, hospody, rychty, panská sídla, sokolovny,mosty, historická a rázovitá stavení

5. skupina – památky přírodní nebo přirozené

- potoky, řeky, rybníky, stromy, skaliska

 

 

Rozsah  informací:

Textová forma se současnou i historickou obrazovou dokumentací v přehledném uspořádání dle obcí s jmenovitým obsahem jejich mobiliáře, vzhledem ke způsobu prezentace v maximálním možném archivním rozsahu.

 

V Litomyšli 1.2.2002                               Jaromír Lenoch

 

Kostely

 

Kaple

 

Kapličky

 

výklenkové kapličky

 

kláštery

 

synagogy

 

hřbitovy

 

fary.

 

Kříže

 

sochy svatých

 

křížové cesty

 

zastavení

 

boží muka

Boží muka a svaté Kříže jsou drobné sakrální stavby, vybudované nákladem obcí, nebo jednotlivých lidí, zpravidla jako poděkování, či naopak jako vyjádření jejich soužení. Častým osudem těchto mnohými zapomenutých připomínek Boží přítomnosti bývá postupné chátrání, na myšlenky zakladatele již téměř nikdo nenavazuje.

Boží muka se nazývá drobná stavba nejčastěji ve tvaru sloupu nebo pilíře, někdy krytá stříškou. Občas bývá název boží muka používán také pro kříž situovaný ve venkovním prostoru. Mají symbolizovat sloup, u nějž byl z rozhodnutí Pontia Pilata bičován Kristus. Boží muka se nacházejí na návrších, rozcestích či v místech, kde někdo zahynul. Často bývají obklopena památkovými stromy.

 

Nejstarší boží muka se snad začala vyskytovat již před 14. stoletím. Od 14. století se objevují kamenná gotická boží muka, z nichž se zčásti též kvůli husitskému obrazoborectví dochovala jen některá. Největší rozšíření božích muk pak patří období baroka a první republiky.

 

Po řadě pozemkových reforem, zejména pak po zcelování menších polí do rozměrných honů v rámci kolektivizace v 50. letech 20. století, se z volné krajiny vytratily jednoznačné identifikátory konkrétních míst. Zachovaná boží muka společně s památnými stromy představují důležité orientační body nejen pro turisty, ale hlavně pro majitele a správce pozemků.

 

Tvarosloví a materiál

 

Jak už bylo zmíněno v úvodu, první boží muka byla pravděpodobně dřevěná. Jedná se především o 14. a začátek 15. století. Z této doby se však žádná nedochovala. (Viz externí odkazy na boží muka na Litvě). Později od 15. století se již začínají tesat z kamene (v jižních Čechách ze žuly). Tento trend pokračuje až do období baroka, kdy bývá na horní partii umísťován železný kříž. Od poloviny 18. století můžeme též datovat první zděná a omítnutá boží muka, i když některá mohou být i starší.

 

Standardní boží muka z období gotiky jsou tvořena třemi částmi. Jedná se o patku, dřík a hlavici, které bývají někdy vytesány z jednoho kamene, ale daleko častěji se skládají z jednotlivých dílů spojených jako lego.

 

Patka

 

Patka je nejspodnější část božích muk, připomínající sokl. Bývá nejčastěji obdélníkového tvaru s ohlazenými stěnami. Vrchní hrany patky mohou být různě zkoseny. Podzemní část patky se pozná podle toho, že není opracována.

 

Dřík

 

Na patku navazuje, většinou poměrně dlouhý dřík (1,5–2 m). Je užší než patka, opět obdélníkového tvaru, přičemž postranní hrany jsou zkoseny. Setkáváme se i s dříky v podobě spirály a později též válce. Dřík může na sobě nést reliéfy různých znaků, nápisy či data (ta nemusí ale vždy odpovídat stáří božích muk).

 

Hlavice

 

Hlavice je zakončení této malé sakrální stavby. Jedná se o různě tvarovanou boudičku s nikami, na jejímž vrcholu může být kamenný křížek. Hlavice mohou být různě zdobené s různými rostlinnými motivy. Pokud se uvnitř hlavice nachází soška, bývá většinou novějšího data. Pokud došlo v průběhu let k ulomení kamenného křížku, byl nahrazen kovovým. V průběhu baroka byly též ulomené hlavice nahrazovány jinými sochařskými dílky či kříži s Ježíšem Kristem.

 

morové a mariánské sloupy

 

trojiční sochy

 

poklony

 

 

Památníky

 

pamětní desky

 

busty

 

sochy

 

pomníky padlým

 

Mlýny

 

Školy

 

Hospody

 

Rychty

 

panská sídla

 

sokolovny

 

mosty

 

historická a rázovitá stavení

 

Potoky

 

Řeky

 

Rybníky

 

Stromy

 

Skaliska

 

 

 

 

 

 

https://www.facebook.com/images/fb_icon_325x325.png