|
Kód CZ Louka
Osady: Habroveč, LežákySocha sv.Jana Nepomuckého Na návsi
|
Panství Politický okres
Chrudim, s.o. Nasavrky 1961 Okres Část Vrbatova Kostelce 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce
Malá obec kolem
nevelké trojúhelníkové návsi se zástavbou z 19.stol.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 A) … B) … C) cs.wikipedia.org (17.11.2014) D) lezaky.cz (17.11.2014) E) lezaky-memorial.cz , lezaky.ic.cz
(17.11.2014) F) vets.cz (17.11.2014) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ Habroveč
Kaple P.Marie Na návsi, 1876
|
Historie Kolem malé návsi s kapličkou
stojí několik domů, vesměs z 19.stol. |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ [Ležáky]
Dřevěný kříž S trnovou korunou
z ostnatého drátu, pův.z 1945
Památník F) S nápisem v češtině,
ruštině, angličtině, francouzštině a němčině, 1959. Nápis: ZDE STÁVALA OSADA
LEŽÁKY, VYHLAZENA 21.ČERVNA 1942 NĚMECKÝMI FAŠISTY. BRAŇTE MÍR VE JMÉNU
ŽIVOTA. Popis: prostý žulový obelisk tvaru pěticípé hvězdy s českým, ruským,
německým, anglickým a francouzským nápisem: Zde stávala osada Ležáky
vyhlazená 24.6.1942 německými fašisty. Braňte mír ve jménu života. (zhotoveno
z kamene z okolních lomů); v rozích hvězdice nádoby na řecké ohně. Osazen
1960, odhalen 1961. Autor: akad. arch. Ladislav Žák z Prahy
Památník F) 1946. Původní pomník obyvatel Ležáků -
oběti ležácké tragedie. Prostý žulový památník s nápisem: Ležáky 24. VI.
1942. (zhotoveno z kamene z okolních lomů); pomník byl umístěn v dřevěné
ohrádce, po jeho obou stranách byly nádoby na řecký oheň (v roce 1946
provedlo úpravu a výsadbu tohoto pietního prostoru chrudimské Společenstvo
živnostenských zahradníků a sadařů). Odhalení: 24. 6. 1945 při příležitosti
první tryzny, věnované ležáckým obětem (asi 80 tisíc účastníků pietní
slavnosti oslovil ministr průmyslu B. Laušman, hlavní proslov měl ministr
vnitra V. Nosek; pomník do správy obce převzal z rukou předsedy ONV v
Chrudimi dr. V. Peška starosta Miřetic, řídící učitel K. Blatník; v předvečer
tryzny se v Ležákách konala církevní slavnost - symbolický pohřeb
zavražděných).
Památník Při přístupové cestě
Památník F) Při přístupové cestě
k hrobodomům. Nápis: VY ŽIVÍ! / VZPOMEŇTE NA TOMTO MÍSTĚ OBĚTÍ Z LEŽÁKŮ,
KTERÉ SVÝM UTRPENÍM A SMRTÍ VYKOUPILY VAŠI SVOBODU A NOVÝ LEPŠÍ ŽIVOT NÁS
VŠECH. BRAŇTE SVĚTOVÝ MÍR
Památník F) U malého lomu, se jmény popravených
obyvatel. Nápis: BOHÁČ BŘETISLAV 1912, BOHÁČ JOSEF 1868, BOHÁČOVÁ MARIE 1872,
BOHÁČOVÁ KVĚTOSLAVA 1918, BUREŠ ČENĚK 1908, BUREŠOVÁ FRANTIŠKA 1908, ČECH
ANTONÍN 1882, ČECHOVÁ VLASTA 1923, ČECHOVÁ MARTA 1927, DUŠKOVÁ MARIE 1893,
DUŠEK LUDVÍK 1920, DUŠKOVÁ KVĚTA 1924, DUŠEK OLDŘICH 1933, HRDÝ JOSEF 1878,
HRDÝ STANISLAV 1900. HRDÁ ALOISIE 1904, HRDÁ MARIE 1930, AMBOROVÁ MARIE 1894,
KLAPKOVÁ MARIE 1898, KLAPKOVÁ VLASTA 1920, KLAPKA STANISLAV 1929, KNĚZ KAREL
1899, LOUVAROVÁ FRANTIŠKA 1989, LOUVAR ANTONÍN 1922, MRKVIČKA ALOIS 1914,
MRKVIČKOVÁ MARIE 1919, MRKVIČKA JAROMÍR 1941, PELIKÁNOVÁ FRANTIŠKA 1892,
PILAŘ ANTONÍN 1887, SKALICKÝ ANTONÍN 1898, SKALICKÁ HELENA 1926, STANTEJSKÝ MILOŠ
1920, SVOBODA KAREL 1902, SÝKOROVÁ MARIE 1915, SÝKORA RUDOLF 1908, SÝKOROVÁ
EMILIE 1911, SÝKOROVÁ MILADA 1939, ŠTULÍK JOSEF 1913, ŠTULÍK VÁCLAV 1885,
ŠTULÍKOVÁ RŮŽENA 1883, ŠTULÍKOVÁ MARIE 1920, ŠVANDA JINDŘICH 1904, ŠVANDOVÁ
FRANTIŠKA 1909, ŠVANDA BOHUMIL 1906, ŠVANDOVÁ BOHUMILA 1940, ŠVANDOVÁ EMILIE
1939, TOMEK KAREL 1886, TOMKOVÁ RŮŽENA 1891, TOMEK KAREL 1924, TOMKOVÁ RŮŽENA
1915, TOMEK BŘETISLAV 1929, VAŠKO JINDŘICH 1910. Památník všech obyvatel
Ležáků, kterých se nějakým způsobem dotkla tragédie dne 24. 6. 1942. Popis události: V roce 1942 probíhala
na území Chrudimska rozsáhlá odbojová činnost proti Heydrichovu režimu.
Působila zde především paraskupina SILVER A, která měla několik úkolů, mezi
nimi i umístění radiostanice Libuše. Alfred Bartoš, velitel skupiny, se sešel
s bývalým kolegou, poručíkem Jindřichem Vaško, který dělal v době okupace
správce lomu "Hluboká". Vaško se po seznámení s problémem rozhodl,
že radiostanice může být umístěna v lomu nedaleko osady Ležáků. Libuše byla
během několika dní dopravena do lomu "Hluboká" a od 7. 1. 1942 a
téměř denně až do heydrichiády vysílala své zprávy a přijímala rozkazy pro
další činnost parašutistů na území republiky. Ovšem nacistický teror na sebe
nenechal dlouho čekat. Gestapu se podařilo zatknout hlavní spolupraconíky
skupiny SILVER A a brzy získalo stopu i na Ležáky. O Ležáky a jejich
obyvatele se začali úředníci gestapa zajímat od 19. 6. 1942. Již druhý den
došlo k zatčení Františka a Jindřicha Vaško z lomu "Hluboká". Dne
21. 6. 1942 zatklo gestapo mlynáře Jindřicha Švandu, jeho manželku Františku
a strojmistra lomu "Hluboká", Karla Svobodu z Miřetic. V napjaté situaci bylo definitivně
rozhodnuto o osadě Ležáky a jejich obyvatelích. Gerhard Clages konečně dostal
souhlas k zákroku od pražské ústředny gestapa. Akce byla připraven na 24. 6.
1942. Od ranních hodin byla vyhlášena pohotovost služebny gestapa, úřadovny
SD, jednotek SS, polního četnictva a ochranné policie. Po krátké poradě
velitelů jednotek byl vydán rozkaz k zásahu proti osadě Ležáky. Nejdříve byla
celá osada obklíčena příslušníky policejních jednotek a oddílů SS. Od tohoto
okamžiku nebyl nikdo z osady propuštěn. Po uzavření osady přistoupili
gestapáci k úkolu vyhnat obyvatele osady z chudých domků, shromáždit muže
pracující v okolních lomech a přivést děti ze školy. Po shromáždění všech
občanův opuštěném Černíkově lomu, byli všichni překontrolováni podle
policejních přihlášek. Ležáčtí občané byli naloženi do připravených autokarů
a odvezeni do Pardubic, ostatní občané byli vyhnáni. Hned po odjezdu autokarů
začali nacisté v chudé osadě bezostyšně loupit, vše co mělo nějakou cenu, buď
ukradli a nebo zabavili ve prospěch říše. Mezitím v Pardubicích vyvrcholila
tragédie osady a jejich obyvatel. Děti byly odvezeny do dětského domova v
Praze a později do vyhlazovacích táborů. Dospělí občané byli do večera
zavřeni ve sklepních místnostech Zámečku a ve večerních hodinách na
popravišti zavražděni. Nejbližší spolupracovníky z východních Čech až 2.
července 1942.
Památník F) Ve svahu, KAREL KNĚZ, ZEMŘEL ZA VLAST
22.IV.1942
Památník F) Ve svahu, FRANTIŠEK VAŠKO, ZEMŘEL ZA
VLAST 2.VII.1942
Památník F) Ve svahu, JINDŘICH VAŠKO, ZEMŘEL ZA
VLAST 2.VII.1942
Památník F) Ve svahu, KAREL SVOBODA, ZEMŘEL ZA
VLAST 2.VII.1942
Památník F) Na hrázi rybníka, ANTONÍN PILAŘ,
ZEMŘEL ZA VLAST 24.IV.1942
Památník F) Na hrázi rybníka, MILOSLAV
STANTEJSKÝ, ZEMŘEL ZA VLAST 24.IV.1942
Památník hrobodům na č.p.26 – mlýn D) E) F) Autor pomníku - Arch.Ladislav Žák, MLÝN Č. P. 26 BOHUMIL ŠVANDA, FRANTIŠKA
PELIKÁNOVÁ, RODINA JINDŘICHA ŠVANDY, RODINA JOSEFA ŠTULÍKA, RODINA VÁCLAVA
ŠTULÍKA
Památník hrobodům na č.p.11 D) E) F) Autor pomníku - Arch.Ladislav Žák DŮM Č. P. 11 RODINA KARLA
TOMKA
Památník hrobodům na č.p.12 D) E) F) Autor pomníku - Arch.Ladislav Žák DŮM Č. P. 12 RODINA ADOLFA
SÝKORY A RODINA FRANTIŠKA SÝKORY
Památník hrobodům na č.p.13 D) E) F) Autor pomníku - Arch.Ladislav Žák DŮM Č. P. 13 RODINA
ANTONÍNA ČECHA
Památník hrobodům na č.p.17 D) E) Autor pomníku - Arch.Ladislav Žák
Památník hrobodům na č.p.23 D) E) F) Autor pomníku - Arch.Ladislav Žák DŮM Č. P. 23 RODINA ČEŇKA
BUREŠE, RODINA JOSEFA BOHÁČE A RODINA BŘETISLAVA BOHÁČE
Památník hrobodům na č.p.26 D) E) F) Autor pomníku - Arch.Ladislav Žák DŮM Č. P. 26 RODINA
STANISLAVA HRDÉHO
Památník hrobodům na č.p.27 D) E) F) Autor pomníku - Arch.Ladislav Žák DŮM Č. P. 27 RODINA MARIE
DUŠKOVÉ A RODINA ANTONÍNA SKALICKÉHO
Památník hrobodům na č.p.28 D) E) F) Autor pomníku - Arch.Ladislav Žák DŮM Č. P. 28 RODINA
FRANTIŠKY LOUVAROVÉ A ALOISE MRKVIČKY
Památník hrobodům na č.p.29 D) E) F) Autor pomníku - Arch.Ladislav Žák DŮM Č. P. 29 RODINA MARIE
KLAPKOVÉ
[Mlýn s pilou] D) E) Č.p.26, před 1714, Švandovi,
Šťulíkovi, Založení: pravděpodobně r. 1651, Vypálení: 24.6.1942, Likvidace:
probíhala od 27. října 1943 do 18. prosince 1943, Obyvatelé: posledními
obyvateli byli Šťulíkovi a Švandovi . V roce 1651 byla nalezena první písemná
zmínka o mlýně. Ovšem podle jiných zdrojů měl mlýn založit r. 1757 Josef
Žampach. Mlýn od té doby vystřídal několik majitelů a obyvatelů. Původně byl
mlýn dřevěný. V r. 1840 byl přestavěn na zděný Ignácem Vybíralem. Vedle mlýna
byla roku 1842 postavena pila Jednuška. Další přestavba Ležáckého mlýna
proběhla r. 1938. Přestavbu provedl nový majitel Jindřich Švanda. Stavba měla
valbovou střechu. Mlýn si vyráběl elektřinu pomocí mlýnského kola a dynama. U
mlýna stála také stodola.
[Dům č.p.11] 1784, France Hraba, Vypálení:
24.6.1942, Likvidace: probíhala od 27. října 1943 do 18. prosince 1943,
Obyvatelé: Tomkovi, Konstrukce: Malý dům se sedlovou střechou. Tento dům měl
asfaltovou krytinu a kryté zápraží. K domu patřila také stodola a včelíny.
Byl pravděpodobně postaven ze smíšeného zdiva.
[Dům č.p.12] 1784, Jiřího Boháče, Sýkorovi,
Založení: po r. 1785, Vypálení: 24.6.1942, Likvidace: probíhala od 27. října
1943 do 18. prosince 1943, Obyvatelé: Sýkorovi, Číslo parcely: 474/1,
Konstrukce: Tento dům stával na cestě směrem k Dřeveši. V noci 22. května
1932 však původní dům vyhořel. Původní dům měl doškovou střechu. Později
rodina Sýkorova začala přestavovat dům, avšak stál už o několik metrů dál,
než dům původní. Číslo popisné však nový dům přejal. Stavba nového domu
začala 11.6.1940 a byla dokončena 19.11 téhož roku. Dům měl jedno podlaží a
byl to jediný cihelný dům v Ležákách. Jeho střecha byla sedlová s jednou
polovalbou. Střecha byla pokryta šindelem.
[Dům č.p.13] Založení: po r. 1848, Vypálení:
24.6.1942, Likvidace: probíhala od 27. října 1943 do 18. prosince 1943,
Obyvatelé: Čechovi, Konstrukce: Dům byl ve tvaru L. V přední části tohoto
domu byl postaven chlév. Dům se sedlovou střechnou a jednou polovalbou byl pravděpodobně
postaven ze smíšeného zdiva. Jeho střecha byla pokryta šindelem.
[Dům č.p. 23] Založení: po r. 1848, Vypálení:
24.6.1942, Likvidace: probíhala od 27. října 1943 do 18. prosince 1943,
Obyvatelé: Boháčovi, Burešovi, Konstrukce: Tento dům, stál naproti novostavbě
čp. 12. Dům, který byl postaven do tvaru U, měl stodolu a obytné prostory.
Byl postaven pravděpodobně z kamene, který byl omítnutý. Střecha byla
kombinací sedlové a polovalbové.
[Dům č.p.26] Založení: po r. 1848, Vypálení:
24.6.1942, Likvidace: probíhala od 27. října 1943 do 18. prosince 1943,
Obyvatelé: Hrdí, Konstrukce: Toto malé stavení stálo mezi dvěma dalšími domy.
Na domě byla polovalbová střecha. Dům měl jedno podlaží a byl pravděpodobně
postaven ze smíšeného zdiva.
[Dům č.p.27] Založení: po r. 1848, Vypálení:
24.6.1942, Likvidace: probíhala od 27. října 1943 do 18. prosince 1943,
Obyvatelé: Duškovi, Skalický, Konstrukce: Dům byl ve tvaru L. Jeho zadní část
sloužila jako chlév. Patří k němu stodola a studna. Dům byl pravděpodobně
postaven ze smíšeného zdiva a byl omítnutý. Měl sedlovou střechu.
[Dům č.p.28] Založení: po r. 1848, Vypálení:
24.6.1942, Likvidace: probíhala od 27. října 1943 do 18. prosince 1943,
Obyvatelé: Louvarovi, Mrkvičkovi, Konstrukce: Tento dům, byl velmi
jednoduchý. Nejspíše byl postaven ze smíšeného zdiva a měl sedlovou střechu s
jednou polovalbou. Dům měl jeden dřevěný štít.
[Dům č.p.29] Založení: po r. 1848, Vypálení: 24.6.1942,
Likvidace: probíhala od 27. října 1943 do 18. prosince 1943, Obyvatelé:
Klapkovi, Konstrukce: Jednoduché stavení postavené na malém prostoru.
Obsahuje pouze světnici, síň a komoru. Dům byl pravděpodobně postaven z
kamene, který byl omítnutý. Střecha byla sedlová s jednou polovalbou.
Muzeum …
[Strojovna] Zbořena po restituci lomu po 1990,
byla v ní ukryta vysílačka Libuše
Lom Hluboká …
|
Ráno
24. června 1942 byla osada Ležáky obklíčena příslušníky oddílu SS. Po
uzavření osady vyhnali gestapáci obyvatele z chudých domků, shromáždili muže
pracující v okolních lomech a přivedli děti ze školy. Potom
byli všichni ležáčtí muži, ženy a děti odvezeni do Pardubic, matkám odejmuty
děti a odvezeny do vyhlazovacích táborů. Muži
a ženy byli ještě týž den večer na pardubickém popravišti zavražděni, osada
fašisty vyloupena a vypálena. Krátce na to srovnána se zemí. Ležáky,
nazývané podle potoka Ležák, byly osadou chudých kameníků a drobných
chalupníků. Tvořilo ji osm domků. Kolorit ležáckého údolí dotvářel mlýn,
který však patřil pod Miřetice. 15. březen 1939 den okupace českých zemí a 27. září 1941 nástup říšského protektora R.
Heydricha - to jsou dva předstupně
tragedie, nejen ležácké. V
noci na 29. prosince 1941 dopravil britský letoun Halifax s kanadskou a
anglickou posádkou do protektorátu tři skupiny parašutistů: Antrophoid (Jan
Kubiš a Jozef Gabčík měli uskutečnit
atentát na zastupujícího říšského protektora), Silver B (V. Škácha, J. Zemek)
a Silver A (Alfréd Bartoš, Josef Valčík a Jiří Potůček). Ani poslední skupina
nebyla vysazena přesně dle plánu místo
u Heřmanova Městce až u Poděbrad. Valčík se po mnoha nesnázích dostává s
radiostanicí Libuše do Pardubic, kde se znovu setkává s Bartošem a Potůčkem. Obrací
se na bývalého poručíka čs. armády Jindřicha Vaško, správce lomu Hluboká u
Dachova, vzdáleného jen několik set metrů od Ležáků. Nájemcem lomu je
František Vaško. Vysílačce, obsluhované Potůčkem, poskytli úkryt ve dvojitém
stropě strojovny lomu. Od poloviny ledna 1942 začala vysílačka každou noc
podávat depeše zpravodajského, vojenského i hospodářského charakteru. Dalším
stanovištěm vysílačky se staly Lázně Bohdaneč a Mnětice u Pardubic. V polovině
dubna 1942 se do lomu Hluboká vrátila, telegrafista Potůček se usadil u
mlynáře Švandy v ležáckém mlýně. Spolupracuje i vrchní strážmistr Karel Kněz
z četnické stanice ve Vrbatově Kostelci se svými podřízenými. 27.
května 1942 byl v Praze Libni spáchán výsadkáři Kubišem a Gabčíkem atentát na
Heydricha. 28. 5. je znovu vyhlášeno stanné právo v Praze a 29. 5. v celém
protektorátu. Hitler dává K. H. Frankovi souhlas k likvidaci obce Lidice vyvraždění mužů a odvlečení žen a dětí, k
vypálení obce a jejímu srovnání se zemí. Vysílací stanice Libuše přes
stoupající teror volá Londýn a podává naší vládě zprávy, většinou tragické.
Vysílačka mění často svůj pobyt, nakrátko byla umístěna i ve veži
Včelákovského kostela, odkud se vrací do ležáckého mlýna. Nacisté
vlákali do léčky štábního kapitána Václava Morávka. Ten se na útěku
zastřelil, avšak v dokumentech, jichž se předtím zbavil, nalezli gestapáci
fotografii J. Valčíka. Podle razítka na zadní straně identifikovali
někdejšího číšníka pardubického hotelu Veselka. Valčíkovi se podařilo utéci
na Moravu, podílí se na atentátu na Heydricha. Společně s ostatními účastníky
atentátu nalezl 18. června v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje v
Praze smrt. Nacisté tušili Valčíkovo spojení s ilegální vysílačkou, ale důkazy
chyběly. 16.
června se pražskému gestapu přihlásil Karel Čurda. Na základě jeho udání
násladuje vlna zatýkání. Bartošovi spolupracovníci manželé Krupkovi jsou zatčeni 17. června v Polici nad
Metují. Luděk Matura podniká třicetikilometrovou cestu na kole do ležáckého
mlýna, aby varoval Jiřího Potůčka a pomohl odvézt vysílačku přes Mnětice do
Bohdašína a Končin u Červeného Kostelce. Devatenáctiletý Jan Třísko z
Vrbatova Kostelce předává varování strážmistra Kněze mlynáři Švandovi. V
pátek 19. června provádějí příslušníci pardubického gestapa důkladnou
kontrolu přihlášek k pobytu v Miřeticích a Louce, kam Ležáky katastrálně
patřily. Navštěvují i lom Hluboká. Ráno 20. 6. byl v Pardubících zatčen
majitel lomu František Vaško s manželkou. V
neděli 21.6. jsou zatčeni mlynář Jindřich Švanda a mechanik z lomu Hluboká
Karel Svoboda. Na kapitána Bartoše je nastražena past. Při pronásledování
ulicemi Pardubic se postřelí, krátce nato umírá. V
pondělí ráno 22. 6. se při služební pochůzce poblíž Habrovče zastřelil vrchní
strážmistr Karel Kněz. Gestapo prohledává ležácký mlýn. Odjíždějí do
Včelákova pro bratra mlynářovy ženy Josefa Šťulíka. Protože není doma, dávají
podmínku: nepřihlásí-li se do stanovené hodiny, bude celý Včelákov srovnán se
zemí. Později zatkli i Marii Šťulíkovou, rodiče Františka a Františku
Pelikánovi a čtrnáctiletého Václava. 23.
června den relativního klidu. Clages
získává v Praze souhlas s likvidací Ležáků 24.
června je zmobilizována ochranná policie z Pardubic a četnictvo i posily z
Hradce Králové, několik stovek mužů. Kolony aut se blíží k Ležákům z obou
stran od Dachova i od Dřeveše. Území
obklíčili nacisté s těžkými kulomety. Na znamení Waltera Lehneho začíná útok
několika stovek ozbrojenců na bezbranné Ležáky. Obyvatelé zastižení v osadě
jsou spolu s dělníky z Černíkova lomu shromážděni v lomu u silnice. Pro děti
do včelákovské školy a do Skutče odjíždějí policejní hlídky. Po důkladné
kontrole přihlášek k pobytu jsou vyhnáni přebývající. Celkem 33 dospělých a
13 dětí je odvezeno do Pardubic. Vše cennější gestapem uloupeno, osada
zapálena. Na místě osady zůstalo jen údolí plné dýmu. Na
Zámečku v Pardubicích bylo 13 dětí označeno cedulkami s osobními daty,
většina oddělena od matek a odvezena do pražského Rasového a osídlovacího
úřadu. Na pardubické popraviště byly odváděny nejdříve ležácké ženy, potom
muži. Až do svítání jsou pak těla odvážena za ozbrojeného doprovodu do
tamního krematoria. Popel je gestapem zabaven a rozmetán, jen část z něj
zaměstnanci dokáží uschovat. Oficiální
zpráva tisku z 26. 6. 1942: Dne 24. června byla osada Ležáky u Louky (okres
Chrudim) srovnána se zemí. Dospělí obyvatelé byli podle stanného práva
zastřeleni. Obyvatelstvo přechovávalo české parašutisty, kteří měli vedoucí
účast na přípravách atentátu na SS-Obergruppenführera Heydricha, a pokoušelo
se je zachránit před policejním zakročením. Poslední zprávu do Londýna
odesílá Potůček z úkrytu v Bohdašíně 26. června: "Ležáky u Vrbatova
Kostelce, kde jsem byl se svojí stanicí, byly srovnány se zemí. Lidé, kteří
mi pomáhali, byli zatčeni. Příští vysílání ve 23. hodin dne 28. června."
Nedošlo k němu, u obce Trnová byl zastřelen strážmistrem Půlpánem. Ke stržení
trosek došlo až před vánocemi 1943. Ležácké
děti byly převezeny do Lodže. Jarmila a Marie Šťulíkovy byly uznány schopnými
poněmčení a předány do německých rodin pod cizími jmény. Až po válce je
přivezl zpět policejní inspektor Josef Ondráček. Ostatní děti byly
pravděpodobně převezeny do Chelmna. Zde byly v létě 1942 zplynovány stovky
polských dětí, 82 dětí z Lidic i 11 dětí z Ležáků. 2.
července 1942 bylo popraveno na Zámečku v Pardubicích dalších 40 osob, jež
pomáhali Bartošově parašutistické skupině, mezi nimi mlynář Jindřich Švanda z
ležáckého mlýna se ženou i jejím bratrem, oba bratři Vaškové, Karel Svoboda a
další. Gestapácký
komisař Clages byl za akci Ležáky povýšen a přeložen do Budapešti, zemřel 15.
10. 1944. |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 17.11.2014 |
Osada Ležáky E)