Kód CZ 11460
Ondřejovice
(Endersdorf, Ondrzejowice) Osada: Salisov, Javorná,
Srncov
Kostel sv. Martina a P.Marie
Sedmibolestné Zdroj C) Zdroj D) s hrazeným hřbitovem, z 16. století,
barokizován v 70. letech 18.století. kostel sv. Martina se objevuje v
listinách v roce 1413. Tento původní kostel v roce 1777 vyhořel, ale ještě
téhož roku byl postaven kostel nový zasvěcen opět sv. Martinovi. Naposled byl
kostel renovován v roce 1914.
Fara …
Hřbitov Zdroj D) je nejstarším na zlatohorsku.
Jsou zde náhrobky rozvětvené rodiny Rudzinských,
ale také starší náhrobky zabudované ve zdi kostela. Kaple sv. Floriána Zdroj D) …
Kaple Zdroj D) Nedaleko
školy
Kamenný kříž Zdroj D) mramorový
z roku 1810, pomník OBERJÄGRA JOSEFA MÖLLERA
Dřevěný kříž Zdroj C) Před
kostelem
[Památník padlým] Zdroj D) Ve
20. letech byl před zámkem postaven pomník obětem 1. světové války, který byl
v roce 1960 spolu se zámkem zbourán. 1668, zbořen Tvrz
zanikla za patrně za Schroffů, kteří v
Ondřejovicích nesídlili, ale Maltitzové zde
vybudovali nevelký barokní zámeček, připomínaný poprvé roku 1668. Tehdy se
zemřel poslední Maltitz Jan Zikmund a panství
přebírala jeho dědička Voršila Johana Tauberová z Taubenfurtu
a její manžel Ondřej Ludvík Jerin. Jerinové a jejich příbuzní (od roku 1671 Jan Karel Klinkovský, roku 1712 Adam Filip von Jerin,
roku 1748 Anna Františka von Jerin, rozená von Rottenbach) zde byli do poloviny 18. století, v letech
1750-1794 Ondřejovice držel Lazar von Wimmersberg a
jeho potomci. Jerinové a Wimmersbergové
statek zadlužovali, až jej Štěpán Michal von Wimmersberg
prodal v Karlu Ignazi von Salisovi.
Ten a jeho syn Karl začali v Ondřejovicích s hutnictvím a založili
resp. obnovili Javornou a Salisov.
Od Karla von Salise koupili statek roku 1821
opavští obchodníci Vincenz Tlach (†1837) a Vincenz Keil (†1838), kteří
vlastnili rovněž panství Město Albrechtice. Po obou dědily dcery, zprvu
společně, až roku 1847 si dědictví rozdělily a Ondřejovice převzal Eduard Rudzinski von Rudna (1812-1874), manžel Keilovy dcery Charlotty, po němž dědila dcera Anna
(†1924), provdaná za svého bratrance Karla Rudzinského
von Rudna (†1906). Rodině patřil statek a zámek až do roku 1936, kdy ho
koupil krnovský továrník Hubert Hein. Tomu byl
zkonfiskován roku 1945.
Vila Zámeček Zdroj D) jednopatrová
vybudovala Konstancie Rudzinská. Ta za svoji
dobročinnost dostala od císaře Františka Josefa řád sv. Alžběty. Škola Zdroj D) …
Dům Pod
kostelem, rekreační středisko
|
Panství Politický okres
Jeseník, s.o.Zlaté Hory 1961 Okres Jeseník 1964 Část Města Zlaté
Hory 2003 ORP Jeseník, PO Zlaté Hory |
|
Rok |
obyv. |
domů |
|
1869 |
1321 |
|
|
1880 |
1429 |
|
|
1890 |
1390 |
|
|
1900 |
1403 |
|
|
1910 |
1358 |
|
|
1921 |
1203 |
|
|
1927 |
1489 N |
|
|
1930 |
1449 |
|
|
1939 |
1645 |
|
|
1947 |
638 |
|
|
1950 |
550 |
|
|
1961 |
486 |
|
|
1970 |
489 |
|
|
1980 |
373 |
|
|
1991 |
303 |
|
|
2001 |
277 |
|
literatura
a prameny
1) Administrativní lexikon obcí v republice
čsl, 1927
A) …
B)
zlatehory.cz (5.7.2007)
C)
cs.wikipedia.org (14.5.2014)
D)
ondrejovice.com (14.5.2014)
E)
levand.rajce.idnes.cz (14.5.2014)
F)
salisov.unas.cz (14.5.2014)
Kód CZ 14211
Salisov
(Salisfeld)
…
Hřbitov Zdroj E)
…
Hostinec Zdroj D)
Franz
Dittmann
Hostinec
Dreschlerův
Škola Zdroj D)
…
Historie
Osada Salisov vznikla v letech 1795 – 96
po obou stranách cesty vedoucí tehdy ze Zlatých Hor do Mikulovic. V roce 1875
byla vybudována silnice nová, podél říčky Olešnice a vesnice tak zůstala
mimo. V roce 1896 byla dokončena stavba železnice na úseku Mikulovice – Zlaté
Hory. V Salisově bylo zbudováno vlakové nádraží s
vlečkou na pruskou stranu s mostem přes říčku Olešnici. Tento železniční most
stojí dodnes. Salisovský kostel Narození Panny
Marie byl dostavěn a vysvěcen v roce 1892. Byla zde také škola a dva
hostince. Jeden naproti školy a druhý u silnice vedoucí do Mikulovic.
Významným rodákem byl Vincenz Brauner pozdější
děkan zlatohorské fary a zasloužený starosta města Zlatých Hor. Za 2. světové
války se stal významným tankovým esem rodák Kurt Knispel.
Památným stromem je zdejší Salisovský dub. V okolí Salisova se vyskytují valouny finské žuly rapakivi, důsledek tzv. „Salfského
zalednění.“
patří k
nejmladším obcím jesenického okresu (Freiwaldauer Kreises). Vznikla nejdříve v roce 1796. Tam, kde vedle
severozápadním směrem říšká silnice ze Zlatých Hor
(Zuckmantel) do Mikulovic (Niklasdorf)
podél blízké hranice s Polskem (pruským Slezskem), mezi Ondřejovicemi (Endersdorf) a Mikulovicemi je vesnička Salisov (Salisfeld).
Patříla
k obci Ondřejovice (Endersdorf), jakož i k farnosti
uvedeného místa. Od Zlatých Hor je vzdálena 6 km. Obec se rozkládala na 92
hektarech a 65 arech roviny nakloněné severovýchodním směrem k údolí Olešnice
(Elsnitztale). Nejvyšší bod nad obcí, Královská
hora (Königsberg) zvaná také Hraniční hora (Grenzberg) s 457,6 m nadmořskou výškou, poskytuje
nádherný výhled severozápadním směrem přes slezskou rovinu; člověk vidí města
Nisu (Neiße) a Otmuchov (Ottmachau) s okolními obcemi. Na severu výhled uzavírá Holzberg, na východě Biskupská kupa (Bischofskoppe),
na západě vyvýšeniny u Písečné (Saubsdorf). Na jih
od Salisova začínají lesy, které zčásti patřily k ondřejovickému panství a zčásti vratislavskému
biskupství.
O vzniku
osady Salisfeld: K rytířskému statku Endersdorf patřil rozsáhlý dubový les zvaný Kohlhau .
Tento dubový les dal tehdejší majitel Karel Ignaz Freiherr von Salis v roce 1792
vykácet a prodal půdu osadníkům. V lidovém podání se traduje, že Karel Ignaz von Salis vášnivý pijan a
karbaník byl o pozemky obehrán v kartách. Za prohrané částky vystavoval
dlužní úpisy na části pozemků a tak vznikala Salisova pole - „Salisfeldern".
Roku 1795 byly na pozemcích postaveny první domy a lesní půda byla
obdělávána. V místním jméně Salisfeld (Salisov) tak bylo zachováno jméno dřívějšího zesnulého
statkáře. V roce 1800 měla nově vznikající obec již 37 domů.
Ve
třicátých letech 19. století byla vybudována silnice z Niklasdorfu
(Mikulovice) přes Salisfeld (Salisov)
do Zuckmantelu (Zlatých Hor). Tato dopravní cesta
byla tehdy jediný spoj soudního okresu Freiwaldau
(Jeseník) a Weidenau (Vidnava) se soudním okresem Zuckmantel (Zlaté Hory). Hospoda nebo zájezdní hostinec
byl hlavní stanicí této cesty, kde většina vozků přenocovala. V roce 1875
byla říšká silnice přeložena do údolí potoka
Olešnice (Eisnitzbaches). Salisfeld
měl v roce 1890 46 domů a v roce 1945 56 domů. Při sčítání lidu 31.12.1890
činil počet obyvatel 308, vesměs Němců a zůstal takový do roku 1945.
Ačkoli
téměř celé území Salisova bylo zemědělsky
využívané, neposkytovalo vyhovující výtěžek k životní úrovni obyvatel. Byli odkázání
na vedlejší zaměstnání. 16 zemědělců mělo pod 5 hektarů a jen 4 zemědělci
vlastnili více než 5 hektarů.
Byla
provozovaná některá běžná řemesla, jiní šli za výdělkem do Endersdorfer Eisenwerke (Ondřejovické železárny), do přádelny příze v Schönwalde nebo do strojírenského závodu Haßmann in Niederwiesen. Tento
strojírenský závod byl koncem 19. století na tzv. Schulwiese
(Školní louce) vybudován firmou Haßmann. Jeho
součástí byly vlastní zámečnické dílny, soustružení, modelárna, slévárna a
montážní hala. Vyráběny byly hlavně velké rámové pily pro dřevoprůmysl.
Zvláštností
bylo množství ovocných stromů v Salisově. Podle
starých seznamů z roku 1890 tam bylo 1300 ovocných stromů. V školní zahradě
byly pěstovány ušlechtilé ovocné odrůdy, a každý školák při ukončení školní
docházky obdržel ovocný stromek.
Kód CZ 23192
Javorná
(Latzdorf)
Kaple sv. Anny Zdroj C)
novogotická
v Javorné, postavená Karlem Rudzinským
z Rudna
Vincenzuv hamr
…
Válcovna
Slvárna, kovárna, soustružna
a válcovna. Vyhořely po 1940
Historie
Součástí
Ondřejovic je dnes Javorná (něm. Latzdorf). Ves Javorná je
zmiňována roku 1531 jako součást ondřejovického panství,
za třicetileté války patrně zanikla (1687 se ještě zmiňuje ves s kaplí, ale
roku 1801 jen samota s kaplí). Karl von Salis zde v
roce 1808 vybudoval železárnu s vysokou pecí, dva hamry a drátovnu. Roku 1821
podnik získala firma Tlach a Keil, která zde
založila první válcovnu plechu v českých zemích. Této firmě železárna patřila
do I. světové války, poté se vystřídalo více vlastníků, ale výroba od
hospodářské krize ve 30. letech 20. století skomírala a roku 1947 byla
definitivně ukončena.
Kód CZ ______
Srncov
Historie
Je bývalou
osadou, která vznikla v 19. století při rozšiřování výroby v Javorné. Dnes je samotou se třemi domy a několika
chatami.
20 - 17 - 0
17 - 13 - 0
Jaromír Lenoch © Aktualizace 8.7.2017
Předchozí editace: 14.5.2014)