Kód CZ 7308

Králíky

(Grulich)

Připojené: Červený Potok, Dolní Boříkovice, Dolní Hedeč, Dolní Lipka, Heřmanice, Horní Boříkovice, Horní Hedeč, Horní Lipka, Kopeček, Prostřední Lipka

Kostel sv.Michaela archanděla ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

Kol.1600. obdélného půdorysu s pravoúhlým presbytářem, věží a kaplí sv. Anny, zahrnující pozdně renesanční luteránskou modlitebnu asi z roku 1577 (z doby Valdštejnů), raně a pozdě barokní přestavby po požárech v 17. a 18. století.

Evangelický kostel ^{Zdroj 2)}

Neogotický, věž ubourána po 1945

Fara ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

Na náměstí. Jednopatrová zděná barokní fara ze 17. století na půdorysu L uzavírající kout náměstí před kostelem. V interiéru je dochován soubor kleneb, soubor hodnotných dveří a oken z 18. a 19. století, fabionové stropy, kované dveře a další původní konstrukční detaily.

Brána ^{Zdroj C)}

Ke klášteru, se sochami

Socha

Ve výklenku brány

Socha

Ve výklenku brány

Kamenný kříž

V aleji

První kaple ^{Zdroj C)}

V aleji od města

Druhá kaple ^{Zdroj C)}

V aleji od města

Třetí kaple ^{Zdroj C)}

V aleji od města

Čtvrtá kaple ^{Zdroj C)}

V aleji od města

Kaplička sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

Na Mariánském náměstí před ulicí ke Křížové cestě ke klášteru Servitů

Kaplička

V ul.Na Pískách

Kaplička

V ul.Moravská

Hřbitov ^{Zdroj C)}

Soubor objektů městského hřbitova z let 1895-1897, zahrnující neorenesanční obřadní síň, architektonicky a umělecky hodnotné hrobky významných kralických osobností a ústřední litinový kříž, zřízený městem roku 1897. Původní hřbitov ležel u Pivovarské ulice. Roku 1896 byla stavba nového hřbitova zadána místnímu staviteli Josefu Hübnerovi. Projekt byl vypracován podle vzoru hřbitova v České Lípě, včetně vstupní budovy – obřadní síně (zřejmě dílo Gottloba Albera). Soubor se nachází na hřbitově pravidelného obdélného tvaru, členěného do kříže osovými cestami. Před ním, v ose vstupní strany, je umístěna vstupní budova, sloužící zároveň jako obřadní síň a byt hrobníka. V závěru této severojižní osy, mimo ohrazenou část hřbitova, je postavena stavba hrobky rodiny Rotter. V křížení obou os je umístěn litinový krucifix, věnovaný městem Králíky. Plocha hřbitova byla dále členěna podle významu a ceny hrobů tak, že nejvýznamnější hroby ležely po obvodu, při okružní cestě a také po obvodu čtvercových polí vymezených osovými cestami. Právě mezi těmito nejvýznamnějšími leží vybrané hrobky významných osobností města.

Vstupní budova hřbitova s obřadní síní ^{Zdroj C)}

Reprezentativní z let 1896–1898, v historizujícím neorenesančním stylu s výraznou centrální kopulí, završenou sochou stojícího anděla. Budova se na hřbitov otevírá arkádovou lodžií. Možné autorství Gottloba Albera, vzorem byla vstupní budova městského hřbitova v České Lípě, výrazně podobného vzhledu. Realizaci provedl v letech 1895–1897 místní stavitel Josef Hübner, socha Anděla slávy byla osazena roku 1898.

Železný kříž ^{Zdroj C)}

ústřední litinový krucifix z roku 1897, v dobově nejobvyklejším historizujícím až eklektickém provedení, na polygonálním podstavci z 4 kamenných stupňů a jednoho litinového. V křížení hlavních os hřbitova.

Hrobka rodiny Rotter ^{Zdroj C)}

pozdně empírová stavba rodinné hrobky z roku 1857, významných regionálních textilních podnikatelů a zemských politiků, přenesená roku 1905 na nový městský hřbitov. Obdoba hrobky jiné větve téže rodiny ve Vrchlabí. Závěr severojižní osy hřbitova, samostatný pozemek za zdí;

Hrobka rodiny Walter ^{Zdroj C)}

hrobka rodiny majitelů tkalcovny, z doby založení hřbitova, s umělecky hodnotným mramorovým secesním náhrobkem. V závěru východozápadní osy hřbitova po jeho obvodu;

Náhrobek Franze Wanieka ^{Zdroj C)}

s plastikou ženy – plačky; typově ojedinělý náhrobek z 30. let 20. století, ve stylu moderny, na hrobě majitele textilní továrny, s bronzovou plastikou truchlící ženy;

Hrobka rodiny Wagner ^{Zdroj C)}

typově ojedinělý německý náhrobek knížecího hajného, z kvalitní černé leštěné jesenické žuly, s bronzovými dekoracemi a dochovanou signaturou zhotovitele A. Waltera ze Supíkovic, zřejmě dílo Supíkovické odborné kamenické školy.

Hrobka rodiny Kretschmer ^{Zdroj C)}

žulový náhrobek rodiny významného starosty města Králík, asi z 20. let 20. století, ve stylu moderny s dozvuky historismu; v řadě při severní hřbitovní zdi;

Hrobka rodiny Walter ^{Zdroj C)}

kamenný náhrobek podnikatelské rodiny, asi z poč8tku 20. století, ve stylu historismu;

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

1.pol. 18.stol., pod kostelem, se sochami andílků na volutách podstavce

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

18.stol., na mostě Opletalova ul. Můstek sám je běžné technické dílo z doby kolem poloviny 19. století, které se sochou světce tvoří jednotný celek. Raně klasicistní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1816.

Socha Archadněla Michaela ^{Zdroj C)}

Ul.Karla Čapka, na trojbokém soklu s reliéfní výzdobou. Autorsky neurčená pískovcová socha z roku 1780, osazená na počátku aleje vedoucí z města k poutnímu místu na Hoře Matky Boží. Na trojbokém, reliéfy dekorovaném podstavci.

Sousoší Kalvárie ^{Zdroj 2)}

1809

Socha P.Marie s Ježíškem ^{Zdroj C)}

Na sloupu,na malém náměstí. barokní dílo z první třetiny 18. století. Na hlavici sloupku je osazena socha Panna Maria s Ježíškem v náručí, zabíjející draka (ďábla). Na stěnách podstavce reliefy světců a světic. Pískovec, výška 5 m, postava v podživotní velikosti.

Socha sv.Josefa s Ježíškem ^{Zdroj C)}

Na sloupu,

Socha sv.Floriána ^{Zdroj C)}

Opletalova ul. na bohatě tvarovaném neúplném podstavci, z 2. poloviny 18. století.

Socha Krista

Před hřbitovem

Socha sv.Michala (?)^{Zdroj C)}

Nad vchodem do kostela

Socha Nejsv.Trojice ^{Zdroj C)}

Ve štítě domu č.p.361 na náměstí

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

Na náměstí před farou

Kamenný kříž

V předzahrádce č.p.42 na křižovatce ul.Příkrá a Polní

Kašna ^{Zdroj C)}

Na náměstí, se sochou přadleny, 1851

Socha přadleny ^{Zdroj C)}

Na kašně

Pamětní deska TJ.Beckera ^{Zdroj C)}

Tobiáši Janu Beckerovi,biskupu, zakladateli kláštera Hory Matky Boží, na kostele

Plastiky ^{Zdroj C)}

Na náměstí, na budově spořitelny, včelí úl a rohy hojnosti, 1914

Socha babičky ^{Zdroj C)}

Valdštejnova, v parčíku proti čp. 336. Mramorová socha Babička vytvořená během sochařského sympózia v roce 1991. Autor Josef Kříž

Plastika

Na roku Sadové a K.Čapka

Plastika

V parčíku u KD

Radnice ^{Zdroj 2)}

Na náměstí, dnes muzeum. Pozdně barokní budova, na místě starší zástavby, postavena v letech 1795–1796 jako radnice, s klenutým podloubím na kamenných pilířích do náměstí, roku 1834 přestavěna a doplněna o věž. V současnosti muzeum.

Nová radnice č.p.5 ^{Zdroj 2)}

Na náměstí. Dvoupatrový neorenesanční městský dům (2015 městský úřad) stojí na místě staršího objektu s dřevěnou podsíní. V patře při náměstí je dochován prostorný sál s bohatou neorenesanční štukovou výzdobou stropu. Doklad mladší fáze přestavby náměstí v 18. a 19. století.

Spořitelna ^{Zdroj C)}

Na náměstí, 1914. Stavba vídeňského architekta Alfreda Konnertha z roku 1914, v pozdně secesním stylu.

Gymnásium ^{Zdroj C)}

Na náměstí, 1874

Škola ^{Zdroj C)}

Pod náměstím. tzv. Žlutá škola. Budova palácového typu, s eklektickou fasádou s neorenesančními prvky, postavená v letech 1900–1902 pro odbornou školu pro opracování dřeva, založenou roku 1873.

Dům č.p.3 ^{Zdroj C)}

Na náměstí. Činžovní dům. Původně barokní jednopatrový dům s podloubím a štítem do náměstí, poblíž kostela, dokládá rozsáhlou přestavbu náměstí v 19. a na počátku 20. století. Je dochován ve výrazné klasicistní přestavbě, fasáda je upravena neorenesančně.

Dům č.p.14

Ul. Pivovarská

Dům č.p.273 ^{Zdroj C)}

Knihovna

Dům č.p.274 ^{Zdroj C)}

Na náměstí. s historizující fasádou z konce 19. století, s klenutým podloubím do náměstí, vystavěný na místě starší zástavby po požáru města roku 1767. Zachován portál průjezdu s vročením 1848 a cenný vstupní portál s konzolovou římsou.

Dům č.p.275 ^{Zdroj C)}

Na náměstí. s klenutým podloubím do náměstí, vystavěný na místě starší zástavby po požáru města roku 1767, je hodnotnou klasicistní stavbou v historickém jádru města, doplněnou koncem 19. století o kvalitní historizující fasádu.

Dům č.p.276 ^{Zdroj C)}

Na náměstí. Patrový městský dům s klenutým podloubím, vystavěný klasicistně po požáru roku 1767, je významným prvkem jihozápadní fronty náměstí. V dochované podobě s hřebenem střechy kolmým k ulici je dokladem starší fáze postupné přestavby náměstí v průběhu 18. a 19. století.

Dům č.p.353 ^{Zdroj C)}

Dlouhá ul. Soliterní městský dům, vystavěný roku 1709, výrazně pozdně klasicistně upravovaný po požáru roku 1767 s charakteristickou hmotou, danou vysokou valbovou střechou. V interiéru, modernizovaném po roce 2000 po zřícení střechy, je dochován cenný trámový strop.

Dům č.p.358 ^{Zdroj C)}

Náměstí . Hotel Zlatá labuť. Nárožní barokní jednopatrový dům z roku 1736, v místě starší zástavby náměstí. V budově, s modernizovaným exteriérem, je dochovaná klenutá dispozice přízemí a hostinská místnost s trámovým stropem. Vstupní portál s konzolovou římsou je typický pro Kralicko.

Dům č.p.359 ^{Zdroj C)}

Valdštejnova ul. Přízemní, patrně pozdně barokní zděný dům s vysokou sedlovou mansardovou střechou, v níž je vestavěno patro a dvoupodlažní podkroví. Prostorný vícepatrový krov plnil zřejmě skladovací funkci pro obchodní činnost majitele.

Dům č.p.360 ^{Zdroj C)}

Na náměstí, U Trojice. Barokní patrový dům s podloubím, na okraji náměstí, někdy z 1. poloviny 18. století, na městišti vyhořelého valdštejnského zámku. Na bočním průčelí zachována dvoupatrová arkáda s klasicistní kamennou loggií. Štít je doplněn sousoším Nejsvětější Trojice z 18./19. století

Chalupa č.p.38

Na předměstí ul.Příkrá

Chalupa č.p.39 ^{Zdroj C)}

Na předměstí ul.17.listopadu

Dům č.p.132

Na předměstí ul.J.Opletala

Dům č.p.144

Na předměstí ul.Na Pískách

Dům č.p.147

Na předměstí ul.Na Pískách

Pekárna

Na předměstí ul.J.Opletala

Chalupa č.p.307 ^{Zdroj C)}

Na předměstí ul.K.Čapka. nad portálem 1807

Hotel Beseda ^{Zdroj C)}

Na náměstí

Plynárna ^{Zdroj C)}

Plynárenská 420. Výrobní budova bývalé plynárny, postavená roku 1906 podle projektu vídeňské firmy Elster místní stavební firmou Hübner.

Sýpka

Ul.K.Čapka

Velkostatek

Se sýpkou, na ul.J.Opetala,

Kamenný most ^{Zdroj C)}

Se sochou sv.Jana Nepomuckého

Bunkr K-S 12a - Hůrka ^{Zdroj C)}

U rybníčku

Bunkr K-S 16 ^{Zdroj C)}

U dráhy

Bunkr K-S 15 ^{Zdroj C)}

U lípy

Zpět na okres

Panství

Politický okres Žamberk, s.o.Králíky

1961 Okres Ústí nad Orlicí

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj A)}

1990 MPZ

Nejstarší věrohodný údaj o tomto místě pochází z r. 1367. Je to zápis dochovaný v zemských deskách, kterým Karel IV. daroval hrad Žampach a k němu patřící "Hory Králické" (montana in Greylichs) Čeňkovi z Potštejna. Tato zmínka se však týká jen blíže neznámých dolů. Vlastní město vzniklo až v 16. století a poprvé je doloženo roku 1568. Roku 1577 koupil město s deseti vesnicemi Zdeněk z Valdštejna (jeho prasynovec byl známý vojevůdce v Třicetileté válce Albrecht z Valdštejna). Zdeněk z Valdštejna si zvolil Králíky za sídlo nového panství a začal s jeho budováním. Kromě zámku, fary a protestantské modlitebny (dnešního kostela sv. Michaela Archanděla), dal vystavět náměstí do dnešního tvaru a na jeho prosbu udělil císař Rudolf II. městu právo tří výročních trhů česky psanou listinou. V okolí se pravděpodobně těžila železná ruda a snad i stříbro a tehdy mělo město dostat do svého znaku zkřížená hornická kladívka s mečem. Pokus o obnovení dolů v 17. století dal prý tak nepatrné množství kovu, že dolování bylo definitivně ukončeno.

Poblíž léčivých pramenů nad městem dal králický rodák biskup Tobiáš Jan Becker v letech 1696-1710 postavit monumentální poutní komplex. Na poutní místo přicházelo mnoho návštěvníků a chudé obyvatelstvo Králicka si hledalo v těchto poutích obživu. Velmi se rozšířila výroba a prodej upomínkových předmětů. Začalo se rozvíjet řezbářství, které dodnes připomínají betlémy a figurky rozeseté po celém světě. Betlémy se prodávaly dokonce i v Americe jako "pravé vídeňské jesličky". Stranou nezůstala ani další řemesla, především varhanářství a tkalcovství. Varhanami králických mistrů se může pochlubit nejeden chrám a kostel v celé České republice. Jedny z nejvýznamnějších varhan se nacházejí i v pražské Loretě, mnoho dalších se teprve dočká svého určení.

Tkalcovství hrálo velmi důležitou roli pro pozdější vznik textilní tradice, vždyť králické plátno se prodávalo úspěšně po celé naší zemi. Jedním z nejvýznamnějších odbytišť se stalo Brno a odtud si plátno nacházelo cestu i na vídeňské trhy.

V 18. století město strádalo požáry, morovými epidemiemi a válkami. I když v tomto kraji nedošlo k významným bitvám, město trpělo průtahy vojsk. Proběhlo zde mnoho šarvátek, drancování a vybírání výpalného jako v jiných částech české země. Během největších požárů v letech 1708 a 1767 shořela velká část města včetně nejvýznamnějších budov. Původní dřevěné domy pak byly nahrazovány kamennými. Po odstoupení Kladska Prusku se z něho mnoho obyvatel přestěhovalo do Králík a město se tak začalo rozrůstat.

V roce 1791 se Králíky staly sídlem regulovaného magistrátu. Při územní reorganizaci roku 1850 byl v Králíkách zřízen okresní soud, berní a pozemkový úřad. Okresní soud působil s malými přestávkami ve své činnosti téměř 100 let.

Od druhé poloviny 19. století nastal rychlý rozvoj města. Roku 1899 byla otevřena místní železniční trať Dolní Lipka - Štíty, stavěly se továrny, nové silnice, vodovod, plynárna a v neposlední řadě nové obytné domy.

Před druhou světovou válkou tvořili většinu obyvatel města, které se německy jmenovalo Grulich, Němci a i zde se projevoval vliv šíření nacismu. V roce 1935 přikročila československá vláda k projekci opevnění, jehož nejmohutnější část byla poté vystavěna právě na Králicku. V roce 1937 navštívil Králíky prezident Edvard Beneš v rámci inspekční cesty po výstavbě opevnění. V důsledku Mnichova byly Králíky v roce 1938 násilně odtrženy od Československa a připojeny k Německu. Na silné opevnění hranic se přijel v roce 1938 do Králík podívat Adolf Hitler. Za druhé světové války se vyráběly ve městě součástky pro vojenská letadla. Většina produkce procházela pod rukama lidí ze zajateckého tábora. Na kopci Výšina nad městem byl stavěn i koncentrační tábor, který nacisté nestihli do konce války dostavět. Po odsunu německého obyvatelstva po roce 1945 se město podařilo vcelku úspěšně dosídlit. Proto zde nedošlo k výraznější devastaci.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	3307 N
1930
1947
1961
1970
2018	4224

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice Čsl, 1927

2) Bartušek, Krčálová, Merhautová-Livorová, Umělecké památky Čech I, 1957

A) kraliky.eu (16.3.2019)

C) cs.wikipedia.org

72 – 64 - 0

42 – 41 – 0

???

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 17.3.2019

Předchozí editace: 25.2.2015

Předchozí editace: 10.7.2012