Kód CZ

Malá Strana

Kostely, kláštery a kaple

Sochy a kříže >>

Památníky >>

Paláce významné budovy >>

Měšťanské a činžovní domy >>

Zahrady >>

Kostel Mistra Jana Husa

Karmelitská ulice čp. 545

Komenda řádu Maltézských rytířů

Velkopřevorské náměstí 485/4, 488/5, 608/5a, 489/6, Lázeňská 287/4, (482/5?), 485/2, Hroznová 489/3. Areál kláštera, který byl v této lokalitě založen roku 1158 za podpory krále Václava I. pro řád špitálních bratří sv. Jana Křtitele Jeruzalémského z Rhodu a Malty (johanitů či později tzv. maltézských rytířů). Původní johanitský areál byl mnohem rozsáhlejší (viz úsek románské zdi v severní hraniční stěně při č.p. 286, byly tu pravděpodobně hospodářské objekty a špitál). Po nějaký čas patřil k areálu kláštera i mlýn u Čertovky, o jehož držení vedl řád dlouholeté spory s malostranskou obcí.

· konvent a převorství č.p. 287 (Lázeňská 287/4), parc. 241, vystavěn na místě tzv. Talmberkovského domu

· Velkopřevorský palác (Velkopřevorské náměstí 485/4, Lázeňská 485/2), parc. 248

· Maltézská zahrada, parc. 242, 250, 251, 252/2, 252/3

· domek (Velkopřevorské náměstí 488/5), parc. 252/1 (domek v MonumNetu nebyl zmíněn v seznamu č.p., ale jen v seznamu parcel)

· Velkopřevorský mlýn, původně Štěpánovský mlýn (Velkopřevorské náměstí 489/6, Hroznová 489/3), parc. 255/1

mlýn (Velkopřevorské náměstí 608/5a), parc. 255/3

Kostel P. Marie pod řetězem

klášterní kostel řádu maltézských rytířů

Velkopřevorský palác

Barokně upravená stavba románských základů. Zdivo 2.pol. 12.st. ve V křídle dochováno do výše kordonové římsy, v J a Z části jen zbytky. Přestavby po r. 1420, 1610, poč 18. st.(Carlo Lurago, po 1725 Bartolomeo Scotti), k objektu náleží rozsáhlá zahrada.

Velkopřevorský mlýn

Obdélná budova renesančního dvoupatrového mlýna stojí na břehu Čertovky. Jeho S část s mansardovou střechou je pozdně barokně přestavěna. Stavba stojí na vysokém kamenné soklu. Interiér je novodobě upraven.

Velkopřevorský mlýn I.

Klášter karmelitánů

Karmelitská 528/1 (nyní Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) s kostelem Panny Marie Vítězné:

· brána, (plocha severně od kostela), parc. 386/1

· bývalá poustevna (Karmelitská 628/9a), parc. 386/2, severozápadní roh areálu

· kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského, parc. 382

· terasa se schodištěm před kostelem, parc. 385

· parc. 383 (dvůr mezi kostelem, farou a klášterem)

· fara (Karmelitská 385/9), parc. 384

· klášter (Karmelitská 529/5 a 7), parc. 380

· parc. 378 nádvoří mezi školou a klášterem

· býv. Malostranská škola (Karmelitská 528/1 a 3), parc. 377

· parc. 379 bez staveb (za domem Hellichova 392/20)

· dům Hellichova 392/20, parc. 367

Kostel P. Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského

U Jezulátka

Klášter kajetánů

Zámecké schody 192/5Klášter theatinů/kajetánů (Malá Strana)

· klášter čp. 192, dvůr, ohradní zeď s branou

· dům čp. 215

· zahrada (Kajetánské terasy), parc. 503, 504, 505, 507, 508, 509, 510, 511, 512, 513

· terasová zahrádka, parc. 501

· bývalý kostel Panny Marie Einsiedelnské, socha sv. Václava, sousoší Piety, parc. 506

· Kostel Panny Marie Matky ustavičné pomoci (U kajetánů), kaple, zvonice, parc. 516

· přístupová cesta, ohradní zeď s brankou, parc. 515

· boční kaple, oválné schodiště, parc. 517

Kostel P. Marie Matky ustavičné pomoci

U Kajetánů

Kostel sv. Jana Křtitele

Na prádle Říční ul. Malostranský špitál a kostel sv. Jana Křtitele Na Prádle. Původně románský kostel osady Újezd se hřbitovem, v roce 1661 zřízena v jeho sousedství jednopatrová raně barokní budova špitálu. Kostel z doby kolem roku 1240, následně byl koncem 13. století přestavěn. Zbytky maleb z 2. poloviny 14. století.

[Kostel sv. Jana Křtitele]

v Oboře – Šporkova čp. 322, původně ves Obora

Klášter bosých karmelitek ^{Zdroj C)}

Josefská 43/4, Klášter karmelitek s kostelem svatého Josefa. Raně barokní klášter byl vybudován mezi lety 1663–1671 podle návrhu Carla Luraga na místě opevněného biskupského dvora a několika měšťanských domů. Složitě diponovaný soubor budov volně navázaných na kostel. Jihovýchodně od kostela leží kvadratura spojená galerií s dalším křídlem na půdoryse L ubíhajícím šikmo k severovýchodu. K této části se ze severu připojují mladší objekty svírající s barokním křídlem obdélný dvůr (Ministerstvo financí). Ze západu se ke kvadratuře připojuje neobarokní dům postavený v letech 1907–1909 B. Fleischingerem.

· klášter č.p. 43, parc. 147/1: blok u Letenské ulice a blok jižně od kostela (Letenská 43/21, U lužického semináře 43/17)

· klášter č.p. 43, parc. 147/2: křídlo u Josefské ulice (Josefská 43/4),

· kostel svatého Josefa, parc. 150,

· prostranství před kostelem, parc. 151 (MonumNet uvádí kostel na parcele 151)

· Vojanovy sady, ohradní zeď, parc. 137/1, 137/2, 137/3, 148

· kaple sv. Eliáše, parc. 135, , ve Vojanových sadech, u Dražického nám.

· kaple sv. Terezie z Avily, parc. 136, ve Vojanových sadech, střed. Vybudována jako centrální stavba v první polovině 18. století. Objekt na půdorysu čtverce s vyžlabenými rohy.

· gloriet, parc. 138, , v severním rohu Vojanových sadů. Drobná centrální polygonální barokní stavba, vybudovaná snad na počátku 18. století. Situována v severovýchodním rohu zahrady při arkádové ohradní zdi.

· výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého, parc. 134, u zdi u ulice U lužického semináře

Kostel sv. Josefa

…

Kostel sv. Karla Boromejského

Vlašská (kostel nemocnice sester boromejek)

Klášter dominikánů

Karmelitská 387/6, Harantova 387/1, Karmelitská 388/2+4, Újezd 388/50, Hellichova 388/10, Nebovidská 459/1+3, Hellichova 459/8, , původně magdalenitek, s bývalým kostelem svaté Máří Magdalény. V letech 1315–1620 klášter bílých magdalenistek při starším kostele sv. Maří Magdaleny. Bývalý středověký kostel svaté Maří Magdalény byl přestavěný po roce 1604 (1626?) dominikány a obestavěný řeholními budovami během 17. století. Do dnešní podoby přestavěn po zrušení kláštera roku 1787 (1784?) a znovu kolem roku 1830. Areál tvořící ucelený komplex budov bývalého kláštera dominikánů (celý blok mezi ulicemi Újezd, Harantova, Nebovidská a Hellichova) se zachovalými zbytky románského kostela sv. Maří Magdalény v terénu pod č.p. 387, který tak vymezuje středověkou situaci komunikací v okolí kostela.

Kostel sv. Máří Magdalény

dříve kostel dominikánského kláštera dnes sídlo Českého muzea hudby

Kostel sv. Martina

Sněmovní čp. 176

Kostel sv. Matěje

Jánský vršek čp. 323

[Kostel sv. Michala]

Sněmovní čp. 171 (zaniklý)

Jezuitský klášter

Malostranské náměstí 2/25,, s kostelem sv. Mikuláše a zvonicí

Kostel sv. Mikuláše

…

Kostel sv. Petra

bývalá ves Rybáře

Kostel sv. Prokopa

Prokopská čp. 625

Klášter augustiniánů eremitů ^{Zdroj C)}

Letenská 28/22,. Klášter byl založen Václavem II. na místě starší stavby. Vrcholu svého významu dosáhl v druhé polovině 14. století. Během husitských válek byl částečně pobořen. Původně rozsáhlé pozemky patřící klášteru byly rozprodány po požáru Malé Strany. V nové reprezentativní podobě byl obnoven v období baroka (K. I. Dienzenhofer, V. V. Reiner). Gotická novostavba byla upravená zásadním způsobem pozdně renesančně v letech 1603–1637 a raně barokně v letech 1665–1666.. Rozsáhlý stavební komplex na středověkých základech s ambitem s gotickými opěráky na východní straně. Objekt upravován renesančně a barokně.

· pivovar (Letenská 33/12), parc. 101/1. Vznikl přestavbou pozdně gotického objektu, barokně a klasicistně upravený. V objektu je dvoupodlažní grotta, která bývala součástí Valdštejnské zahrady.

Kostel sv. Tomáše

kostel augustiniánského kláštera. Trojlodní kostel výrazně hloubkového půdorysu na gotické dispozici s hlubokým presbytářem, kupolí, severní věží a výrazně členěnou barokní fasádou. Sochařská a malířská výzdoba pochází z dílen předních barokních umělců.

[Rotunda sv. Václava]

(zaniklá), na jeho místě dnes stojí někdejší Profesní dům jezuitů

Kostel sv. Vavřince ^{Zdroj C)}

v Petřínských sadech. Původní románská jednolodní stavba zachovaná ve východní části dnešní barokní stavby vznikající mezi letech 1739–1745 za vedení Ignáce Palliardiho st.

Kostel sv. Vavřince

v Nebovidech, Hellichova čp. 553

Kaple Božího hrobu

Petřínské sady, součást křížové cesty

Kaple Jezulátka ^{Zdroj C)}

Seminářská zahrada. Kaple v Seminářské zahradě, oválného půdorysu, neznámého zasvěcení (původně snad sv. Ludvíka), která náležela ke klášteru bosých karmelitánů. Pravděpodobně byla vystavěna v první polovině 18. století, mohla však být upravena ze starší stavby. Podle některých hypotéz vznikla přebudováním kaple Jezulátka zmiňované v roce 1659. František Ekert zmiňuje poustevnu s kaplí Jezulátka, kterou měla údajně vybudovat Alžběta, hraběnka Oppersdorfová, již v roce 1659. První jistý časový údaj však je až rok 1769, kdy byla zachycena na Huberově prospektu. Po převedení zahrady do majetku arcibiskupského semináře sloužila snad jako astronomická observatoř, její využití „k úkolům vědeckým“ bylo uváděno ještě v roce 1903. Rekonstruována v 90. letech 20. století a po roce 2005. Dvojic okenních otvorů, zvoncovitou prejzovou střechu ukončuje polygonální lucerna s řadou drobných okének.