Kód CZ

Malá Strana

Paláce významné budovy

Kostely, kláštery a kaple>>

Sochy a kříže >>

Památníky >>

Měšťanské a činžovní domy >>

Zahrady >>

Jezuitský letohrádek a kovárna ^{Zdroj C)}

Hellichova 464/2,. Areál tvoří dva solitérní objekty, značně od sebe vzdálené. Zahradní letohrádek u Čertovky, postavený jezuity jako raně barokní novostavba, a obytný dům u silnice, který má renesanční jádro. Zahrada s původním lustahusem připadla roku 1637 jezuitům, kteří zde před rokem 1685 vystavěli letohrádek. Domeček, tvořící jádro nynějšího uličního objektu, byl zbudován v letech 1613–1617. Oba objekty pak prošly mnoha pozdně barokními, klasicistními a novodobými úpravami. Pro špatný stav mělo dojít roku 1949 ke zbourání uliční budovy (práce již byly zahájeny), ale nakonec byl objekt v letech 1953–1954 opraven podle projektu ing. arch. Rudolfa Ječného z roku 1952, obnova zahradního letohrádku proběhla v roce 1956. Znovu byl barbarsky takřka zničen při rekonstrukci, prováděné Průmstavem Praha n. p. po roce 1974 pro Fakultu tělesné výchlovy a sportu UK.

· č.p. 464, západní objekt, bývalá kovárna

· č.p. 634, východní objekt, bývalý letohrádek, dnes divadlo Kampa

· zahrada

Auersperský palác

Valdštejnské náměstí 16/1, Měšťanský dům:, Clary-Aldringenský palác

Bretfeldovský palác

Nerudova 240/33palác Bretfeldský, U léta a zimy

Buquoyský palác ^{Zdroj C)}

Velkopřevorské náměstí 486/2,: dříve Valdštejnský, pak Hrzánský Rozlehlý barokní palác o několika křídlech a třech vnitřních dvorech vznikl postupnou přestavbou tří starších domů. Po roce 1729 postaveno hlavní křídlo a po roce 1735 rozšíření o trakty do Nosticovy ulice. V roce 1860 upraveny interiéry ve slohu druhého baroka a roku 1896 přestavěno zadní křídlo Josefem Schulzem. K objektu v roku 1816 připojen dům č.p. 484, tzv. Malý Buquoyský palác, s renesančním jádrem. Současný vzhled vznikl v rámci úprav provedených dle Johanna Georga Aichbauera (snad s podílem K. I. Dietzenhofera) po roce 1736. Palác zaujímá rozlehlý areál mezi Velkopřevorským náměstím a jižní stranou Maltézského náměstí, které přechází po krátkém úseku Nostické ulice do bezejmenné uličky. Hlavní budova po západní straně uzavírá malý dvůr, dvěma risality vystupuje proti Nostickému paláci a ve zmíněné uličce, vymezené ohradní zdí paláce se dvěma branami, je ještě doplněna přízemní budovou s podkrovním patrem. Hlavní vstupní průčelí, před nímž stojí řada kamenných sloupků k uvazování koní, se svou kulisou (které jen z poloviny odpovídá vlastní hmota paláce) obrací do Velkopřevorského náměstí. Je rytmizováno bočními a širokým středním risalitem v poměru 2+3+4+3+2 osy; vjezdy se však objevují uprostřed spojovacích křídel, nikoliv v risalitech, které po stranách ukončuje polopatro, uprostřed pak široký trojúhelný štít.

Bylandt-Rheidtovský palác

Sněmovní 171/13Palác Bylandt-Rheidtovský (Harbouval-Chamaré), Palác Schützenů:

· palác, parc. 581

· zahrada vč. arch. částí (terasy se soch. výzdobou, schodiště, ohradní zeď s kašnou I a sousoším), kašna II, studna, parc. 582

Černínský palác

Sněmovní 174/7

Fürstenberský palác ^{Zdroj C)}

Valdštejnská 153/8. Rozlehlý reprezentativní palác v zásadě o třech křídlech a spojovací galerii při ulici. Objekt vznikl postupnými přístavbami k renesanční stavbě z období kolem roku 1600. Dnešní vzhled je převážně ze 40. Let 18. Století. Palác stojí na pozemku bývalých vinic svatojiřského kláštera.

· palác, hospodářské budovy, brána, parc. 630

· kašna s pískovcovou postavou Neptuna na jižním konci osy zahrady, parc. 629

· kašna s kovovou sochou chlapce s labutí, ve východní části parteru zahrady, parc. 629

· ohrazení, parc. 629

· skleník, parc. 628

· zahrada vč. Architektonických prvků (schodiště, terasy, ohrazení), parc. 627. Terasová zahrada italského typu barokního původu s krajinářsky přeměněným parterem ve spodní rovinné části (upraven 1860 na romantický park). Terasová část je orientována ke střední ose a završena altánem v nejvyšším místě (sklonek 18. Století).

· zahradní pavilon, parc. 626

Grömlingovský palác ^{Zdroj C)}

Malostranské náměstí 5/28, Měšťanský dům u Kamenného stolu, U raka, Malostranská kavárna - Café Radetzky. Dům palácového typu vyrůstal na parcele původních pěti samostatných měšťanských domů, jejichž konstrukce byly zčásti pojaty i do dnešní budovy, ty s označením byly: U zlatého raka, U bílého rožce, U zlatého prstenu (později pak U zlatého velblouda) a Schmidtovský dům. Do roku 1709 došlo k sjednocení městiště, zatím asi jen komunikačnímu, protože jsou tu dále popisovány tři samostatné objekty. Nárožní dvoupatrový pozdně barokní dům ze 70. let 18. století vznikl podle projektu Josefa Jägera přestavbou starších objektů, zároveň byl objekt zvýšen na třípatrový. Dnes se jedná v zásadě o čtyřkřídlý objekt. Z roku 1860 pocházejí plány na přeložení průjezdu. Kavárna v přízemí byla zřízena v roce 1935 podle návrhu J. Mezery. Budova stojící uprostřed Malostranského náměstí je disponována na půdorysu písmene L a až na malý světlíkový dvorek, dodatečně zastřešený, využila stavba plně rozsahu parcely. Uplatňuje se trojicí svých průčelí, z nichž se podobou odlišuje nejmladší, severní fasáda. Za hlavní fasádu slouží východní průčelí, Jägerem po roce 1772 doplněné o dvě další levé sdružené osy, takže vznikla dvoupatrová pětiosá kompozice s trojosým axiálně umístěným polopatrem podkroví. Na atice jsou plastiky Ignáce Františka Platzera.

Hrzánský palác ^{Zdroj C)}

Velkopřevorské náměstí 490/1 (Palác Metychů z Čečova). Původně středověký objekt prošel renesančními přestavbami v letech 1584, 1602 a 1617. Křídlo při Čertovce vzniklo nejspíše v pozdním baroku, v poslední třetině 18. století. Objekt vznikl během 1. poloviny 17. století postupným spojením čtyř menších domů ležících na pozemcích johanitské jurisdikce, někde v místech řádového pivovaru či špitálu. Tato středověká budova, asi zaniklá za požáru roku 1503, se dodnes prozrazuje mohutnými konstrukcemi obvodových zdí v jihozápadním nároží dnešního objektu. Krátké a úzké západní křídlo do ulice a patrně i uzavírající zeď se vstupní renesanční bránou pochází patrně až z pozdní renesanční etapy. V roce 1617 bylo k domu připojeno západní stavení (dům byl zbořen a v roce 1916 nahrazen nepřesnou kopií L. Myslíka). Před rokem 1675 došlo k větší sjednocující přestavbě všech čtyř domů do jednoho celku. Někdy kolem roku 1749 došlo k přestavbě křídla nad Čertovkou. Dnes areál, stojící na pokraji zahrady Buquoyského paláce č.p. 486, zaujímá kromě téměř čtvercového takřka solitérního městiště vlastního paláce ještě západní přístavek obytného domu. Přičleněný jednopatrový dům je novostavbou, která svou pětiosou fasádou evokuje dojem barokního objektu. Ohradní zeď je patrně pozdně renesanční. Na fasádě pamětní deska narození Josefa Bohuslava Foerstra.

Hartigovský palác

Malostranské náměstí 259/12, Měšťanský dům: Senftenberský palác, Zemský dům, Glauchovský dům

Chotkovský palác ^{Zdroj C)}

Hellichova 458/1, Měšťanský dům U zlatého pelikána, Chotkův palác, Chotkovský palác, bývalá zahrada na parc. 307. Roku 1803 se tři převážně barokní domy dostaly do vlastnictví hraběnky Gabriely z Rottenhamu, která je podle návrhu Josefa Zobela nechala přestavět do jediného domu palácové dispozice. Ve 40. letech 19. století patrně došlo ke sjednocení a klasicistní úpravě fasády. Dům U zlatého pelikána odpovídal v 17. století východní části dnešního paláce. Dvoupatrový palác tvoří mohutný podélný a ze tří stran volný objekt, k němuž přiléhá úzké západní dvorní křídlo. Monumentální pozdně klasicistní vstupní průčelí probíhá v délce dvaceti okenních os, které jsou rytmizovány dvojicí vjezdových portálů, prolomených vždy v šesté ose od kraje. Dnes velvyslanectví Finska a Norska a informační a kulturní centrum Velvyslanectví Japonska.

Kaiserštejnský palác ^{Zdroj C)}

Malostranské náměstí 37/23, Měšťanský dům. Palác vznikl na základě dvojice středověkých domů přestavbou Kryštofa Dientzenhofera kolem roku 1700 patrně podle projektu Giovanniho Battisty Alliprandiho. V rocoe 1844 koupila budovu Česká spořitelna, která jej následně nechala upravit pro své potřeby. Roku 1894 bylo zazděno loubí a vybudován balkon v průčelí. Rekonstrukce v letech 1977–1981. V přízemí byly nově obnoveny oblouky loubí. Palácová budova zaujímá hloubkově obdélnou parcelu, která se schodištním křídlem, spojovací galerií a zadním stavením v Josefské uzavírá nepravidelný obdélný dvorek. Hlavní budova je od přízemí úplnou vrcholně barokní novostavbou,zadní objekt si zachoval renesanční charakter. Čtyři sochy živlů na atice (Oheň, Vzduch, Voda, Země) vytesal Ottavio Mosto. Žila zde operní pěvkyně Marie Sittová, později objekt vlastnila E. Destinová, která má na meziarkádovém pilíři nově pamětní desku.

Kolowratský palác

Sněmovní 177/3

Kolovratský palác ^{Zdroj C)}

Valdštejnská 154/10, vznikl přestavbou renesanční stavby do dnešní pozdně barokní podoby po roce 1776 s podílem I. Palliardiho. Stavebně i historicky souvisí s palácem č.p. 155 a č.p. 156 (Malý Fürstenberský palác)

· palác č.p. 154

· Kolovratská zahrada včetně terasních a ohradních zdí se schodišti: v rámci národní kulturní památky parc. 612, 614/1, 614/2, mimo NKP parcely 615, 617, 618, 619

· kašna (fontána), parc. 617 (není NKP)

· zahradní domek (bývalé č.p. 156?), parc. 616/1 (není NKP)

· zahradní nádvoří s plotem

· parc. 616/2, 616/3, 616/4 (vše pův. parc. 614), součást NKP

Poznámka: národní kulturní památka

Kounický palác ^{Zdroj C)}

Mostecká 277/15, vznikl roku 1775 spojením a přestavbou dvou středověkých domů (renesančně a barokně přestavěných). Přestavba je dílem Josefa Jägera a Antona Schmidta. Dvoupatrový palác sestává z hlavní budovy, dvou bočních křídel a zadního stavení. Uliční průčelí patří k vynikajícím ukázkám stylu na přechodu rokoka a luisézu. Sochařská výzdoba připisována dílně F. I. Platzera. Východní křídlo je mladším doplňkem, vzniklo jako spojovací galerie po roce 1773.

Ledebourský palác

Valdštejnské náměstí 162/3palác, parc. 596

Ledeburská zahrada:

· sala terrena, socha Dar nebes a země, parc. 596

· parc. 598

· zahrada parterová, kulisová stěna vč. schodiště, kašna a sochy Herkula, parc. 599

· zahrada terasová vč. arch. částí (terasy, schodiště, ohr. zdi), parc. 600

Leslieovský palác

Thunovská 180/14Palác Leslieovský, Thunovský:

· palác čp. 180, parc. 567

· zahradní domek, parc. 568

· Hartigovská zahrada vč. arch. částí (tarasní zdi, schodiště), bazén se sochou cheruba, terasa vč. schodiště, grotty s nikou a sochou Afrodity a kašnou ve stěn, parc. 569

Lichtenštejnský palác ^{Zdroj C)}

U Sovových mlýnů 506/4. V jádru raně barokní stavba byla upravena po roce 1696 patrně za účasti Giovanniho Battisty Alliprandiho. Roku 1864 byl palác pozdně klasicistně upraven a zvýšen o patro. Třípatrová barokní novostavba hexagonálního půdorysu s obdélným vnitřním dvorem s okosenými rohy, kvadraticky rustikovaným přízemím vnější fasády. Vstupní tříosá partie s vrcholně barokní, portálem s polokruhovým vjezdem, nad vstupem klenák překrytý znakem Lichtensteinů. Nad vstupem balkon.

Lichtenštejnský palác

Malostranské náměstí 258/13, Palác Lichtenštejnský, zahrada

Lobkovický palác:

· palác (Vlašská 347/19), parc. 954

· Vlašská 346/21, parc. 953/3, skleník parc. 953/2, sala terrena parc. 953/1

· bývalá sýpka (Vlašská 341/21a), parc. 951/1

· zahradní dům (Vlašská 339/23a), parc. 943, dům je v MonumNetu uveden v rozpisu parcel, ale není uveden v kolonce čísel popisných

· dům čp. 344 (Vlašská 344/25), parc. 942

· domek čp. 343 (Vlašská 343/27), parc. 938

· parc. 949: rozpis parcel v MonumNetu uvádí bez staveb, ale dům 345/23 má adresu uvedenou v rubrice čísla popisného

· dům Vlašská 340/42 je uveden v rubrice čísel popisných a orientačních v MonumNetu, ale příslušná parcela 987 není uvedena v rozpisu parcel

· Lobkovická zahrada, parc. 933/1, 933/6, 933/8, 934, 935, 936/1, 936/2, 939, 940 (bez staveb – při zdi u Vlašské ulice), 941 (bez staveb – při zdi u Vlašské ulice), 944/1, 944/2, 945, 946, 947/1, 947/2, 948, 949 (bez staveb – Vlašská 340/42), 950/1, 950/2, 952

· soubor soch, parc. 933/1

· pomník J. Vrchlického, parc. 933/8,

· ohradní zeď, Malá Strana, parc. 933/9, 956, 970/1, 970/2, 972, 977, 978, 979, 984/2, 985, 988, 995, 996, 997, Hradčany, parc. 255/1, 255/2, 255/5, 24, 268/1, 789

· kaplička, parc. 995

· plot, parc. 933/9

· parc. 937 bez staveb (domek u schodiště nad čp. 343)

Malý Buquoyský palác ^{Zdroj C)}

Velkopřevorské náměstí 484/3, Maltézské náměstí 484/17, parc. 261. K paláci připojen r.1816 dům čp. 484,zv. Malý Buquoyský palác, s renesančním jádrem, vzniklý před r. 1600 na parc. pův. farské zahrady. Renes. boční štít. Dům přestavěn v 80.letech 18.st.. Od 1816 majetkem Buquoyů.

Malý Fürstenberský palác ^{Zdroj C)}

Valdštejnská 155/12 (Černínský dům) vznikl přestavbou staršího renesančního objektu, který byl mezi tím několikrát upravován. Současná pozdně barokní podoba pochází z úprav provedených po roce 1776. Areál stavebně i historicky souvisí s palácem č.p. 154 (Kolovratský palác).

· palác č.p. 155, národní kulturní památka, parc. 625

· Malá Fürstenberská zahrada souboru terasních a ohradních zdí se schodišti, parc. 624

· baldachýnový altán (pavilon, rondel) vč. Loggie se sochařskou výzdobou, parc. 623 (Valdštejnská 156/12a)

· zahrada vč. Arch. Částí (terasy, schodiště, opěrná ohradní zeď), parc. 621, 622, 623

· skleníky (oranžerie 1 a 2), parc. 621

· pavilon vyhlídkový, salla terrena včetně vyhlídkové terasy, parc. 620

· fontána v jižní části západní ohradní zdi

Michnovský letohrádek ^{Zdroj C)}

U Sovových mlýnů 134/1Rodinný dům převozníka. Původně renesanční dům byl v raném baroku přestavěn na letohrádek a klasicistně upraven kolem poloviny 19. století. Teprve roku 1935 dům získal dnešní popisné číslo. Patrový dům obdélného půdorysu volně stojící mezi staršími ohradními zdmi. Mělce členěné hlavní průčelí obráceno směrem k řece, v přízemí čtyřosé, v patře pětiosé, přičemž okenní osy na sebe zcela nenavazují.

Michnovský palác ^{Zdroj C)}

Újezd 450/40, Palác Michnů z Vacínova, Tyršův dům. V místě nynějšího paláce není doložena souvislá zástavba, pouze zahrady a hospodářské stavby. Před rokem 1587 zde vznikla velká předměstská vila, později manýristicky (1644) a pozdněbarokně (1722) upravována. Rekonstrukce a přístavba nových budov pro Sokol 1922–1926. Areál Michnova paláce, dnes sokolského Tyršova domu, sestává z historických budov někdejšího renesančního letohrádku, které spolu s ohradní zdí uzavírají předdvoří a dvůr při Všehrdově ulici, a otevírá se do zahrady (směr ke Kampě) manýristickou fasádou. K nim bylo připojeno po severní straně křídlo s tělocvičnou. Starší je budova staré zbrojnice při Všehrdově ulici, nověji ovšem rozšířená.

· Michnův palác (později Schwarzenberský) s bývalým areálem zahrady, č.p. 450

· Stará zbrojnice, Všehrdova 449/14

Morzinský palác

Nerudova 256/5s dvorními křídly, zahrada

Musconský palác ^{Zdroj C)}

Karmelitská 380/16, Harbuval-Chamaré. Původně gotická stavba prošla několika přestavbami – pozdně gotickou po roce 1509, renesanční kolem 1590 a raně barokní po roce 1682. Dnešní klasicistní vzhled stavby pochází z přestavby z roku 1800 podle plánů Josefa Zobela. Zachováno řemeslné vybavení interiérů. Dům je třípatrový, uliční křídlo s jižním dvorním křídlem a zadním stavením spolu s vysokou ohradní zdí k č.p. 382 uzavírají poměrně rozlehlý obdélný dvůr. Vysoká ohradní zeď je členěna nikami a doplněna klasicistní kašnou. Dům byl kdysi spojen s dnešním č.p. 479 na Maltézském náměstí. Areál tvoří palác a kašna.

Nostický palác ^{Zdroj C)}

Nosticova 471/9,: Maltézské náměstí 1

. Raně barokní novostavba paláce započala kolem roku 1662, snad podle návrhu Francesca Carattiho. Monumentální stavba se dvěma dvory, postavená na místě čtyř domů v letech 1658–1660 pro Jana Hartvíka Nostice. Dnešní vzhled je výsledkem pozdně barokní úpravy před rokem 1762 (asi Antonín Haffenecker), později přibyly klasicistní doplňky. Zachovány bohatě zdobené interiéry.

· Nostický palác (Nosticova 471/9, Maltézské náměstí 471/1, Nebovidská 471/8, Pelclova 471/2), parc. 294

· bývalá Nostická jízdárna (Nosticova 468/4), parc. 299

· Nosticova zahrada, plastika dívky s vázou, parc. 298

· můstek přes Čertovku, parc. 1082

Nosticův palác 17.JPG