Kód CZ

Malá Strana

Měšťanské a činžovní domy

Kostely, kláštery a kaple>>

Sochy a kříže >>

Památníky >>

Paláce významné budovy >>

Zahrady >>

Měšťanský dům č.p.1 U bílého orla

Malostranské náměstí 4/27,

Měšťanský dům č.p.3 U kamenného stolu

Malostranské náměstí 3/26,

Měšťanský dům č.p.5 U kamenného stolu

Malostranské náměstí 5/28,U raka, Grömlingovský palác, Malostranská kavárna

Měšťanský dům č.p.6 Smiřických -

Malostranské náměstí 6/18, U Montágů

Měšťanský dům č.p.8 U bílého sokola

Tomášská 8/3,

Měšťanský dům č.p.9 U mrvy a břevna

Thunovská 9/4

Měšťanský dům č.p.10

Thunovská 10/2

Měšťanský dům č.p.11

Tomášská 11/7,

Měšťanský dům č.p.12 U bílého piva

Tomášská 12/9,

Měšťanský dům č.p.13 U dvou panen

Tomášská 13/11,

Měšťanský dům č.p.14 U Panny Marie Pomocné

Tomášská 14/13,

Měšťanský dům č.p.18 ^{Zdroj C)}

Valdštejnské náměstí 18/5, Trojkřídlý dům s lichoběžníkovým dvorem má středověké základy. Část zdiva v dnešním jižním křídle tvoří konstrukce raně gotické hradební věže malostranského opevnění, k níž byl v polovině 16. Století přistavěn renesanční dům, který byl dále rozšířen roku 1580. Z přelomu 17. A 18. Století pochází jižní a severní křídlo. Od roku 1886 byl dům součástí Valdštejnského paláce. Trojkřídlý objekt s vnitřním lichoběžným dvorem a drobnou klasicistně upravenou uliční fasádou s průjezdem v pravé části. V 16. Století patřil dům Václavu Hájkovi z Libočan, který zde napsal Českou kroniku.

Měšťanský dům č.p.19 ^{Zdroj C)}

Valdštejnské náměstí 19/6, Bývalý měšťanský dům na nepravidelném půdorysu je situován v bezprostřední blízkosti svatotomášského kláštera na území, které původně tomuto klášteru náleželo. Čtyřkřídlý objekt pozdně renesančního původu s obdélným dvorem vznikl snad ve 2. Polovině 16. Století na středověkých základech (zachovány gotické sklepy). Pozdně barokní úprava byla provedena roku 1753. Jádrem domu byly pravděpodobně dva objekty, čemuž by odpovídalo zalomení fasády. Uličním křídlem se prochází do malého obdélného dvora obklopeného dvorními křídly s dřevěnou pavlačí na severní straně.

Měšťanský dům č.p.20 U tří čápů ^{Zdroj C)}

Valdštejnské náměstí 20/8,. Klasicistní třípatrový nárožní dům vznikl převážně po stavebních úpravách roku 1794 dle projektu Josefa Zobela přestavbou staršího objektu se středověkými a renesančními konstrukcemi. Nárožní dům se třemi křídly kolem nepravidelného dvora stojí na starších základech (první zmínka z roku 1358). Vystavěn byl v pozdní renesanci a pak dále přestavován (1610, po 1615), klasicistní úpravy fasád a portálu proběhly na konci 18. Století, další úpravy pak v první polovině 20. Století. Klasicistní portál z Tomášské se neužívá, nahradil ho vstup z náměstí. Na severozápadním nároží je klasicistní domovní znamení s čápy.

Měšťanský dům č.p.21 U Zeleného stromu ^{Zdroj C)}

Tomášská 21/14,, dům Jesus, Marie, Josef. Řadový třípatrový dům vznikl počátkem 18. Století spojením dvou starších domů renesančního původu, postavených na pozemcích, které původně patřily klášteru augustiniánů. Spojení dvou domů je patrné mimo jiné ze zalomení uliční fasády. Čtyřpodlažní objekt s dvorním pavlačovým křídlem. Klasicistní fasáda je členěna jednoduchým architektonickým tvaroslovím.

Měšťanský dům č.p.22 U zlatého preclíku. ^{Zdroj C)}

Tomášská 22/12, Třípatrový řadový dům stojí na nepravidelné hloubkové parcele. Vznikl postupnou přestavbou původně renesančního domu na pozemcích, které původně patřily klášteru augustiniánů. Současný vzhled je dán především stavebními úpravami z 2. Čtvrtiny 18. Století. Mezi lety 1932–1936 bylo na hlavní budově přistaveno třetí podlaží.

Měšťanský dům č.p.23 U zlatého Noha. ^{Zdroj C)}

Tomášská 23/10, Čtyřkřídlá budova s malým vnitřním dvorem leží na hloubkové parcele. Současný klasicistní dům vznikl podle plánů Václava Dudy roku 1835 přestavbou renesančního domu, roku 1853 bylo nastavěno třetí patro. Objekt na obdélném hloubkovém půdoryse s vnitřním dvorem (pavlače na západní straně). Východní křídlo obsahuje jádro středověkého věžového stavení, které bývalo součástí přilehlého augustiniánského kláštera.

Měšťanský dům č.p.24 U tří zlatých trojek ^{Zdroj C)}

Tomášská 24/8, U Tří komeníků  Během pozdně barokní, či již raně klasicistní přestavby podle návrhu Johanna Georga Palliardiho po roce 1792 byly spojeny dva starší renesanční, barokně upravované domy, jejichž členění je dodnes patrné na fasádě domu. Dosud si zachovaly dvě různá čísla popisná, což Památkový katalog nereflektuje. Z Palliardiho přestavby po roce 1792 vznikl třípatrový čtyřkřídlý dům se širokým průčelím a světlíkovým dvorkem. Uliční fasáda je nepravidelná s dvojicí renesančních dveřních ostění a jedním raně barokním portálem osazeným klasicistními vraty.

Měšťanský dům č.p.26 U zlatého jelena ^{Zdroj C)}

Tomášská 26/4,. Obdobně jako sousední domy je i tento dům U Zeleného jelena renesančního původu. Po několika stavebních úpravách prošel objekt zásadní přestavbou po roce 1723 (před rokem 1725) snad podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Nad dvojitým portálem je v nice osazeno domovní znamení, a to socha F. M. Brokoffa s námětem setkání svatého Huberta se zázračným jelenem.

Měšťanský dům č.p.27 U Schnellů ^{Zdroj C)}

Tomášská 27/2, U zlatého čápa. Nárožní třípatrový dům vznikl roku 1811 spojením a přestavbou dvou renesančních domů dle návrhu od stavitele Josefa Zobela. Nárožní dům obdélného půdorysu uzavírá východní stranu Tomášské ulice v rohu Malostranského náměstí. Zároveň uzavírá historický blok, jehož součástí je klášter augustiniánů s kostelem sv. Tomáše.

Měšťanský dům č.p.29 U zlatého kohouta ^{Zdroj C)}

Letenská 29/20, a U mariánského obrazu. Pozemek patřil augustiniánům u sv. Tomáše, je situován na východ od presbytáře kostela. Byl však, podobně jako řada dalších v tomto bloku, řádem odprodán po požáru Malé Strany. Původně dva samostatné renesanční domy byly spojeny a zvýšeny roku 1838 při klasicistní přestavbě podle projektu Johanna Klementa Zobela (Josefa Zobela). Čtyřkřídlý dům na půdoryse nepravidelného lichoběžníku s vnitřním dvorkem, severní fasádou se obrací do klášterního dvora.

Měšťanský dům č.p.32 U modrého klíče ^{Zdroj C)}

Letenská 32/14,. Pozemek patřil augustiniánům u sv. Tomáše, řádem byl odprodán po požáru Malé Strany. Původně renesanční dům ze 16. století byl počátkem 18. století rozšířen o velké schodiště a dvorní zástavbu a byl proražen průjezd. Pro celkovou zchátralost byla část objektu roku 1960 demolována, zbývající část byla po roce 1997 rekonstruována a dostavěna pro hotelový provoz. Dům stojí na lichoběžníkovém půdoryse a má vnitřní, téměř čtvercový dvůr. Severozápadní fasádou se obrací do klášterního dvora. Výraznými prvky jsou ostění portálů do Letenské ulice.

Měšťanský dům č.p.36 U Flavínů, ^{Zdroj C)}

Malostranské náměstí 36/22, (nesprávně U Splavínů). Dvoupatrový řadový dům vznikl spojením dvou původně středověkých domů s pozdějšími přestavbami. Výrazná přestavba až po požáru v roce 1503, základní dispozice tak byla určena významnou pozdně renesanční stavbou. Současná pozdně barokní fasáda pochází ze 60.–70. let 18. století. V roce 1883 navržena demolice dvorních hospodářských objektů pro potřebu nové školy v Josefské ulici, patrně v této době další úpravy. V roce 1938 ve sklepě zřízeny veřejné záchodky. Dvoupatrový dům na podélné parcele s novodobým severním dvorním křídlem, krytý mansardovou střechou s hřebenem rovnoběžným s průčelím. V přízemí čtyři oblouky loubí. Uprostřed fasády freska Korunování Panny Marie.

Měšťanský dům č.p.42 U zlatého orla. ^{Zdroj C)}

Mostecká 42/24, Třípatrový dům vznikl po roce 1686 spojením dvou původně středověkých domů, z nichž jsou dochovány původní historické konstrukce. Do roku 1579 prošlo zadní stavení zásadní renesanční přestavbou. Druhý dům vznikl až po zasypání příkopu oddělujícího arcibiskupův dvůr. Pozdně renesanční stavební etapě po roce 1630 lze připsat takřka celou dnešní hmotu nárožního objektu. Přestavba po roce 1686 oba domy spojila a objekt vystoupil do ulice Josefské, byl zvýšen o 3. patro a vybaven raně barokními štíty a vnitřními příčkami. V roce 1865 vytvořena dnešní pozdně klasicistní fasáda s historizujícími prvky a došlo k dispozičním změnám. Nárožní budova se obrací se do Mostecké kratším průčelím, delším do Josefské ulice. Parcela je zastavěna s výjimkou světlíkového dvorku. Objekt je rodným domem sochaře Ludvíka Šimka.

Měšťanský dům č.p.44 U tří beránků ^{Zdroj C)}

Mostecká 44/22, (U Teplého piva, Tři lampy). Nárožní třípatrový dům na úzké hloubkové parcele vznikl kolem poloviny 16. století spojením dvou středověkých domů. Současná klasicistní podoba vznikla při úpravách kolem roku 1840. Do Mostecké ulice se obrací tříosou fasádou, do Josefské osmiosou fasádou.

Měšťanský dům č.p.45 U tří zlatých prstenů ^{Zdroj C)}

Mostecká 45/20,. Řadový dům o 4 nadzemních podlažích na hluboké úzké parcele vznikl na místě starší zástavby roku 1841 podle návrhu Johanna Nowotného. Krámské portály byly zřízeny roku 1925. Hlavní průčelí je čtyřosé. Severní část parcely vyplňuje jednopatrový domek.

Měšťanský dům č.p.46 U tří kozlů. ^{Zdroj C)}

Mostecká 46/18, Dům má středověký původ, úpravami prošel zejména v 16. století, fasáda pochází z roku 1920. Řadový dům o 4 nadzemních podlažích sestává z hlavního dvoutraktu a dvou jednotraktových křídel při západní a severní straně parcely kolem dvora. Hlavní průčelí o třech osách je ve stylu klas. kubismu.

Měšťanský dům č.p.47 U tří zlatých zvonů ^{Zdroj C)}

Mostecká 47/16. Původně pozdně gotický dům, který prošel renesanční a vrcholně barokní přestavbou. Na hloubkové dvoupatrové stavení s podkrovím při Mostecké ulici navazuje po západní straně dvora hloubkové křídlo, které dále pokračuje příčným křídlem. Tato křídla vymezují přední lichoběžný dvorek. Na zmíněné přední příčné křídlo navazuje zadní příčný díl vymezující drobný dvoreček. Podél jeho východní strany navazuje lehce zalomené křídlo s podélnou osou jihozápad-severovýchod s věží bývalého arcibiskupského dvora. Hlavní průčelí barokní ze závěru 17. století, s úpravou 1. patra patrně z poloviny 20. let 18. století. V přízemí je dvouosé, v patrech tříosé, s dvouosým vikýřem v ose průčelí.

· Věž bývalého arcibiskupského dvora má v přízemí zadního průčelí gotickou lomenou arkádu s okosením, okno v patře provázejí po stranách dvě erbovní desky s motivem vinné révy znaku biskupa Jana IV. z Dražic, vlevo je patrný pozůstatek zrušeného schodišťového prostoru v podobě drobných okének.

Měšťanský dům č.p.48 ^{Zdroj C)}

Mostecká 48/14, Řadový dům na úzké parcele poukazuje na gotický původ (zachované sklepy). Poloha gotického sklepa ukazuje na situaci před zničením arcibiskupského dvora. Pozdějšími přestavbami byl obohacen o 3. patro (1794), schodiště, úpravu vnitřního zařízení (1847) a úpravu fasády (1880). Řadový dům o 3 nadzemních podlažích (ve skutečnosti 4) je složený z uličního hlubokého dvoutraktu a čtveřice jednotraktových křídel obklopujících dvorek na čtyřúhelném zkoseném půdorysu zabíhající za sousední parcely domů č.p. 49 a 50. Mezi okny 1. patra je bronzová pamětní deska a busta violoncellisty Ladislava Zelenky od Františka Josefa Archalouse.

Měšťanský dům č.p.49 U zlatého hřebenu. ^{Zdroj C)}

Mostecká 49/12, V jádru středověký dům byl přestavěn v 16. století, v roce 1648 a v 1. polovině 19. století. Řadový dům o 4 nadzemních podlažích na obdélné parcele. Čelní fasáda tříosá, štít s volutovými křídly má jednu okenní osu.

Měšťanský dům č.p.50 U černého beránka, ^{Zdroj C)}

Mostecká 50/10, U zlatého koníčka. Dvojice v jádru renesančních domů č.p. 50 a býv. č.p. 51 byla upravena do dnešní pozdně barokní podoby v 70. letech 18. století. Hloubková parcela je zastavěna objektem o 4 nadzemních podlažích, zastřešeným dvěma paralelními střechami kolmými k ulici. Přestože fasády obou domů byly při pozdně barokní přestavbě stejně vyzdobeny, jsou oba domy dosud rozlišitelné. V pravé části průčelí je dvojice sdružených os, v levé části tři osy ve větších intervalech.

Měšťanský dům č.p.52 U modré boty. ^{Zdroj C)}

Mostecká 52/6, Dům byl postaven v 16. století na gotických základech. Přestavěn byl barokně koncem 17. století a klasicistně v 19. století. Řadový dům o 3 nadzemních podlažích na nepravidelné hloubkové parcele sestává z budovy do ulice a drobného křídla do prvního dvorku, na které navazuje zadní dvorní budova, za níž je druhý dvorek (v přízemí zastavěný) a opět dvorní křidlo. Uliční fasáda je trojosá, hladké přízemí prolamuje pravoúhlý portál a segmentově ukončený krámový výkladec.

Měšťanský dům č.p.53 U černého medvěda, ^{Zdroj C)}

Mostecká 53/4, U Salvátora. Dům vznikl spojením bývalého domu č.p. 53 (U Salvátora) a č.p. 54. Domy mají středověký původ, prošly barokními a klasicistními úpravami. Řadová hloubková parcela je zastavěna dvojicí spojených domů o 3 nadzemních podlažích do ulice a budovou za dvorkem bývalého domu č.p. 54.

· Fasáda původního č.p. 53 je klasicistní, tříosá, s jednoosým, segmentem ukončeným štítem, nad 1. patrem kartuše s domovním znamením.

· Fasáda původního č.p. 54 je tříosá, vrcholně barokní s bohatou štukovou výzdobou. Nad přízemím je domovní znamení – půlkruhově zaklenutá nika původně s poprsím Spasitele, dnes prázdná.

Měšťanský dům č.p.55 U Šteiniců ^{Zdroj C)}

Mostecká 55/3 (tzv. Saský dům). Původně kupecký dvůr věnoval Karel IV. roku 1348 spolu s malostranskými mosteckými věžemi saskému vévodovi Rudolfu III., který zde vybudoval výstavní gotický palác, renesančně přestavěný po roce 1592 Giovannim Bussim de Campione. Klasicistní 3. patro a dvorní zástavba z let 1826–1828. Gotický palác ze 14. století zachovaný v obvodovém zdivu od sklepů po 1. patro. Rozsáhlá parcela zaujímá většinu bloku mezi ulicemi Mosteckou, Lázeňskou a Saskou až po Juditinu mosteckou věž. Je zastavěna monumentální trojkřídlou třípatrovou budovou kolem obdélného dvora a přízemním dvorním stavením při jižní ohradní zdi do Saské ulice. Fasáda do Mostecké je osmiosá (se sedmi osami sdruženými).

Měšťanský dům č.p.58 U Panny Marie Pomocné ^{Zdroj C)}

Mostecká 58/2, a U velké velryby. Dům vznikl spojením domů č.p. 58 a č.p. 59. Dům č.p. 58 je vrcholně barokní z 1. poloviny 18. století s renesančním jádrem a zbytky středověké zástavby ve sklepích a přízemí. Dům č.p. 59 je klasicistní z počátku 19. století, s gotickým sklepem. Nárožní parcela ve tvaru T je zastavěna objektem o 3 nadzemích podlažích, který sestává z hloubkového křídla (dvorek a severní budova zasahuje za dům č.p. 60) a na něj kolmým křídlem. Barokní fasáda do Mostecké ulice je trojosá. Střední nadokenní fronton s kartuší s freskou s Pannou Marií. Východní fasáda do Dražického náměstí čtyřosá.

Měšťanský dům č.p.60 U Nejsvětější Trojice ^{Zdroj C)}

Dražického náměstí 60/4,. Středověký dům byl přestavěný v 16. století, dnešní podoba pochází z roku 1875 dle projektu Františka Liebla. Řadový dům o 4 nadzemních podlažích je situován na širokém mělkém půdoryse. Hlavní průčelí je tříosé.

Měšťanský dům č.p.61 ^{Zdroj C)}

Dražického náměstí 61/5, Klasicistní dům, jehož dnešní podoba pochází podle všeho ze 70. let 19. století, zachoval v jádře středověké konstrukce z opukového zdiva, částečně ubourané při stavebních úpravách roku 2006. Řadový dům nepravidelné třítraktové dispozice. Hlavní průčelí tříosé.

Měšťanský dům č.p.62 a 63 ^{Zdroj C)}

Dražického náměstí 62/6, 63/7, Areál se skládá ze spojených domů č.p. 62 a č.p. 63. Třípatrový řadový dům č.p. 62 od architekta Emanuela Nademlejnského byl vystavěn v letech 1843–1850 v místech staršího, renesančního objektu, z něhož se dochovalo několik historických fragmentů. Na klasicistní dům navazuje moderní stavba Františka Roitha.

Měšťanský dům č.p.64 ^{Zdroj C)}

Dražického náměstí 64/9, Na místě někdejšího arcibiskupského dvora byl postaven na konci 16. století renesanční objekt, jenž byl následně opakovaně přestavován. Dnešní ze tří stran volně stojící dvoupatrový dům má převážně klasicistní podobu. Objekt vznikal po roce 1596 jako masný krám, v letech 1723–1726 přestavěn na dvoupatrový dům. Klasicistní úprava přidala podkrovní patro a zastavěn byl dvorek. Ze tří stran volný nárožní objekt stojí na obdélné parcele. Třípodlažní pětiosé hlavní průčelí do náměstí, doplněné o podkrovní vestavbu, je klasicistní. Fasáda do Dražické ulice je čtyřosá.

Měšťanský dům č.p.66 U bílé kuželky ^{Zdroj C)}

Míšeňská 66/12,. Nárožní dvoupatrový dům na obdélném půdoryse s malým dvorem byl postaven kolem roku 1710 Kryštofen Dientzenhoferem. Dvorní křídlo bylo vystavěno v roce 1864.

Měšťanský dům č.p.67 U bílého beránka. ^{Zdroj C)}

Míšeňská 67/10, Menší patrový dům s vysokým štítovým nástavcem vznikl do roku 1726 po rozparcelování Thunovské zahrady. I přes pozdější drobné zásahy se jedná od dobře dochovaný barokní objekt.

Měšťanský dům č.p.68 Veronský ^{Zdroj C)}

Míšeňská 68/8, Řadový patrový barokní dům se středním štítovým nástavcem byl vystavěn v 1. čtvrtině 18. století po rozparcelování Thunovské zahrady. Uliční fasáda je pětiosá. Na třetí ose pod oknem obraz Madony s dítětem. Trojkřídlá budova obklopuje dvorek. Dům je velmi dobře dochován v původním stavu.

Měšťanský dům č.p.69. ^{Zdroj C)}

Míšeňská 69/6, Řadový jednopatrový dům z let 1736–1744 vznikl po paracelaci Thunovské zahrady počátkem 18. století v rámci vytyčení nové ulice.

Měšťanský dům č.p.70 U Kynzlů. ^{Zdroj C)}

Míšeňská 70/4, Řadový jednopatrový dům se štítovým nástavcem ve střední ose vznikl patrně v letech 1736–1744. Fasáda je opatřena pozoruhodnou jemnou štukovou výzdobou.

Měšťanský dům č.p.71 U královny včel. ^{Zdroj C)}

Míšeňská 71/3, Řadový dvoupatrový dům se sedlovou střechou z let 1708–1710 vznikl jako novostavba v místech Thunovské zahrady.

Měšťanský dům č.p.72 U modré podkovy. ^{Zdroj C)}

Míšeňská 72/5, Řadový jednopatrový dům s vysokým štítovým nástavcem byl postaven po roce 1709. V polovině 19. století byl propojen s č.p. 71 a 73 a vznikla zde manufaktura.

Měšťanský dům č.p.73 V zeleném poli. ^{Zdroj C)v}

Míšeňská 73/7, Barokní novostavba s původním členěním uliční fasády, se zachovanou dispozicí a klasicistním vybavením. Dům si zachoval svůj barokní ráz, podobně jako domy sousední, s nimiž má obdobné i řešení uliční fasády.

Měšťanský dům č.p.74 ^{Zdroj C)}

Míšeňská 74/9, Nárožní dvoupatrová budova byla postavena v roce 1856 podle projektu Josefa Liebla. Klasicistní fasáda je dekorována jemnými motivy roset, palmet, festonů apod. Dům stojí na místě starých malostranských jatek, zbořených při vytyčování Míšeňské ulice.

Měšťanský dům č.p.75. ^{Zdroj C)}

Dražického náměstí 75/11, Bývalý cechovní patrový domek postavený spolu s areálem malostranských jatek po roce 1707. Nárožní jednopatrový domek má sedlovou zvalbenou střechu. Podélná fasáda je tříosá, hladká, průčelní dvouosé průčelí je zdobnější. Dům je dnes provozně spojen se sousedním hotelem U tří pštrosů č.p. 76.

Měšťanský dům č.p.76 U tří pštrosů ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 76/1, (Fuschovský dům). Pozdně renesanční dům z konce 16. století byl od počátku vyzdoben malbami na fasádě od Daniela Alexia z Květné (zachovalé fragmenty). Po roce 1630 byl dům zvýšen o 3. patro a opatřen volutovými štíty. V 70. letech 20. století adaptován pro hotelový a restaurační provoz. Do areálu domu č.p. 76 patří ještě dvě přízemní stavby: solitérní přízemní klasicistní domek (parc. 175), který spoluvytváří stavební čáru při uličce na trase někdejšího Juditina mostu (dnes začátek ul. U lužického semináře). A dále dvorní přístavek, který byl původně součástí domu č.p. 74 (dnes tvoří uliční čáru mezi č.p. 75 a ohradní zdí č.p. 74 s lichou arkádou a segmentově ukončenými dvoukřídlými vraty). Do Míšeňské ulice se z tohoto přístavku projevuje pouze přízemní tříosá fasáda se třemi širokými segmentově zaklenutými otvory, dnes novodobě zasklenými (parc. 176/4).

Měšťanský dům č.p.77 U zlatého kloboučku ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 77/3, U zlatého kloboučku ((U modrého lva, Kotlářovský dům). Renesanční dvoukřídlý měšťanský dům, upravovaný v baroku a klasicismu s dochovaným fragmentem prvního pilíře Juditina mostu v rámci gotického sklepení.

Měšťanský dům č.p.78. ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 78/5, Barokní, klasicistně přestavěný dům. Ve sklepě se nachází oblouk Juditina mostu. Dvoupatrový nárožní dům, který se pětiosou fasádou obrací ke Karlovu mostu; zřetelné je zalomení uliční čáry.

Měšťanský dům č.p.82 U zlaté hvězdy, ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 82/7, U zlatého kloboučku. Objekt upravený roku 1836 podle projektu Vincenta Kulhánka v klasicistním slohu, složený z původně dvou samostatných renesančních domů. Starší z domů, v západní části dnešní parcely, zvaný U zlatého kloboučku, byl postaven v 16. století na druhém oblouku Juditina mostu. Východněji položený dům, zvaný U zlaté hvězdy, byl patrně postaven na počátku 17. století. Teprve v roce 1836 – po zboření přední část domu U zlatého kloboučku – byla zbývající zadní část spojena podle plánu V. Kulhánka se sousedním domem U zlaté hvězdy a celý objekt jednotně klasicistně upraven. Ve sklepě se nachází pozůstatek pilíře a oblouk ze zaniklého Juditina mostu. Dvoupatrový řadový dům pokrývá sedlová střecha, naznačující původní existenci dvou objektů (nad levou tříosou částí domu vyšší a strmější). Fasáda je osmiosá.

Měšťanský dům č.p.83 U tří měsíců. ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 83/9, Dnešní dům byl postaven roku 1583 jako třípatrová renesanční novostavba v místě, kde se od středověku po 16. století uvádí zahrada (ve středověku zahrada arcibiskupského paláce). Koncem 18. století byl dům zvýšen o 4. patro. Dnešní klasicistní vzhled fasády pochází z úprav po roce 1844 podle plánů stavitele A. Landy, kdy byl k domu přistavěn třípatrový trakt zasahující za dům č.p. 82 a zřízeno nové schodiště. Čtyřpatrový řadový dům pod valbovou střechou, čtyřosý (s jednou osou sdruženou), na zakřivené uliční čáře (zalomení patrná za 1. a 4. osou zleva) vytváří nároží uličního bloku v přepolí Karlova mostu. Dům má přibližně trojúhelný půdorys, původně byl jednotraktový.

Měšťanský dům č.p.85 U Tichonovských ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 85/2, (U Hnědého koníčka, U Svatošů). Původní dům U Hnědého koníčka patřil k zástavbě kolem Čertovky, vybudované ve 2. polovině 16. století. Ve 30. letech 18. století jej nahradila dvoupatrová barokní novostavba, klasicistně upravovaná (např. přístavba pavlačí, úprava podkroví) během 18. a 19. století. Řadový dvoupatrový dům s obytným podkrovím zakončuje sedlová, v zadní polovině domu mansardová střecha, do ulice čtyřosá fasáda se štítovým segmentově ukončeným vikýřem a dvěma menšími vikýři. Zadní průčelí k Čertovce je o patro vyšší, šestiosé se dvěma sdruženými osami.

Měšťanský dům č.p.86 U tří růží ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 86/11, (U tří havranů). Lužický kněz Jiří Josef Šimon odkoupil v roce 1704 parcelu ze zahrady domu Thunovského a v letech 1705–1706 zde nechal zbudovat barokní domov pro lužické studenty bohosloví (vnitřní stavební úpravy pravděpodobně T. Haffenecker). Tomuto účelu sloužil dům do roku 1728, do dokončení dnešní budovy Lužického semináře. Barokní objekt, klasicistně upravený. Po roce 1728 byl dům prodán a následně stavebně upraven. Klasicistní dvorní křídlo bylo přistavěno v 1. čtvrtině 19. století, kdy dům patřil rodině Demartini a byl součástí objektů mydlářské manufaktury (domy č.p. 71–73, viz komín ve vnitrobloku). Jednopatrový řadový dům s pětiosou uliční fasádou je zakryt sedlovou střechou kolmou k ulici. Hranici parcely směrem k domu č.p. 83 tvoří renesanční zeď bývalého jatečního kanálu, projevující se ve dvorku dvoukřídlého domu jako ohradní zeď a tvořící boční obvodní zeď domu.

Měšťanský dům č.p.87 U Planičků ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 87/4,. Barokní dům byl postaven na starších základech v roce 1723 a klasicistně upraven a zvýšen o patro dle Ignáce Palliardiho v roce 1800. Třípatrový řadový dům na hloubkové obdélné parcele s příčným dvorkem na zadní straně při Čertovce v úrovni sklepů. Na průčelí ve štukovém rámu malovaná postava sv. Jana Nepomuckého.

Měšťanský dům č.p.88 U Felbrů. ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 88/6, Barokní novostavba vznikla na konci 18. století, později byla upravována. Dvoupatrový řadový dům s podkrovím má velmi nízké přízemí, postaven byl v terénu klesajícím k Čertovce. Průčelí pochází z poslední čtvrti 18. století, je čtyřosé se vstupem v pravé krajní ose, vrcholí zděným podkrovním štítem. V ose průčelí 1. patra je novodobý obraz Madony.

Měšťanský dům č.p.89 U červené boty. ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 89/8, Řadový třípatrový nájemní dům byl vystavěn v letech 1879–1880. Jeho autorem je František Václavík. V architektuře objektu se pozoruhodně mísí klasicistní a neorenesanční tvarosloví.

Měšťanský dům č.p.90.Lužický seminář ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 90/13, Barokní dům byl postaven v letech 1726–1728 patrně podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera na dvou parcelách vykoupených z někdejší Thunovské zahrady u dnešního č.p. 92. Obě parcely koupil v roce 1716 Jiří Josef Šimon ke zřízení důstojného hospice pro studenty bohosloví, pocházející z Lužice. Dvoukřídlý nárožní objekt se hlavním průčelím obrací do ulice U lužického semináře, boční a zadní fasáda do ulice Míšeňské, zbývající fasády do nepravidelného dvorku, uzavřeného ohradní zdí s barokní vjezdovou bránou. Na vyvýšeném úseku římsy při nároží je na volutovém podstavci umístěna kopie barokní sochy sv. Petra od Matouše Václava Jäckla, lužického rodáka, připomínající kapitulu sv. Petra v Budyšíně.

Měšťanský dům č.p.91 ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 91/10, Klasicistní novostavba vznikla v roce 1843 podle návrhu Martina Hausknechta s použitím staršího barokního sklepa. Dvoupatrový řadový dům leží na hloubkové parcele, je bez dvorku a vlivem klesajícího terénu je na zadní straně čtyřpodlažní.

Měšťanský dům č.p.92 Thunovský ^{Zdroj C)}

Míšeňská 92/2, Velký renesanční dům z počátku 17. století je místní dominantou. Renesanční stavba je zachována v konstrukcích i dispozici. Pozdně renesanční nárožní dům byl zbudován na počátku 17. století jako solitér uprostřed rozsáhlé zahrady. Severovýchodní křídlo a podkroví jsou z počátku 18. století. V klasicismu byly přistavěny pavlače, severozápadní přístavek a změněna fasáda a pavlače byly strženy. K nárožnímu dvoupatrovému objektu s podkrovím je připojeno drobné dvoupatrové lichoběžné křídlo a ve dvoře klasicistní jednopatrové stavení. Dvůr oproti ulici uzavřen klenutou bránou s vraty. Průčelí do Míšeňské je dvoupatrové s vysokým, třípatrovým štítem volutového obrysu. Druhé průčelí se dvěma velkými zvalbenými vikýři v sedlové střeše a vstupním kamenným bosovaným ostěním s nadsvětlíkem a mříží má pravou partii nižší.

Měšťanský dům č.p.93 U Brykců. ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 93/12, Pozdně renesanční stavba vzniklá přestavbou staršího domu, se zachovanou dispozicí a konstrukcemi. Jeden z původních objektů zástavby při Čertovce. Dvoupatrový řadový dům s dvorkem na zadní straně, krytý sedlovou střechou kolmou k ulici. Hlavní průčelí z 1. čtvrtiny 17. století vrcholí dvouetážovým rozeklaným štítem.

Měšťanský dům č.p.94 U tří kaprů. ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 94/14, Vrcholně barokní dům vzniklý po roce 1726 přestavbou starší původní zástavby při Čertovce. Jádro domu pochází z 2. poloviny 16. století. Hlavní tříosé průčelí je barokní, dvoupatrové s podkrovím. Zadní část domu upravena roku 1946 pro sochařskou dílnu, pece a ateliér Heleny Johnové. Zadní průčelí je čtyřpodlažní.

Měšťanský dům č.p.95 U tří zelených křížků. ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 95/16, Původní dům vznikl ve 2. polovině 16. století jako součást většího objektu s domem č.p. 97. V polovině 17. století byly již oba domy rozděleny. V roce 1934 byl dům radikálně přestavěn. Bylo ponecháno jen původní barokní průčelí. Dům je tvořen železobetonovým skeletem z roku 1934, jenž byl vložen za barokní průčelí firmou V. Nekvasila. Dvoupatrový řadový dům se čtyřosým průčelím s podkrovním 3. patrem vrcholícím dvouosým vikýřem. Zadní fasáda čtyřosá a šestipodlažní je zcela novodobá.

Měšťanský dům č.p.97 U krucifixu ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 97/18, (U Barvířů, U Burianů). Dům s prostou fasádou v barokním duchu pochází patrně již z renesanční zástavby. Nynější podobu získal při barokní přístavbě 2. patra. Zadní stavení (již barokní) bylo přestavěno a zvýšeno po polovině 19. století. Pamětní deska připomíná pobyt básníka Vladimíra Holana. Objekt zřejmě nejstarší z ulice, jediný zachován na snížené původní úrovni. Zástavba obsahuje hlavní budovu hloubkově situovanou a zadní příčné čtyřpodlažní stavení při Čertovce oddělené dvorkem. Hlavní fasáda dvoupatrová se sedlovou střechou se dvěma řadami drobných vikýřů. Přízemí zadní budovy na úrovni 2. suterénu hlavní budovy.

Měšťanský dům č.p.98 U Hallerů ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 98/20, (U Hájků). Barokní budova z let 1727–1729 vzniklá na místě renesanční budovy, klasicistně přestavěná v roce 1828. Dvoupatrová řadová budova má průčelí zvýšeno podkrovím o třech okenních osách s trojúhelným štítkem v mansardové střeše. Dvorní křídlo je dvoupatrové, při Čertovce příčný trakt s pavlačemi a osovým arkýřem, mezi nimi úzký dvorek.

Měšťanský dům č.p.99 U bílého čápa ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 99/22, (U dvorního hrnčíře). Stavba z let 1808–1823 vznikla přestavbou renesančního domu podle návrhu Ignáce Palliardiho. Zadní část zvýšena o 2. patro v roce 1872 podle projektu Václava Lásky. Roku 1993 byl po obvodu dvora vložen ochoz; dům byl propojen s č.p. 100. Dvoupatrový řadový dům s klasicistním pětiosým průčelím. Zadní průčelí hlavní budovy je v sutérénu předloženo na pilířích, v přízemí je socha sv. Jana Nepomuckého. Zadní budova situovaná k řece ze 3. čtvrtiny 19. stoleteí. Parcelu vymezuje ulice a Čertovka; zastavěna je dvoupatrovou budovou a zadním stavením, připojeným levým dvorním křídlem.

Měšťanský dům č.p.100 Malý Jelenovský ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 100/24, Malý Jelenovský dům (dům U Bubeníka). Starší renesanční dům, existující před rokem 1620, byl od základu přestavěn v období raného baroka. Dvoupatrová budova s bohatě členěným novobarokní průčelím. K hlavní budově je přistavěno úzké dvoupodlažní hloubkové křídlo na snížené úrovni dvora s přízemím v úrovni sklepů.

Měšťanský dům č.p.103 U zlaté husy. ^{Zdroj C)}

Cihelná 103/3, Pozdně klasicistní dům byl postaven v letech 1843–1847 podle návrhu Johanna Maxmiliana Hegera v místě rasovny z roku 1664. V roce 1853 bylo připojeno západní křídlo při severním dvorku, v roce 1857 východní protilehlé. Řadový jednopatrový dům s dvěma úrovněmi přízemí, nižším, vzhledem k situaci na mírném svahu, vloženým na severní stranu. Příčně situován na lichoběžné parcele s přístavky po východní a západní straně jižně ležícího dvora. Neoklasicistní průčelí dvanáctiosé. V domě bydlela a v roce 1996 zemřela historička umění Anna Masaryková.

Měšťanský dům č.p.104 U Tkalců ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 104/28,. Původně renesanční dům byl barokně rozšířený a novodobě přestavěný v letech 1957–1958. Nárožní dvoupatrový dům s podkrovím a s novodobě zastavěným dvorem má půdorys zhruba obdélný, z něhož vystupuje mělký risalit.

Měšťanský dům č.p.105 ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 105/30, Dnešní dvoupatrový nárožní dům vznikl po přestavbě na počátku 30. let 19. století. Dvoukřídlý objekt s vnitřním úzkým dvorem. Dům byl v roce 1992 přestavěn na hotel a má být propojen se sousedním domem č.p. 106. V dispozici přízemí zůstala mohutná hloubková střední zeď, patrně barokní. Nárožní dvoupatrová novostavba s jednopatrovým východním dvorním křídlem zasahujícím za parcelní hranici levého souseda. Uliční průčelí je novorenesanční, klasicizujícího typu.

Měšťanský dům č.p.106 ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 106/32, Třípatrový klasicistní dům vznikl roku 1853 patrně podle projektu Alexandra Hellmicha. Na fasádě se nachází mladší secesní dekorační prvky z roku 1906. Řadový třípatrový dům na obdélné, hloubkové parcele, s klasicistním čtyřosým průčelím, doplněném v detailu secesními prvky.

Měšťanský dům č.p.107 ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 107/34, Třípatrový dům vznikl roku 1854 radikální přestavbou renesančního objektu, z něhož se v nižších patrech dochovala část původní dispozice. Řadový třípatrový dům doplňuje jednopatrové východní křídlo a dvoupatrový schodišťový trakt na jižní straně parcely. Uliční průčelí je historizující, vůči sousedům převýšené. Tříosou fasádu prolamuje na levé straně vstup v tesaném rámování.

Měšťanský dům č.p.108 U zlatého křížku. ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 108/36, Dům vznikl v letech 1723–1726 podle návrhu Filipa Spannbruckera na renesančním základu jako dvoupatrový. Zadní stavení vzniklo až v klasicismu. Nová střecha nad hlavní budovou a výměna schodiště pocházejí z roku 1888. Objekt byl rekonstruován koncem 90. let 20. století. Zadní stavení bylo zbořeno. Řadový dvoupatrový dům na obdélné, hloubkové parcele sestává z hlavní budovy, zadního křídla a dvou mělkých spojovacích traktů po stranách středního dvorku. V přízemí tříosé, v patrech pětiosé hlavní průčelí má na ose vstup s replikou klasicistních dveří.

Měšťanský dům č.p.109 U červeného srdce. ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 109/38, Renesanční jádro domu pochází ze 16. století, v baroku dům prošel dvojicí přestaveb, dnešní podoba je klasicistní. Řadový dvoupatrový objekt s podkrovím, na něj navazuje levé dvorní křídlo a zadní příčné křídlo. Mezi nimi původní dvorek, novodobě zasklený. Průčelí je klasicistní s s mělkým středním risalitem, vrcholí trojúhelným štítem.

Měšťanský dům č.p.110 U černého orla. ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 110/40, V jádru renesanční dům (západní část) byl v 2. polovině 17. století raně barokně přestavěn a rozšířen o východní část, dnešní podoba vychází z klasicistní úpravy průčelí. Jádrem objektu jsou dvě renesanční křídla z přelomu 16. a 17. století, vymezující lichoběžný dvorek. V průběhu 2. poloviny 17. století byla křídla prodloužena a příčně propojena, takže dům prostoupil hloubkou bloku. Průčelí bylo klasicistně upraveno. Na severu postupně vznikla křídla hospodářského charakteru. Východní stavení v roce 1846, západní v letech 1865–1866. Byla zde kolářská dílna. Vnější vzhled domu se v průběhu let podstatněji nezměnil. Rozsáhlý nárožní objekt sestává ze dvou částí. Dílu sousedícího s č.p. 109 a 103, a se dvěma přízemními staveními na severu. Západní průčelí má na jihu dvě štítové zdi hloubkových křídel propojených vjezdem do dvora.

Měšťanský dům č.p.111 Zbrojnice ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 111/42, vznikla po roce 1614 s využitím staršího objektu na severozápadě. Přestavěna byla v letech 1653–1656. Takřka solitérní budova zbrojnice o čtyřech dlouhých křídlech s vnitřním lichoběžníkovým dvorem byla vybudována v letech 1653–1654. Dnešní podoba pochází z přestavby v 80. letech 18. století. Budova v jádru renesanční v dnešní podobě pronikavě klasicistně upravená, pohledově mimořádně exponovaná, dispozičně velmi zajímavá, jedinečný doklad vojenské provozní stavby. Na konci 18. století byla adaptována na donucovací pracovnu. Po roce 1835 upravena na jatka. Velmi dlouhé vstupní průčelí se dvěma segmentově ukončenými vjezdy. Fasády klasicistní, částečně pozdně barokní a barokní, vnitřní prostory jsou pozdně barokní a klasicistní.

· Nové stavení z hrázděného zdiva (1899) zde v nádvoří sloužilo jako měnírna stanice elektrické dráhy. Tato technická památka byla demolována po roce 1990.

Měšťanský dům č.p.112 U bílé košile ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 112/19,. Barokní dům z počátku 18. století byl v roce 1795 přestavěn do dnešní podoby. Průčelí do ulice šestiosé, klasicistní, vrata rokoková.

Měšťanský dům č.p.114 U Klobásků ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 114/46, (U růžence). Současný dům vznikl spojením dvou klasicistních objektů z 2. poloviny 18. století. Oba objekty jsou však staršího původu, jsou zmiňovány od roku 1653. V roce 1829 byl nově postaven severní dům č.p. 114 a později přestavěn jižní č.p. 113. V roce 1946 byly domy sloučeny. Dnes se jedná o dvoupodlažní řadový nájemní dům obdélného půdorysu. Řadová dvoupatrová budova obdélného půdorysu se dvěma dvorními krátkými křidélky má jednotné klasicistní uliční průčelí.

Dům č.p. 115 ^{Zdroj C)}

Zborovská 115/64. Pětipodlažní neorenesanční řadový nájemní dům se štítovou atikou je řešený zrcadlově s domem čp. 117. Postaven byl podle plánů Rudolfa Nováka roku 1886. Nad pravým oknem 2. podlaží vystupuje na dvou kamenných krakorcích nesený arkýř, má tvar kvádru, v čele otevřen dvěma úzkými okny vyplněnými barevnými skly zalitými do olova.

Měšťanský dům č.p.116 U bílé botky. ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 116/48, Renesanční dům pochází z 1. třetiny 17. století, upravený v baroku a přestavěný v 70. letech 20. století. Objekt renesančního původu stával při kostelíku sv. Petra v Rybářích a byl postaven pro katolické studenty z Lužice. Do 60. let 20. století nedošlo k jeho podstatným úpravám. Koncem 60. let 20. století byl rekonstruován pro herečku S. Budínovou. V proluce mezi stávajícím č.p. 116 a 114 vznikla na zvýšené úrovni obdélná podsklepená patrová novostavba a došlo k vybourání velkých úseků renesančního obvodového zdiva a bylo zrušeno původní vnitřní členění. Vznikl zahradní přístavek jako další obytná místnost, hlavní vstup se ocitl v novostavbě. Dům tvoří dvě propojené patrové jednotky na nestejné uliční čáře.

Dům č.p.117 ^{Zdroj C)}

Zborovská 117/66. Šestipodlažní novorenesanční činžovní dům byl postaven v letech 1866–1887 podle plánů architekta Jana Zeyera. Dům si nechal postavit architekt Antonín Wiehl. Řadový pětipodlažní dům, pětiosý, architektonicky tvořící dvojdům se sousedním pravým objektem čp. 115, Zborovská 64, s prvky tzv. české renesance.

Měšťanský dům č.p.118 U zlaté lodi. ^{Zdroj C)}

U lužického semináře 118/23, Patrový dům se sedlovou střechou pochází z 1. poloviny 17. století, letech 1994–1995 prošel přestavbou. Nárožní dům se 4 křídly. Fasáda do ulice U lužického semináře šestiosá, okna sdružena do dvojic, střední dvojice s balkónem s novodobou železnou mříží. Fasáda do Letenské ulice pětiosá se sdruženými okny, novodobé výkladce s rovným nadpražím.

Měšťanský dům č.p.122 Oettingenský ^{Zdroj C)}

Letenská 122/6, Barokní dům pochází z doby po roce 1681, kolem roku 1752 prošel přestavbou a rozšířením, dnešní klasicistní podoba pochází z roku 1846.

Měšťanský dům č.p.123 U červeného domku. ^{Zdroj C)}

Letenská 123/4, Palácový soubor vznikl ze dvou stavení z doby po roce 1618, přestavěný byl raně barokně před koncem 18. století a klasicistně po roce 1803.

Dům č.p.126 ^{Zdroj C)}

Vítězná 126/1. Nárožní pětipodlažní nájemní dům byl postaven v letech 1876–1877 podle návrhu Josefa Schulze, na výsledné podobě se však podílela i stavitelská firma Jindřicha Jechenthala. Nárožní třípatrový nájemní dům se zvýšeným přízemím, dvoutraktový, podsklepený, půdorysně krytý zalomenou sedlovou střechou s pravoúhle lomeným schodištěm ve styku křídel. Hlavní průčelí prolomeno místě pásové bosáže přízemním domovním portálem se dvěma figurami atlantů s delfíny u nohou od Josefa Václava Myslbeka. V letech 1915 a 1926 provedl významné úpravy interiéru i exteriéru stavitel Matěj Blecha. V roce 1995 proběhla celková rekonstrukce na základě projektu arch. Miroslava a Orlina Illinčevů.

Dům č.p.133 ^{Zdroj C)}

Janáčkovo nábřeží 133/61, Řadový činžovní dům o trojtraktové dispozici si nechal postavit známý spolumajitel stavitelské firmy Jindřich Jechenthal. Fasádu objektu navrhl Josef Schulz, samotný dům navrhl patrně sám Jechenthal. Dům vznikl v letech 1877–1870.

Měšťanský dům č.p.135 U černého jelínka ^{Zdroj C)}

Pod Bruskou 135/4. Původně řadový, nyní nárožní dům patřící ke zbytkům malebné zástavby kolem tzv. Myší díry na úpatí příkrého srázu vznikl patrně v renesanci, později barokně a klasicistně (mimo jiné přístavek s vnějším schodištěm) přestavován, radikální adaptací prošel v roce 1947. Při úpravách Chotkovy silnice a Klárova byla řada domků až k č.p. 135 zbořena. Dům je dvoupatrový, krytý sedlovou střechou. Vpravo zesiluje nároží ebarok fasády do výše 2. Patra ebarokní plenta, vlevo přiléhá přízemní jednoosý přístavek. V přízemí vpravo je novodobý půlkruhově zakončený vchod, vedle něj nástup na venkovní jednoramenné schodiště do 1. Patra.

Měšťanský dům č.p.136 U Krásných ^{Zdroj C)}

Pod Bruskou 136/6. Stejně jako sousední domky, byl i tento původní renesanční domek barokně a klasicistně přestavován, nynější vzhled získal při rekonstrukci z roku 1969. V 18. Století byl zvýšen na dvoupatrový a rozšířen o přístavek do ulice (stržen 1969). Na střední ose fasády malba sv. Jana Nepomuckého v kartušovém rámu.

Měšťanský dům č.p.137 V balónu ^{Zdroj C)}

Pod Bruskou 137/8. Podobně jako sousední domy, byl i tento dům barokně a poté klasicistně přestavován ve 2. Polovině 19. Století. Raně barokní dům zahrnoval již na konci 17. Století ebarok úsek, prozatím jednopatrový. Další patra přibývala před rokem 1726 a roku 1814. V 70. Letech 20. Století byl přestavěn podle projektu Jiřího Novotného. Tehdy zmizelo strmé schodiště do patra a byla změněna dispozice domu. Zadní část domu je sekaná do skály, která je viditelná na schodišti.

Dům č.p.138 ^{Zdroj C)}

Janáčkovo nábřeží 138/59. Další z řady novorenesančních činžovních domů, které byly vystavěny na nábřeží během 2. poloviny 19. století. Dům čp. 138 vznikl v letech 1877–1878 a navrhl jej architekt Václav Kaura. Na podobě fasády se podílel též Jan Kruliš.

Dům č.p.140 ^{Zdroj C)}

Janáčkovo nábřeží 140/55. Řadový novorenesanční činžovní dům o pěti patrech navrhl roku 1878 architekt Alois Filcík. Objekt je na téměř pravidelném čtvercovém půdorysu a dispozičně je řešen jako trojtrakt.

Činžovní dům č.p.141 ^{Zdroj C)}

Pod Bruskou 141/13. Dnešní dvoupatrový dům na podélném půdoryse vznikl přestavbou staršího barokního objektu. Současná podoba pochází přestavby z roku 1866, kterou navrhl Jan Dobrý. Dům stojí na obdélné stoupající parcele a část jeho sklepů byla tesána do skály.

Měšťanský dům č.p.142 ^{Zdroj C)}

Pod Bruskou 142/11. Drobný obytný dům vznikl kolem poloviny 18. Století v zástavbě před městskou branou. Na dané parcele je doložen samostatný objekt poprvé k roku 1757. V přízemí se nacházely dva pokoje, v patře potom dva byty, vždy o pokoji a kuchyni. Klasicistní úpravy rozšířily objekt směrem do ulice nově vzniklou terasou s předsazeným přístavkem. Radikální úpravy v roce 1993. Původně samostatné č.p. 142, parc. 667, nyní součást č.p. 144, parc. 669.

Měšťanský dům č.p.143 ^{Zdroj C)}

Pod Bruskou 143/9. Drobný dům s prostou fasádou vznikl po roce 1737 v souboru zástavby před městskou branou. Postavil ho tesař Jan Jiří Linhart, stejně jako vedlejší č.p. 142. Dům prošel klasicistní přestavbou v letech 1814–1816. V letech 1990–1991 došlo k zásadní přestavbě. Původně samostatné č.p. 143, parc. 668, nyní součást č.p. 144, parc. 669.

Měšťanský dům č.p.147 U Verdugů ^{Zdroj C)}

Pod Bruskou 147/3 (Richtrův dům). Dům stojí na místě bývalé tzv. svatováclavské vinice. Původní zástavba byla zbořena v polovině 15. Století a na konci 15. Století byl vybudován domek, který byl dále upravován a rozšiřován v období baroka a klasicismu. Třípatrová klasicistní budova s výrazným tříosým rizalitem, který je vynášen loubím, byla vystavěna roku 1826 podle návrhu Josefa Kaury na starších základech. Severní křídlo bylo přistavěno v letech 1840–1844 dle projektu Franze Wolfa, spolu se starší částí vytváří značně členitý půdorysný tvar. Dům se hlavním průčelím obrací do ulice Pod Bruskou. Průčelí je zvýrazněno předstupujícím rizalitem s podloubím a trojúhelným štítem. Na jižním rohu podloubí je umístěna pamětní deska Eduarda Vojana.

Měšťanský dům č.p.148 U vinice sv. Václava ^{Zdroj C)}

Staré zámecké schody 148/4. Klasicistní dvoupatrová budova vznikla roku 1811 podle návrhu Josefa K. Zobela na starších základech (17. Století). Stojí na území bývalé svatováclavské vinice. Na východě navazuje na vyšší a zdobnější č.p. 147, na západě potom na ohradní zeď lemující terasu nad Starými zámeckými schody. Dům je situován v prudce svažitém terénu a na jeho ebarok fasádě je užito klasicistního architektonického členění.

Měšťanský dům č.p.150 U černého beránka ^{Zdroj C)}

Valdštejnská 150/4. Původně renesanční dům byl barokně přestavěn v letech 1723–1726 a do dnešní podoby v roce 1808 podle návrhu Ignáce Palliardiho. Nárožní dům stojí na základech původní renesanční stavby, z níž jsou zachovány části zdí a klenby. Hlavní budova do ulice je třípodlažní se zalomeným průčelím. Na uliční fasádě je nad hlavním portálem domovní znamení s obrazem černého beránka a pamětní deska Adolfa Kosárka, který zde zemřel roku 1859.

Měšťanský dům č.p.160

Valdštejnská 160/18,

Měšťanský dům č.p.161 U zlatého slunce

Valdštejnská 161/20,

Měšťanský dům č.p.163 U tří růží

Valdštejnské náměstí 163/2,

Měšťanský dům č.p.164 U Turkovy hlavy

Sněmovní 164/8

Měšťanský dům č.p.165 U zlaté labutě

Sněmovní 165/10

Měšťanský dům č.p.166 U Zlaté studně

U Zlaté studně 166/4

Měšťanský dům č.p.167 U Malířů

U Zlaté studně 167/3

Měšťanský dům č.p.168

U Zlaté studně 168/2

Měšťanský dům č.p.169 U Tancerů

U Zlaté studně 169/1

Měšťanský dům č.p.170 U Fünfkirchenů

Sněmovní 170/15

Měšťanský dům č.p.172

Sněmovní 172/11

Měšťanský dům č.p.173

Sněmovní 173/9

Měšťanský dům č.p.175

Sněmovní 175/5

Městský dům č.p.178 U zlatého stromu

Thunovská 178/10, Valtrovský dům

Měšťanský dům č.p.179 U bílého slona

Thunovská 179/12, schodiště na parc. 1007

Měšťanský dům č.p.181 U tří kaprů

Thunovská 181/16

Měšťanský dům č.p.182 U zlaté rolničky

Thunovská 182/9

Měšťanský dům č.p.185

Thunovská 185/22, sala terrena na parc. 556/1

Měšťanský dům č.p.186 U sv. Jana Nepomuckého

Zámecké schody 186/2

Měšťanský dům č.p.187 U kříže

Zámecké schody 187/4

Měšťanský dům č.p.188 U pelikána

Zámecké schody 188/6

Měšťanský dům č.p.189 U zlatého lva

Zámecké schody 189/8

Měšťanský dům č.p.190 Stará myslivna

Zámecké schody 190/10

Měšťanský dům č.p.191

Zámecké schody 191/3

Měšťanský dům č.p.194 U zlatého anděla

Thunovská 194/23

Měšťanský dům č.p.195 U zlaté růže

Thunovská 195/21

Měšťanský dům č.p.196 U Zelenků

Thunovská 196/19

Měšťanský dům č.p.197

Thunovská 197/17

Měšťanský dům č.p.198 U krále brabantského

Thunovská 198/15

Měšťanský dům č.p.199

Thunovská 199/13

Měšťanský dům č.p.201 U krásné Matky Boží

Zámecká 201/3

Měšťanský dům č.p.202 U sv. Jana Nepomuckého

Zámecká 202/4

Měšťanský dům č.p.205 U černého orla

Nerudova 205/2, U kocoura

Měšťanský dům č.p.206 U zlaté kotvy

Nerudova 206/4, U tří červených jelínků

Měšťanský dům č.p.207 U červeného orla

Nerudova 207/6

Měšťanský dům č.p.208

Nerudova 208/8

Měšťanský dům č.p.209

Nerudova 209/10

Měšťanský dům č.p.210 U tří housliček

Nerudova 210/12

Měšťanský dům č.p.211 Valkounský

Nerudova 211/14

Měšťanský dům č.p.212 U zlaté číše

Nerudova 212/16

Měšťanský dům č.p.213 U sv. Jana Nepomuckého

Nerudova 213/18,

Měšťanský dům č.p.216 U zlatého orla

Nerudova 216/26

Měšťanský dům č.p.217 U zlatého kola

Nerudova 217/28

Měšťanský dům č.p.218 U jelení hlavy

Nerudova 218/30

Měšťanský dům č.p.219 U zlatého lva

Nerudova 219/32

Měšťanský dům č.p.220 U zlaté podkovy

Nerudova 220/34

Měšťanský dům č.p.221 U černé Matky Boží

Nerudova 221/36

Měšťanský dům č.p.222

Nerudova 222/38

Měšťanský dům č.p.223 U žaláře sv. Jana

Nerudova 223/40

Měšťanský dům č.p.224 U tří stupňů

Nerudova 224/42

Měšťanský dům č.p.225 U tří černých orlů

Nerudova 225/44

Měšťanský dům č.p.226 U tří červených křížků

Nerudova 226/46

Měšťanský dům č.p.230 U bílého jablka

Úvoz 230/1

Měšťanský dům č.p.231 U zeleného jelínka

Nerudova 231/51

Měšťanský dům č.p.232 U bílé labutě

Nerudova 232/49

Měšťanský dům č.p.233 U dvou slunců

Nerudova 233/47

Měšťanský dům č.p.234

Nerudova 234/45

Měšťanský dům č.p. 235 a 236 dvojdům

Nerudova 235/43

Měšťanský dům č.p.237 U bílé řepy

Nerudova 237/39

Měšťanský dům č.p.238 U zeleného krále

Nerudova 238/37

Měšťanský dům č.p.239 U bílého anděla

Nerudova 239/35

Měšťanský dům č.p.241 U sedmi Švábů

Nerudova 241/31

Měšťanský dům č.p.242 U Bonapartů

Nerudova 242/29

Měšťanský dům č.p.243 U zlatého Noha

Nerudova 243/27, U zlatého klíče

Měšťanský dům č.p.244 Osel u kolébky

Nerudova 244/25

Měšťanský dům č.p.245 U Ducha Svatého

Nerudova 245/23

Měšťanský dům č.p.246

Nerudova 246/21

Měšťanský dům č.p.247

Nerudova 247/19

Měšťanský dům č.p.248 U černé branky

Nerudova 248/17, U Hansturků

Činžovní dům č.p.254

Nerudova 254/9

Měšťanský dům č.p.255

Nerudova 255/7

Měšťanský dům č.p.257 U kominíčka

Nerudova 257/3

Měšťanský dům č.p.260 U tří korun

Malostranské náměstí 260/11,

Měšťanský dům č.p.261 U zlatého lva

Malostranské náměstí 261/10,

Měšťanský dům č.p.262 U Žernovů,

Malostranské náměstí 262/9, U beránka, U Voglů

Měšťanský dům č.p.263 U tří zlatých hvězd

Malostranské náměstí 263/8

Měšťanský dům č.p.264 U zlaté štiky,

Malostranské náměstí 264/7, U Hubálků

Měšťanský dům č.p.265 U červeného jelena,

Malostranské náměstí 265/6, U zlaté konvice

Měšťanský dům č.p.266 U Glaubiců,

Malostranské náměstí 266/5U zlatého stromu

Měšťanský dům č.p.267 a 516 dvojdům

Karmelitská 516/31,

Činžovní dům č.p.268 ^{Zdroj C)}

Karmelitská 268/26. Předchůdcem dnešní stavby byl dvoupatrový dům s podloubím, dvorním křídlem a zadním stavením, demolovaný roku 1904. Řadový nájemní dům s kubistickým tvaroslovím vznikl roku 1913. Plány jsou podepsány stavitelem Františkem Štorchem. Kvalitní příklad postupného pronikání kubismu do běžné stavitelské produkce. Řadový dům třítraktové dispozice a s mansardovou střechou se hlavním dvoupatrovým průčelím s podkrovím obrací do ulice, je v patrech tříosé, v přízemí pětiosé. Objekt je dochován ve velké míře v původním stavu.

Měšťanský dům č.p.271 U sedmi kamenných sloupů, ^{Zdroj C)}

Malostranské náměstí 271/2, U tří medvědů. Dnešní řadový třípatrový dům o 6 okenních osách (3+3) vznikl spojením dvou středověkých objektů. V přízemí jsou dvě arkády loubí, širší vlevo. Fasáda je z konce 19. století, v jádru se však jedná o historický dobře dochovaný dům. V 15. století zde na určitý čas sídlila malostranská radnice. Ve zbytcích gotických objektů zahrnuta i věž opevnění z přemyslovského období.

Měšťanský dům č.p.272 U Petržilků. ^{Zdroj C)}

Malostranské náměstí 272/1, Objekt předhusitského původu, který byl následně přestavěn kolem roku 1502 a poté roku 1660, získal dnešní podobu roku 1782, snad za účasti Josefa Jägra. Objekt leží na hloubkové parcele, která je obestavěna bočnímí křídly a jedním zadním křídlem. Trojpatrový dům předstupuje před levého souseda o prostor loubí a výrazným nárožním polygonálním arkýřem. Mezi okny v posledním podlaží nika se sochou sv. Jana Nepomuckého, resp. sv. Floriana z doby vzniku fasády.

Měšťanský dům č.p.275 U stříbrné růže ^{Zdroj C)}

Mostecká 275/19,, U bohatého řemenáře. Původně předhusitský dům byl v renesanci několikrát přestavován. Dnešní vzhled fasády pochází z klasicistní úpravy z přelomu 18. a 19. století. Trojpatrový dům na hloubkové parcele bez zadního stavení (demolováno v roce 1959) se do Mostecké ulice obrací fasádou, jejíž základ je renesanční, se zbytky středověkého řešení.

Měšťanský dům č.p.277 U bílé růže ^{Zdroj C)}

Mostecká 276/17,. Řadový trojpatrový dům na hloubkové parcele má již středověké základy. Během staletí byl opakovaně přestavován. Trojpatrová stavba se světlíkovým dvorkem za hlavní budovou, v přízemí zastavěný dvůr za příčným křídlem a malý dvorek za zadním stavením. Stavení v jižním konci ve vyšších podlažích klasicistního původu, ve střední části zbytky renesančních konstrukcí a plně renesanční (nebo raně barokní) půdorysné řešení hlavního objektu až do úrovně 2. patra. Průčelí pozdně klasicistní z roku 1871, navrhl jej František Liebl..

Měšťanský dům č.p.278 U tří červených srdcí. ^{Zdroj C)}

Mostecká 278/13, Původně středověký dům byl vystavěn na úzké hloubkové parcele. Trojkřídlý dům s vnitřním dvorem. Řadový trojpatrový objekt s malým pavlačovým dvorkem a nevelkým zadním stavením, se do ulice obrací pouze trojosou vrcholně barokní fasádou. Uliční křídlo je třípatrové s pozdně barokní fasádou, která vznikla v rámci úprav kolem poloviny 18. století.

Měšťanský dům č.p.279 U černého orla. ^{Zdroj C)}

Mostecká 279/11, V místech dnešního domu patrně stál pozdně gotický dvůr mohučského arcibiskupa Ludwiga. K první renesanční přestavbě či rozšíření došlo asi před rokem 1586. Renesanční je patrně celý dnešní základní rozvrh domu a snad i větší část kleneb a schodiště, překvapivě zachované i ve vyšším podlaží. Snad někdy před rokem 1610 byl dům renesančně zvýšen na dvoupatrový s průčelním zděným štítem. Dnešní třípatrový dům vznikl přestavbou pozdně gotické stavby z konce 15. století, která byla následně upravena ve 2. polovině 16. století a poté v 1. polovině 18. století. Trojpatrová budova s malým, dodatečně ještě zastavěným pavlačovým dvorkem. Uliční fasáda je čtyřosá, pozdně barokní ze 2. čtvrtiny 18. století. Renesanční je i zadní stavení, přestože bylo v baroku nově zaklenuto.

Měšťanský dům č.p.280 U černého slunce. ^{Zdroj C)}

Mostecká 280/9, Dům vznikl oddělením od dnešního č.p. 279 po roce 1501, v roce 1879 prošel radikální modernizací podle návrhu V. Svobody. Třípatrový řadový dům se sedlovou střechou je pozdně gotického původu. Řadový trojpatrový dům s obytným podkrovím kryje sedlová střecha s hřebenem rovnoběžným s ulicí, zaujímá hloubkovou parcelu s miniaturním dvorkem.

Měšťanský dům č.p.281 U zlatého řetězu. ^{Zdroj C)}

Mostecká 281/7, Třípatrový dům na úzké hloubkové parcele vznikl v roce 1447 oddělením od dnešního č.p. 279. Dnešní dispozice pochází z pozdně renesanční přestavby 1601–1638. Dům byl opakovaně přestavován, jeho současný vzhled vznikl především po úpravách roku 1848. Dům leží na středověké hloubkové parcele, k níž byla připojena zadní část parcely sousedního domu č.p. 282, takže objekt se druhým průčelím obrací do Lázeňské ulice.

Měšťanský dům č.p.282 U mouřenína ^{Zdroj C)}

Mostecká 282/5, (U černého mouřenína). Parcela vznikla oddělením od většího objektu, patřícího do dvorce mohučského arcibiskupa. Renesanční přestavba probíhala někdy kolem roku 1592. Nárožní třípatrový dům vznikl na středověkém suterénu téměř jako barokní novostavba roku 1721. Dnešní vzhled je dán přestavbou před rokem 1792. Nárožní trojpatrový dům je na úzké parcele bez dvora a zadního stavení. Trojosá vstupní fasáda do Mostecké ul. je pozdně barokní s krámcovým, a s domovním portálem.

Měšťanský dům č.p.283 U tří duh. ^{Zdroj C)}

Lázeňská 283/15 Dům středověkého původu (zachovány sklepy z předhusitské doby) byl několikrát přestavován v duchu renesance (před rokem 1580), dále raného a vrcholného baroka (po roce 1650 a v letech 1754–1772). Historizující domovní fasáda pochází z návrhu Josefa Kudláčka z roku 1883. V letech 1879–1882 zde bydlel Mikoláš Aleš. Řadový dvoupatrový dům leží na hloubkové úzké parcele. Obě patra se půdorysným schématem liší nejen od přízemí, ale také od sebe navzájem., mají klasicistní dispozici.

Měšťanský dům č.p.285 U zlatého (bílého) jednorožce ^{Zdroj C)}

Lázeňská 285/11, palác Beethoven. Současný nárožní dvoupatrový dům s vestavěnými vikýři do mansardové střechy vznikal na parcele někdejšího hřbitova postupnou přestavbou dvou starších objektů, které zda stály. Vnější podoba fasád pochází z let 1731-1759. Fasády do Lázeňské ulice i náměstíčka v pokračování ulice jsou dlouhé, dvoupatrové a doplněné o podkroví. Východní pozdně barokní fasáda sestává ze dvou odlišných částí. Ve střední ose přízemí se dříve nacházel průjezd. Mezi původním a novodobým vjezdem pamětní kovová deska s nápisem připomínajícím pobyt L. Beethovena.

Měšťanský dům č.p.286 V lázních. ^{Zdroj C)}

Lázeňská 286/6Dům vznikl na místě nejméně dvou starších domů a má poměrně složitou stavební historii. Jeho současná podoba je dána především přestavbou z let 1831–1832, kterou navrhl Karel Pollack.

Měšťanský dům č.p.290 Kazatelna ^{Zdroj C)}

Lázeňská 290/7, U pokrývačů, Šiferdekrovský dům. Pozdně středověký dům, spadající pod maltézskou jurisdikci. Původní dům stál od roku 1400 na parcele hřbitova, zničen požárem roku 1420. Předchůdce dnešního objektu doložen k roku 1491. Prošel postupně renesanční a barokní přestavbou (mezi lety 1663–1668), rozšířený o 2. patro po roce 1737. Nynější vzhled má za následek klasicistní přestavba z roku 1817, snad Ign. J. Palliardi. Dvoupatrový nárožní dům se světlíkovým dvorkem a spojovacími pavlačemi. Hlavním průčelím se obrací do Lázeňské ulice, dvojosou fasádou do krátké spojky k Maltézskému náměstí.

Měšťanský dům č.p.291 U Malířů ^{Zdroj C)}

Maltézské náměstí 291/11, U bílého kohouta. Pozdně středověký domek byl zásadním způsobem přeměněn pozdně renesančně kolem roku 1609 a raně barokně (mezi lety 1678–1685). Přes mladší zásahy se rámcově raně barokní podoba zachovala dodnes. Nárožní dům o 2 nadzemních podlažích s výraznými podkrovními štíty je situován na malé obdélné parcele. Hlavní vstupní průčelí se obrací do Maltézského náměstí, pravá boční fasáda do spojovací uličky s Lázeňskou ulicí. Nároží zdobí výrazná bosáž, jinak je plocha stavby nečleněná. Okna v pěti osách v západním průčelí (ve 2. a 3. ose ze severu sdružená) a třech osách v jižním.

Měšťanský dům č.p.292 U zeleného kříže. ^{Zdroj C)}

Maltézské náměstí 292/10 Dům vznikal v místech raně gotického městského opevnění ze dvou renesančních objektů v baroku spojených v jeden celek. Dnešní vzhled pochází z 19. století. Budova o 4 nadzemních podlažích výrazně ustupující z linie uliční čáry leží na poměrně široké obdélné parcele. Sestává z hlavního objektu, k němuž se ze severu připojují krátší křídla uzavírající dnes zastřešený dvorek. K jihu z hlavní budovy vybíhá krátké patrové křídlo. Hlavní průčelí se do náměstí obrací fasádou o osmi nepravidelně rozmístěných osách. Západní dvojice je od zbytku fasády oddělena nárožní bosáží.

Měšťanský dům č.p.293 U bílého pelikána ^{Zdroj C)}

Maltézské náměstí 293/9. Původně renesanční dům byl upravený klasicistní přestavbou v roce 1842 Johannem Nowotným.

Měšťanský dům č.p.294 U pomazánky, ^{Zdroj C)}

Prokopská 294/4 (Beim Butterbrot). Dům vznikl ve 2. polovině 16. století na místě středověké zástavby. V baroku a klasicismu byl rozšířený. Řadový dům dvoukřídlé dispozice leží na hloubkové parcele, sevřené čelně sousedním č.p. 293. Západní uliční průčelí je téměř ploché, probíhá v délce tří okenních os.

Měšťanský dům č.p.295 U Sixtů ^{Zdroj C)}

Prokopská 295/6. Renesanční dům z počátku 17. století byl přestavěn v baroku a ve 30. letech 20. století. Trojkřídlý dům. Fasáda do Prokopské ulice osmiosá, třípatrová.

Měšťanský dům č.p.296 U věnce ^{Zdroj C)}

Prokopská 296/8,. Renesanční dům z počátku 17. století byl upravován v baroku i klasicismu. Dům vybudován na místě gotického objektu se sladovnou (zachovány zbytky zdiva v suterénu a 1. nadzemním podlaží) na počátku 17. století. (dispozice sklepů a pater hlavního křídla). Po roce 1679 byl dům rozšířen o levé dvorní křídlo a přestavěn (hlavní schodiště). Pravé boční křídlo vystavěno roku 1845. Řadový dům trojkřídlé dispozice byl vybudován na hloubkové parcele. Dvoupatrové šestiosé uliční průčelí je klasicistní. V 5. ose mezi okny pater se nalézá štukový rám s motivy andílků a květinovou girlandou.

Měšťanský dům č.p.297 U černého koníčka ^{Zdroj C)}

Prokopská 297/10,. Dům pochází z renesance z 2. poloviny 16. století, kdy byl postaven na gotických základech, upraven byl v baroku i klasicismu. Řadový dům na hloubkové parcele má uzavřenou čtyřkřídlou dispozici. V sedmiosém hlavním průčelí se spojují zbytky barokních prvků s mladší, klasicistní úpravou. Mezi 3. a 4. okenní osou 2. nadzemního podlaží jsou dvě kartuše – ve spodní je v rámu se zavíjeným ornamentem reliéfní domovní znamení, nad ním v bohatším rámu Panna Maria s Ježíškem. Ve 3. nadzemním podlaží západního bočního křídla je ve fasádě nika s dřevěnou polychromovanou sochou Krista z 18. století.

Měšťanský dům č.p.301 U zlatého ořechu

Karmelitská 301/29,

Měšťanský dům č.p.302 U bílého jelena

Tržiště 302/20

Měšťanský dům č.p.303 U Ježíška

Tržiště 303/19,

Měšťanský dům č.p.304

Břetislavova 304/4,

Měšťanský dům č.p.305 U zlaté sekery

Břetislavova 305/6,

Měšťanský dům č.p.306 U bílého Johanesa,

Břetislavova 306/8, U Břetislava

Měšťanský dům č.p.307 Krejčovská hospoda

Břetislavova 307/10,

Měšťanský dům č.p.308 Šafránkovský

Břetislavova 308/12,

Měšťanský dům č.p.309 U sedmi svícnů,

Břetislavova 309/14, U zlatého tygra

Měšťanský dům č.p.310 U tří bílých lilií

Jánský vršek 310/4, U lilie

Měšťanský dům č.p.311 U svatého Jiří

Jánský vršek 311/6,

Měšťanský dům č.p.312 U osla v kolébce

Jánský vršek 312/8, Osel u kolébky

Měšťanský dům č.p.313

Jánský vršek 313/10,

Měšťanský dům č.p.314

Jánský vršek 314/12,

Měšťanský dům č.p.315

Jánská 315/2,

Měšťanský dům č.p.316 U draka

Jánská 316/8,

Měšťanský dům č.p.317 U Motů

Jánská 317/7

Měšťanský dům č.p.318 U zlatého sokola

Šporkova 318/4,, U kamenného ptáka

Měšťanský dům č.p.319 U bílé vody

Šporkova 319/8

Měšťanský dům č.p.320 U Nejsvětější Trojice

Šporkova 320/10, U kameník

Měšťanský dům č.p.321 U Dvou zlatých lvů

Šporkova 321/12 (Martinický dům, Piccolominiovský palác, Šporkův palác):

· dům čp. 321, parc. 960

· zadní dům, parc. 962

· zahrada, parc. 961, 963, 969/1, 969/2

· sala terrena, parc. 961

· socha Madony s Ježíškem, parc. 969/1

· ohradní zeď, parc. 969/1, 969/2

Měšťanský dům č.p.323

Jánský vršek 323/13,

Měšťanský dům č.p.324 U zeleného hroznu

Jánský vršek 324/11,

Měšťanský dům č.p.325 U Geigerů

Jánský vršek 325/9,

Měšťanský dům č.p.326 U zlatého stolu

Jánský vršek 326/7,

Měšťanský dům č.p.327 U zlaté podkovy

Jánský vršek 327/5,

Měšťanský dům č.p.329 U modrého páva 

Vlašská 329/20, Měšťanský dům U modrého (zeleného) páva, U vod

Měšťanský dům č.p.330 U tří bílých křížků

Vlašská 330/24,

Měšťanský dům č.p.331 U černého slona

Vlašská 331/26,

Měšťanský dům č.p.332 U zlaté růže

Vlašská 332/28, U žluté růže

Měšťanský dům č.p.333 U velikého střevíce 

Vlašská 333/30. Měšťanský dům U velikého střevíce, U velké boty

Měšťanský dům č.p.334 U bílé růže,

Vlašská 334/32, U stříbrné růže

Zahradní dům č.p. 340

Vlašská 340/42,

Měšťanský dům č.p.348 U bílé poštovské trubky 

Vlašská 348/17Měšťanský dům U (bílé) poštovské trubky

Měšťanský dům č.p.349 U Otčenáše

Vlašská 349/15,

Měšťanský dům č.p.350 U Houšků

Vlašská 350/18,

Měšťanský dům č.p.352 U hnědého koníka

Vlašská 352/16,

Měšťanský dům č.p.353

Vlašská 353/14,

Měšťanský dům č.p.355 U tří červených růží

Vlašská 355/9,

Měšťanský dům č.p.356

Vlašská 356/12,

Měšťanský dům č.p.357 U mečířů

Vlašská 357/10,

Měšťanský dům č.p.358 U bílého lva

Vlašská 358/7,

Měšťanský dům č.p.359 U tří vlaštovek

Vlašská 359/8,

Měšťanský dům č.p.360

Vlašská 360/6,

Měšťanský dům č.p.361 U tří červených srdcí

Vlašská 361/5,

Měšťanský dům č.p.362

Vlašská 362/3,

Měšťanský dům č.p.363 U zlatého ramene

Vlašská 363/4,

Měšťanský dům č.p.364 U zlaté váhy

Vlašská 364/2,

Měšťanský dům č.p.367 U zeleného vozu

Tržiště 367/11U velikého vozu

Měšťanský dům č.p.369 U tří žaludů

Tržiště 369/7,

Měšťanský dům č.p.370 U rybáře

Tržiště 370/5,

Měšťanský dům č.p.371 U zelené mříže

Tržiště 371/3,

Měšťanský dům č.p.372 U modrého lva

Karmelitská 372/27, Na kovárně Tržiště 372/1,

Měšťanský dům č.p.374 U dvou praporečníků

Karmelitská 374/23,

Měšťanský dům č.p.375 U koláře

Karmelitská 375/21,, U zlaté koruny

Měšťanský dům č.p.376 U zlatého pštrosa ^{Zdroj C)}

Karmelitská 376/20. Ze středověké sladovny se pozdně gotickou přestavbou stal počátkem 16. století obytný dům. Ten prošel mnoha renesančními a barokními přestavbami, nejvýznamnějšími v 80. letech 18. století, kdy byl k domu připojen kostel sv. Prokopa (později též přestavěný v obytný dům, roku 1909 znovu oddělen pod samostatným č.p. 625). Klasicistní fasády z roku 1810.

Měšťanský dům č.p.378 U tří jetelových lístků

Karmelitská 378/17,

Měšťanský dům č.p.381 U Ramhofských

Karmelitská 381/15,

Měšťanský dům č.p.382 U Ježíška ^{Zdroj C)}

Karmelitská 382/14, Malý Muskonský dům. Třípatrový dům s mělkým rizalitem, zakončeným nízkým trojúhelným štítem, byl postaven v letech 1669–1673 Santinem de Bossi. Po úpravách kolem roku 1738 získal svou dnešní fasádu. Stavitel Jan Voráček navrhl roku 1884 výstavbu zadního (východního) dvorního křídla, ke zvýšení jižního křídla o patro podle návrhu stavitele Kestřánka došlo roku 1920 a ze stejného roku také pochází uzavření pavlačí pravého dvorního křídla proskleným bedněním. Menší adaptace navrhl roku 1937 stavitel Václav Nekvasil. Mohutné třípatrové průčelí domu, který leží na hloubkové parcele a pravým a zadním křídlem uzavírá obdélný dvůr, se obrací do ulice pětiosým průčelím. Střední osa má sdružená okna. Uliční zeď je údajně vyzděna z kvádříků románského původu, v protilehlém konci, oddělena mladší příčkou, byla vyhloubena studna.

Měšťanský dům č.p.383 U Textorů ^{Zdroj C)}

Karmelitská 383/12. Dům se nachází na úzké hloubkové parcele, která je obestavěna několika křídly. Uliční hlavní křídlo je dvoupatrové a jeho fasáda je z roku 1882 od J. F. Freyna. Samotný objekt, později několikrát přestavovaný, je však renesančního původu. Tzv. Hartmannovský domeček ve východní části parcely byl poprvé zmiňován roku 1604 a k č.p. 383 byl natrvalo připojen roku 1744, dnes již nestojí. Řadový dvoupatrový dům na protáhlé parcele uzavírá protáhlý nepravidelný obdélný dvůr.

Měšťanský dům č.p.384 U zlatého pluhu ^{Zdroj C)}

Karmelitská 384/10, U tří stříbrných hvězd. Dvoupatrový dům vznikl na místě starší zástavby, z níž se dochovalo několik zdí. Dnešní podoba je dána především přestavbou z 80. let 17. století. Řadový trojkřídlý objekt na hloubkové parcele.

Měšťanský dům č.p.389

Újezd 389/45

Měšťanský dům č.p.390

Újezd 390/43

Měšťanský dům č.p.391 U modrého jelena

Hellichova 391/12Dva modří jelínci Újezd 391/41,

Měšťanský dům č.p.404

Újezd 404/29,

Měšťanský dům č.p.407

Újezd 407/23

Měšťanský dům č.p.408 U zlatého šneka

Újezd 408/21

Měšťanský dům č.p.409 U Černohorských

Újezd 409/19,

Dům č.p.412 U Knoflíčků ^{Zdroj C)}

Újezd 412/17, U lanové dráhy 412/1, Měšťanský dům U Knoflíčků. Někdejší poslední dům v újezdské zástavbě, s renesančními základy, nabyl své nynější podoby po roce 1727 při vrcholně barokní přestavbě, snad podle projektu K. I. Dietzenhofera. V roce 1828 byl obohacen o klasicistní uliční křídlo podle Johnna Ch. Wyttecka. Někdy sloužila jako kovárna, vinný lis s obytnými patry, dnes obytný dům se stanicí lanové dráhy a s cukrárnou v přízemí uličního křídla.

Dům U řetězového mostu č.p.419 ^{Zdroj C)}

Vítězná 419/15. Činžovní dům U řetězového mostu. Výrazný nárožní třípatrový klasicistní objekt s vnitřním dvorem byl postaven roku 1842 podle návrhu Josefa Kaury. Uliční průčelí je členěno především parapetními a kordonovými římsami. Nárožní dům vytváří část křižovatky Újezd, má delší severní průčelí do Vítězné ulice, kratším západním se obrací na Újezd. Třetí jednotraktové dvorní křídlo (zhruba z poloviny 19. století), asi na místě kovářských dílen, zaujímá prostor mezi ul. Vítěznou a bývalou Hladovou zdí. Dvůr uzavírá přízemní přístavek garáží. Sevetním křídlem vede osový průjezd s dvoukřídlými výplňovými vraty, zbytek přízemí člení výkladní skříně. V nároží je osazena pamětní deska s bustou Joachima Barrande od Karla Lidického z roku 1969. Jižní a západní zeď jsou z lomového kamene, vyzděného patrně na základech gotického hradebního systému.

Měšťanský dům č.p.420 ^{Zdroj C)}

Vítězná 420/18,. Nárožní třípatrový klasicistní dům z roku 1843 byl vybudovaný Josefem Kaurou. Jedná se o jednokřídlý objekt s ústředním vjezdem do dvora, po jehož pravé straně se nachází bohatě vyřezávaný dřevěný výkladec. Nárožní třípatrový dům dvoutraktové dispozice kryje zvalbená sedlová střecha. K domu v minulosti patřila i trojkřídlá skupina jednopatrových stavení v zadní části dvora; z těch se zachovalo (ve zcela dezolátním stavu) jen pravé jednotraktové křídlo s pavlačí, podklenutou pěti stlačenými oblouky, postavené snad roku 1789 Janem Cejpem (není součástí kulturní památky). Hlavní průčelí je devítiosé, se středním velmi plochým tříosým risalitem. Boční fasáda je tříosá.

Měšťanský dům č.p.422 U černého kříže ^{Zdroj C)}

Újezd 422/18, U černého kříže. Dům patrně renesančního původu prošel nákladnou barokní přestavbou ve 2. polovině 17. století, zásadní pro nynější vzhled ale byla klasicistní přestavba a úprava průčelí, navržená roku 1841 snad Josefem Maličkým. Dílčí úpravy do 90. let 20. století (úprava na klub). V domě jsou hodnotné pouze zděné konstrukce, hlavně schodiště. Dům je hodnotný především z urbanistického hlediska, zachovává původní renesanční stavební uliční čáru. Dům leží na hloubkové parcele se světlíkovým dvorkem. Úzká dvoupatrová pozdně klasicistní fasáda probíhá v délce tří okenních os ještě v původní uliční linii.

Měšťanský dům č.p.423 U (Černého) kříže ^{Zdroj C)}

Újezd 423/20,. Dům renesančního původu prošel někdy kolem roku 1760 nákladnou barokní přestavbou, kterou doplnila nedatovaná klasicistní úprava průčelí. Při novodobé adaptaci pro hotelový a restaurační provoz v 90. letech změny dispozice, dvorní křídlo nahrazeno novostavbou.

Měšťanský dům č.p.424 Černá hvězda ^{Zdroj C)}

Újezd 424/22,. Nárožní dům vznikl až roku 1618, avšak barokní přestavba po požáru v 2. polovině 17. století zastřela původní stav, klasicistní fáze přidala k domu dvorní křídlo a roku 1830 překryla starší barokní fasádu. Na novou fasádu byly v závěru 19. století umístěny výkladce.

Měšťanský dům č.p.425 U Lisků ^{Zdroj C)}

Újezd 425/24,. Předchůdce dnešního dvoupatrového domu je znám již roku 1532 (část zdiva věžové stavby zachované v severní části domu). Objekt prošel před polovinou 17. století významnou přestavbou, doplněnou na konci 18. století (fasáda, dispozice). Rozlehlý pozdně barokní objekt, s částmi konstrukcí staršího původu, přestavěný a dostavěný v 1. polovině 19. století (výstavba křídla do Říční ulice, přestavěna východní dvorní křídla). V roce 1977 bylo zbořeno dvorní křídlo a na jeho místě byly roku 1984 vybudovány základy ubytovny pro Svazarm. Při přestavbě domu na hotel v roce 2002 hodně utrpěl na své památkové hodnotě, byl odstraněn barokní krov mansardové střechy a veškeré interiérové řemeslné prvky, odstraněna klasicistní okna, dveřnice v přízemí a byly vybudovány podzemní garáže. Novostavba hotelu ve dvoře a zastřešení dvora zcela ruší dané místo a svojí hmotou neakceptuje původní historickou zástavbu.

Činžovní dům č.p.432 Ateliér Josefa Sudka ^{Zdroj C)}

na dvoře domu Újezd 432/30,, z toho jen: ateliér Josefa Sudka. Zahradní stavba fotografického ateliéru, částečně zděná, částečně dřevěná, byla na stávající místo přenesena v roce 1901, v roce 1987 byla ve špatném stavebně-technickém stavu. Dnešní stavba je replikou původního ateliéru. Objekt je patrně posledním dokladem typu zahradního fotografického ateliéru na území Prahy, které byly běžné v 2. polovině 19. století. Přízemní budova v zahradě domu původně č.p. 532 se dvěma křídly do tvaru písmene L. Západní prostora je dřevěná s prosklenou konstrukcí a sloužila jako vlastní ateliér. Východní část je z části zděná a z části řešená jako pobíjená dřevěná konstrukce. Střechy jsou sedlové s mírným sklonem. Nástup je řešený malou verandou v koutu napojení obou křídel ateliéru. Celkové půdorysné rozměry jsou 11,4 x 7,4 m.

Poznámka: v MonumNetu byla uvedena neexistující adresa Újezd 427/39, skutečný dům č.p. 427 má čo. 28.

Měšťanský dům č.p.437 Červený křížek ^{Zdroj C)}

Všehrdova 437/15,, U Červeného kříže. Pozdně barokní přestavba z doby po roce 1761 vtiskla podobu měšťanského paláce malému jednopatrovému renesančnímu domu. V tomto miniaturním palácovém objektu poté vzniklo vnitřní nádvoří a náznak loggie v nově upravené zahradě. Jednopatrový čtyřkřídlý dům se zahradou. V roce 1921 bylo do zahrady vestavěno nové jednopatrové obytné křídlo. Rekonstrukce 2002–2003 znamenala značnou novostavbu – repliku původní hmoty. Fasáda zůstala zachována spolu s některými částmi dispozice. Sedlovou konstrukci krovu nahradila novodobá mansardová. Ve dvoře vznikla šestipatrová novostavba.

Měšťanský dům č.p.438 U Černého slunce ^{Zdroj C)}

Všehrdova 438/13, U Voskařů, V bílém domku, U Hrbků,. Menší renesanční domek po roce 1725 zásadně přestavěl bratr tehdejšího majitele Heinricha Dietzenhofera Kilián Ignác. Nynější vzhled daly domu klasicistní úpravy v průběhu 19. století. Dvoupatrový dům s dvorem a zahradou byl v 17. a 18. století součástí sousedního č.p. 439, domy byly i stavebně propojeny.

Měšťanský dům č.p.439 U bílého kříže ^{Zdroj C)}

Všehrdova 439/11,, U Červenků. Nynější nárožní měšťanský dům zachoval z původní renesanční stavby malý sklípek, uliční trakt je již pozdně klasicistní přestavbou podle stavitele Václava Dudy z roku 1852. Stavební úpravy v 60. letech 20. století (ubourán přístavek do Besední ulice, proražena okna). Jednopatrový tříkřídlý dům s podélným dvorem. V 17. a 18. století byl součástí sousedního č.p. 438, domy byly i stavebně propojeny. Po ubourání přístavku do Besední ulice v letech 1963–1964 byla v obnažené jižní zdi proražena jednoduchá okna, dvorní průčelí s pavlačemi nejsou architektonicky řešena.

Měšťanský dům č.p.441 ^{Zdroj C)}

Besední 441/1,. Městský dům Ohrada, Strahovský dům. Raně barokní objekt v majetku strahovského kláštera vznikal postupně jako novostavba patrně od 2. poloviny 17. století, radikální přestavba z roku 1844 podle V. Dudy výrazně pozměnila vnitřní dispozici. Nárožní dvoupatrový dům se schodišťovou věží pod nízkou stanovou střechou. V podkrovním ateliéru pracoval sochař Vilém Arnolt.

Měšťanský dům č.p.442 ^{Zdroj C)}

Vítězná 442/14. Klasicistní nájemní dům byl postaven podle návrhu Josefa Tredovského roku 1842. Třípatrový řadový objekt se sedlovou střechou. V přízemí se nachází velmi kvalitní dřevěný výkladec z roku 1878, jeden z posledních svého druhu v Praze. Řadový dům leží na obdélné parcele; hlavní budova spolu s dvojicí dvorních křídel uzavírá pravidelně disponovaný obdélný dvůr. Hlavní budovu tvoří dvoutrakt s přidanou pavlačovou komunikací při dvoru, boční křídla jsou pouhé jednotrakty. Hlavní průčelí domu je třípatrové a probíhá v délce deseti os.

Měšťanský dům č.p.443 ^{Zdroj C)}

Vítězná 443/12. Nárožní třípatrový objekt o třech křídlech s vnitřním dvorem byl vystavěn v letech 1841–1843. Velmi jednoduchá fasáda je členěna v zásadě pouze mezipatrovými kordonovými římsami. Nárožní objekt sestává ze dvou pravoúhle spojených dvoutraktů a dvorního jednotraktu. Hlavní průčelí má třípatrové, devítiosé, boční průčelí je dvanáctiosé.

Měšťanský dům č.p.448 Ve mlejnku a Huťský mlýn ^{Zdroj C)}

Všehrdova 448/12,. Dům u Čertovky, bývalý mlýn. Renesanční dům byl v roce 1642 přikoupen jako obydlí mlynáře k mlýnu č.p. 449. Stavba renesančního původu prošla pozdně barokní přestavbou v roce 1789 (patrně tehdy bylo 1. patro přestavěno a doplněno přístavbou), další úpravy v polovině 19. století a v průběhu 20. století (odstranění přístavby k 1. patru v roce 1947). Patrový čtyřosý dům téměř čtvercového půdorysu kryje zvalbená střecha. Dvorní křídlo má jednoduchou jednotraktovou dispozici, je třípodlažní s fasádou z roku 1895.

Měšťanský dům.č.p.453 ^{Zdroj C)}

Na Kampě 453/5. Dnešní klasicistní dům byl postaven v 80. letech 18. století na místě renesančního domu, z něhož se zachovala část sklepa. Jedná se o dvoupatrový řadový dům s dvouosým vikýřem ve střední ose. Stavební místo dnešního objektu tvořilo součást sousedního č.p. 496, od kterého se oddělilo prodejem v roce 1598. Roku 1603 byla k domu přikoupena parcela při Čertovce, kde vznikl předchůdce dnešního č.p. 495. Oba domy pak patřily po staletí stejným majitelům.

Měšťanský dům č.p.460 U modré kachny ^{Zdroj C)}

Nebovidská 460/6,. Nárožní dvoupatrový dům na území někdejší Lazarovské zahrady v sobě zahrnuje původní dva renesanční domy (staršího, postaveného před rokem 1567, a mladšího, pocházejícího z konce 16. století), spojené barokní přestavbou. První z domů byl nově vystavěn roku 1661. Kdy došlo ke spojení obou staveb je nejasné, oba domy byly zmiňovány pod týmž jménem. Dům prošel v letech 1811–1815 (nebo v letech 1832–1833 podle projektu z roku 1829)radikální přestavbou, při níž bylo upraveno přízemí a nově zbudována obě patra. Celkovým dekorativním pojetím připomíná budova díla Karla Pollaka. Objekt prošel celkovou rekonstrukcí v 70. letech 20. století, kdy byl ve dvoře ubourán záchodový přístavek s pavlačí a zřízena půdní vestavba. Roku 1993 proběhla úprava dispozice přízemí pro restaurační provoz, současně byl dvůr nad přízemím zastřešen. Trojkřídlý dům leží na nárožní hloubkové parcele. Dvoupatrová uliční průčelí jsou klasicistní (1833).

Měšťanský dům č.p.461 Na jílu ^{Zdroj C)}

Nebovidská 461/4,, Hoberský dům. Jádro jednopatrového řadového domu, zahrnující levý hloubkový jednotrakt, pochází zřejmě ještě z doby před parcelací Lazarovské zahrady roku 1600. Mezi letey 1622–1630 byl dům přestavěný a rozšířený. Na sklonku pozdní renesance měl již dnešní dvoukřídlou jednopatrovou podobu, z níž zůstalo zachováno hloubkové křídlo, průčelní zeď do ulice a převážná část sklepů. Renesanační domek prošel stavebními úpravami v 1. i 2. polovině 18. století, dále v pozdním baroku. Poté setrval v takřka nezměněném stavu až do roku 1918, kdy byla stržena pavlač a vystavěno nové jižní křídlo.

Měšťanský dům č.p.462 Markvartský ^{Zdroj C)}

Nebovidská 462/2,. Historie objektu sahá až k počátku 17. století, kdy zde byly původně po parcelaci Lazarovské zahrady (1600) vystavěny dva domy zahrnující i dnešní č.p. 463. Po roce 1653 došlo k oddělení nárožní parcely (č.p. 463) a mezi lety 1677–1685 k raně barokní přestavbě do dnešní rozlohy. Po roce 1833 proběhla částečná přestavba jižního křídla a v přízemí byla vybudována kovárna nového majitele; klasicistní je jedna kolna ve dvoře s mansardovou střechou. Další rozsáhlá přestavba souboru, do dnešní podoby, byla dokončená před rokem 1869. Rozlehlý nárožní dvoupatrový objekt. V domě bydlel malíř Josef Vojtěch Hellich.

Měšťanský dům č.p.463 U Šiflů ^{Zdroj C)}

Nosticova 463/1,, U vinařů. Někdy před rokem 1658 byla nárožní část oddělena od většího celku (dnešního č.p. 462) a současně byl postaven nový jednopatrový raně barokní dům, patrně již tehdy se třemi jednotraktovými křídly. Raně barokní nárožní novostavba prošla zásadní úpravou nejprve v letech 1726–1731, kdy bylo nadstaveno 2. patro a mansardová střecha s vikýři. Pravděpodobně v období klasicismu uzavřelo malý dvůr severní dvorní křídlo s vřetenovým půlválcovým schodištěm. Roku 1867 byla střecha stržena a místo ní přistavěno 3. patro a nově postaveno celé severní dvorní křídlo s novým visutým schodištěm na podkovovitém půdoryse.

Měšťanský dům č.p.465 Aichbauerovský ^{Zdroj C)}

Nosticova 465/2,. Základy dnešní stavby pocházejí až z let po parcelaci Lazarovské zahrady, k níž došlo roku 1600. Před rokem 1683 došlo k přestavbě a rozšíření domku, která měla být udajně tak radikální, že ze staré stavby prakticky nic nezbylo. Původně pozdně renesanční dům radikálně přestavěný na konci 17. století s pozdějšími úpravami se k Nosticově ulici obrací pouze přízemním klasicizujícím stavením. Samotný dům je jednopatrový s mansardovou střechou. Dům velice zajímavého půdorysu vtěsnaný do někdejší uličky. Budova uzavřela někdejší uličku, zásluhou tohoto byla zřejmě vytvořena průchozí chodba, dnes nověji předělená, jež původně umožňovala průchod. Dům je silně odsazen od Nostické ulice, umístěn za někdejší jízdárnou Nostického paláce a přístupný koridorem, dodatečně ještě zúženým přízemním přístavkem. Vzhledem k nevysoké poloze nad vodou chybí sklepy. Na východní straně zahradu ukončuje terasa nad Čertovkou se schůdky k Čertovce. Rodný dům Kiliána Ignáce Dientzenhofera a dům Kryštofa Dientzenhofera.

Měšťanský dům č.p.466 U dvou hrdliček ^{Zdroj C)}

Nosticova 466/5,. Řadový dvoupatrový dům s bohatě zdobenou fasádou vznikl na dvou starších parcelách tzv. Lazarovské zahrady, spojených s renesanční obytnou stavbou. Přestavbu tohoto domu provedl ve vrcholně barokním duchu majitel Josef Löfler před rokem 1726. Dům od té doby bez podstatné změny. Dvoupatrový řadový dům ležící na lehce obdélné parcele uzavírá dvojicí bočních dvorních křídel obdélný dvůr, dodatečně na západní straně doplněný o jednopatrové křídlo. Vrcholně barokní hlavní průčelí se do Nostické ulice obrací fasádou o 2+1+2 osách.

Měšťanský dům č.p.467 U Filipů ^{Zdroj C)}

Nosticova 467/7,. Dům renesančního původu, vzniklý v letech 1602–1610 v místě bývalé Lazarovslé zahrady, barokní přestavba probíhala v letech 1713 a 1723–1726 (snad dle K. I. Dietzenhofera). Přestavbu v pozdně klasicistním duchu provedl roku 1847 Kašpar Předák. Na uliční i dvorní fasádě sochařská výzdoba. Nárožní dvoupatrový dům s lehce lichoběžníkovým pavlačovým dvorem, který je sevřen čtyřmi křídly. Hlavní a boční vrcholně barokní průčelí do Nostické a Pelclovy ulice je pravidelné s asymetricky umístěnými vjezdovými vraty z Nosticovy ulice pod 3. osou zprava. V nároží je v bohatém štukovém rámci figura sv. Floriána, umístěná v letech 1723–1726. V jižním křídle v úrovni 1. patra se na dvorní stěně nachází dřevěná soška sv. Jana Nepomuckého z konce 18. stoleí, po pravé straně dvora je v mělkém výklenku zdi klasicistní štuková socha lva z doby kolem roku 1800.

Měšťanský dům č.p.469 Zlomkovský vodní mlýn ^{Zdroj C)}

Nosticova 469/6,, Velký dům Wendlingerovský. Původně středověký mlýn z roku 1400, obnovený po husitských válkách v letech 1469–1491, název Zlomkovský mlýn se poprvé objevil v roce 1532. Asi ve 30.–80. letech 17. století přestavěn na obytný dům. Boční křídlo pochází z barokní přestavby z let 1765–1766, kdy v domě hrabě Nostic nově zřídit prádelnu (včetně mandlů), přenesenou sem z č.p. 470. Popis z roku 1782 zmiňuje zařízení skutečně velké prádelny s 10 měděnými kotly, jedním kotlem železným, 43 žlaby na praní prádla, dále je zmíněna mandlovna s deseti mandly. V roce 1810 se dům dostal opět do majetku Nostitzů a byl připojen ke komplexu užitkových budov paláce. Dnešní klasicistní vzhled obdržel dům při přestavbě roku 1834 dle návrhu K. Pollaka, kdy byla prádelna zrušena. V roce 1924 přešel objekt do majetku státu, resp. ministerstvu školství. K volně stojící obdélné jednopatrové (mlýnské) budově ve východní části parcely, postavené souběžně s tokem Čertovky, přiléhá pouze jednotraktové mladší jižní křídlo a vytváří tak celkovou dispozici v podobě písmene L.

Měšťanský dům č.p.473 U malé velryby ^{Zdroj C)}

Maltézské náměstí 473/15,. Místo po renesančním domě zaujala mezi lety 1660–1671 raně barokní stavba, přestavovaná ještě na konci 60. a 80. let 18. století. Nynější vzhled domu pochází z klasicistní přestavby z roku 1814, obohacené na konci 19. století o novorenesanční prvky. Zachovány umělecko-řemeslné prvky. Třípatrový nárožní dům s podloubím v levé části zaujímá nárožní polohu s trojím tupoúhlým zalomením. Miniaturní pavlačový dvorek uzavírají pavlače novodobě podezděné.

Měšťanský dům č.p.474 U zlatého hada ^{Zdroj C)}

Maltézské náměstí 474/3,. Parcela dnešního domu vytvářela ve středověku část většího celku, k němuž patřil sousední č.p. 537 a také areál dnešního č.p. 384 při Karmelitské ulici. Objekt je renesančního původu, na počátku 17. století přestavěný. Před rokem 1814 došlo ke klasicistní přestavbě, z níž se však dnes zachoval již jen portál a domovní emblém hada v oválné kartuši, dům byl již třípatrový. V roce 1853 proběhla další přestavba, kterou patrně navrhl František Wolf. Třípatrový řadový dům na hloubkové parcele o třech křídlech, která vytváří vnitřní dvůr. Třípatrový dům na hloubkové parcele uzavírá levým a zadním křídlem pavlačový obdélný dvorek. Čtyřosé pravidelně řešené průčelí.

Měšťanský dům č.p.475 U černého Noha ^{Zdroj C)}

Maltézské náměstí 475/5,, Jägerův dům, velvyslanectví Dánského království. Dům středověkého původu prošel renesančními i barokními přestavbami, nynější podobu nese po pozdně barokní přestavbě z roku 1767, provedenou podle majitele Josefa Jägera. Dům zmiňovaný až v 16. století měl původně v přízemí podloubí, které bylo následně přestavěné na krámky. Dvorní křídlo je až z 2. čtvrtiny 19. století.

Měšťanský dům č.p.476 U sedmi čertů ^{Zdroj C)}

Maltézské náměstí 476/14,, U bílého koníčka, Palác Straků z Nedabylic, Konzervatoř Jana Deyla a střední škola pro zrakově postižené Praha. Ohradní zeď s branou. Na základech starších objektů, přimknutých k ohradní zdi maltézského areálu, vyrostl v letech 1590–1610 rozlehlý dům s podloubím a průchodem, upravovaný ještě koncem 17. století. Z té doby pochází i nákladná malířská a štuková výzdoba zachovalých interiérů. Věž, tvořící patrně součást johanitského opevnění, byla s největší pravděpodobností začleněna do novostavby palácového domu (v jihovýchodním nároží), v roce 1615 byl proto učiněn zvod, ale nakonec došlo k vyrovnání a věž tak byla pro příště začleněna do konstrukcí objektu. Jako věcné břemeno je při všech prodejích 17. století připomínán průchozí charakter domu. Od roku 1912 zde působí Deylův ústav slepců. Palác leží v řadě domů a jeho parcela proniká celým blokem: sestává z hlavní dvoupatrové budovy, jednopatrového zadního křídla a přízemního pravého dvorního křídla, které uzavírají dvůr přístupný vraty z Lázeňské ulice. Hlavní průčelí je raně barokní, ale se zbytky staršího členění, které se projevuje jednak v podloubí, ale také v nepříliš pravidelném rozestupu deseti okenních os.

Měšťanský dům č.p.478 U zlatého kříže ^{Zdroj C)}

Maltézské náměstí 478/13,, U obrazu Panny Marie. Větší dům, zaujímající původně i část dnešního sousedního objektu č.p. 481, byl někdy v 16. století údajně přistavěn k obvodové gotické hradbě areálu johanitské komendy. Dům s renesančním jádrem z přelomu 16. a 17. století byl barokně přestavěn kolem roku 1700. Tehdy byla stržena původní průčelní zeď a nové průčelí nad loubím bylo vysazeno na linii sousedního domu a patrně i zvýšeno o 2. patro. Dílčí úpravy na konci 19. století. Nevelký měšťanský dům na mělké parcele obepíná ze tří stran komorní dvorek, vymezený od severu štítovou zdí sousedního objektu.

Měšťanský dům č.p.479 Musconský ^{Zdroj C)}

Maltézské náměstí 479/7,. Od počátku své historie byl dům spojen s č.p. 380, který vznikl po roce 1367 rozprodáváním majetku johanitů. Renesanční, patrně hospodářské stavení, bylo přestavěno a rozšířeno kolem roku 1590 a krátce na to zmodernizováno, před rokem 1637. Vrcholně barokní přestavba následovala po požáru roku 1713 (dům byl tehdy spojený se sousedním č.p. 477 a opětovné oddělení v roce 1794 si vyžádalo zazdění někdejších průchodů) a pak roku 1762. V roce 1811 došlo k opětovnému spojení s č.p. 380. Obdélně disponovaná hlavní budova domu svírá s nevelkým a nepravidelně vyvinutým levým bočním křídlem malý obdélný dvorek. Hlavní průčelí se do náměstí obrací dvoupatrovou fasádou, jejíž sdružená okna ve třech osách prozrazují ještě renesanční původ celé budovy. Její jednotlivé detaily však pocházejí již z pozdně barokní úpravy.

Měšťanský dům č.p.480 U zlatého gryfa ^{Zdroj C)}

Maltézské náměstí 480/8,, Stará pošta, Likovský dům. V místě někdejší středověké sladovny vznikl na přelomu 30. a 40. let 16. století obytný dům, renesančně přestavěný kolem roku 1600. Podle popisu z roku 1723 sídlil v domě královský poštovní úřad a byl zde rovněž byt vrchního úředníka. Od 18. století byl dům využíván jako hostinec. Dům prošel dalšími přestavbami v barokním a již klasicistním duchu (poslední z doby kolem 1800). Dvoupatrová budova leží na rozložité lichoběžníkové parcele, která probíhá směrem do náměstí v nepravidelné, několikrát zalomené linii, vytvářející při Prokopské ulici nároží. Hlavní fasádu prolamuje sedm okenních os uspořádaných značně nepravidelně (2+2+1+2), za nárožím pokračuje fasáda ještě dvojicí os. Dnešní výraz je klasicistní, ale rozvrh oken dokazuje, že bylo ponecháno starší členění nepochybně ještě pozdně renesančního původu (po 1639).

Měšťanský dům č.p.481 U zeleného kozla ^{Zdroj C)}

Maltézské náměstí 481/12,. Odloučením od okolní zástavby se kolem roku 1607 vydělil dnešní dům, pozdně renesančně a barokně rozšiřovaný a přestavovaný (na počátku a konci 18. století). Klasicistní modernizaci provedl v letech 1829–1830 stavitel J. Peschka. Nárožní dvoupatrový dům na obdélném městišti bez dvoru se obrací kratší tříosou fasádou do spojovací ulice s Lázeňskou ulicí, hlavní vstupní fasádou o 2+1+2 osách do Maltézského náměstí. Dům má pozdně barokní fasády.

Měšťanský dům č.p.483 U zeleného věnce ^{Zdroj C)}

Lázeňská 483/3. Renesanční novostavba z konce 16. století byla o sto let později (kolem roku 1700) barokně přestavěna, pozdější klasicistní zásahy provedeny roku 1827 a 1850 podle Václava Dudy, novodobé adaptace od roku 1917 pro Deylův slepecký ústav. Dům je součástí funkčního celku sousedního Strakova paláce č.p. 476.

Měšťanský dům č.p.491 U hnědého koníčka ^{Zdroj C)}

Hroznová 491/4. Objekt byl postaven do roku 1610 na parcel, vzniklé rozdělením od Vostrovské zahrady. Renesanční jádro domu se zachovalo v plné výši dvou pater v severní části dnešní dispozice, zachovány i vrcholy štítů. Dále barokně a klasicistně přestavěno roku 1843 dle M. Hausknechta. Dům s třípatrovým západním uličním průčelím a patrovým jižním křídlem. Hlavní uliční průčelí osmiosé, s klasicistním členěním s pozdně barokními prvky.

Měšťanský dům č.p.492 Hanzalský ^{Zdroj C)}

Hroznová 492/8. Klasicistní dům byl postaven v letech 1833–1835 podle návrhu stavitele Karla Pollaka na místě renesančního domu ze začátku 17. století. Dvoupatrový nárožní dům s okoseným nárožím, uliční průčelí klasicistní s pásově bosovaným přízemím, odděleným od 1. patra profilovanou kordonovou římsou. Hlavní průčelí symetricky řešeno, v přízemí pětiosé, patra sedmiosá.

Měšťanský dům č.p.493 U zlatého lva ^{Zdroj C)}

Na Kampě 493/7,. Původně renesanční novostavba na neobyčejně rozlehlé parcele u Čertovky, vzniklá před rokem 1604, byla barokně upravována v letech 1695 a 1732. Tehdy byly zbudovány nynější fasády, upravené do stávající podoby před rokem 1770.

Poznámka: Památkový katalog uvádí čo. 3a a 5. Dům na rozlehlé parcele ukončující blok domů, s pozdně barokními fasádami. Hlavní objekt třípatrový, obrácený hlavním průčelím do ulice Na Kampě, průčelí s novodobě upraveným krámcovým vchodem vlevo v přízemí. Severní průčelí čtyřosé, shodně s hlavním průčelím doplněno vikýřem s kasulovým oknem. parter částečně překryt novější přízemní přístavbou z roku 1871, obklopující dvorek. Dvoupatrové průčelí obrácené k Čertovce je členěno v nároží rustikou, ve střeše vikýře s kasulovým a kruhovými okny. Fasády do Hroznové ul. silně zjednodušené, dvorní fasády překryté po třech stranách pavlačemi s klasicistním zábradlím.

Měšťanský dům č.p.494 U žlutých nůžek ^{Zdroj C)}

Na Kampě 494/6,. Původní dům, patřící k nejstarší zástavbě Kampy, je zmiňován ve 2. polovině 16. století. Roku 1804 byla provedena novostavba v upravené uliční linii podle plánů Ignáce Jana Nep. Palliardiho. z původního domu ponechán sklep a hraniční zdi. Novodobá půdní vestavba. Nárožní dvoupatrový dům - klasicistní novostavba v upravené uliční čáře renesančního domu. Hlavní uliční průčelí sedmiosé, symetrické podle střední osy a horizontálně členěné kordonovými římsami. Boční fasáda tříosá.

Měšťanský dům č.p.495 ^{Zdroj C)}

Hroznová 495/6,. Řadový třípatrový jednokřídlý nájemní dům byl vystavěn roku 1823 podle návrhu Karla Pollaka na místě staršího objektu z počátku 17. století. Jednoduchá klasicistní stavba.

Měšťanský dům č.p.496 Modrá koule ^{Zdroj C)}

Na Kampě 496/4. Třípatrový novogotický řadový dům podle Josefa Kudláčka nahradil v letech 1847–1863 starší stavbu z 2. poloviny 17. století. Dům vyniká čtyřosým průčelím s neogotickými detaily, málo vídanými mezi pražskými činžovními domy.

Měšťanský dům č.p.497 U Gürtlů ^{Zdroj C)}

Na Kampě 497/3. Nynější nárožní dům s malým dvorkem vznikl jako novostavba v místě staršího domu podle projektu Klementa Zobela z roku 1832. Nárožní dvoupodlažní dům na místě původního objektu, patrně ze 17. století.

Měšťanský dům č.p.498 U modré lišky ^{Zdroj C)}

Na Kampě 498/1. Renesanční dům vznikl na pozemku bývalé Vostrkovské zahrady v 1. desetiletí 16. století, další úpravy ve 2. polovině 17. století a na počátku 19. století změnily vzhled domu na barokní a později klasicistní. Při rekonstrukci v 90. letech 20. století odhaleny trámové stropy v přízemí. Dvoupatrový nárožní dům s kamenným stuhovým portálem ve 4. ose v přízemí, s letopočtem 1664 v nadpraží, plocha nad portálem zdobena dvěma kartušemi rámovanými rokokovým štukem. Horní obsahuje malbu Pražského jezulátka, dolní reliéfní domovní znamení - modrou lišku s vínem v tlamě.

Měšťanský dům č.p.499 U zlatého hroznu ^{Zdroj C)}

Na Kampě 499/2, U obrazu. Původně renesanční dům, připomínaný ve 2. polovině 16. století, byl v baroku rozšířen o severní a jižní křídlo. Klasicistní úpravy z roku 1853 provedené podle projektu Jana Ripoty dům dispozičně pozměnily, novodobě zanikly i renesanční štíty. Dvoupatrový objekt nepravidelné čtyřkřídlé dispozice se dvěma vnitřními dvory. Průčelí do Hroznové ulice v přízemí pětiosé, v patrech desetiosé s nárožním bosováním, ve třetí ose pravoúhlý portál sbosováním v části záklenku. U průčelí do ul. U Sovových mlýnů je při nároží do Hroznové ul. jednoosý převýšený rizalit, sourodý s řešením fasády do Hroznové ul., nad ním excentricky umístěný trojúhelný štítek s novodobými okénky v místě původních slepých.

Měšťanský dům č.p.500 Humlův dům ^{Zdroj C)}

Hroznová 500/1 (Hummelův) dům. Pozdně barokní obytný dům stavitele Mathiase Hummela, vystavěný mezi lety 1769–1774. Razantnější přestavba proběhla roku 1865 (mansardová střecha nahrazena plnohodnotným 1. patrem, úprava fasády), v 1. polovině 20. století (funkce kaple) a po roce 1959 (nově upravené interiéry).

Dům č.p. 501 Werichova vila ^{Zdroj C)}

U Sovových mlýnů 501/7Koželužna tzv.. Volně stojící dům v Nostické zahradě uzavírá prostor Kampy a má vysokou historickou a architektonickou hodnotu. Nejstarší část dnešního objektu vznikly patrně v období po roce 1635, kdy zde existovala koželužna. Z pozdně renesanční fáze se dochovaly sklepy, částečně obvodové zdivo a střední dělicí zdi do výše patra. V přízemí jsou dva prostory klenuté renesančními klenbami. Patrový dům obdélného půdorysu stojí volně v zahradě. Při západním průčelí probíhá původní zeď klasicistního skleníku. Úpravu průčelí určila přestavba z roku 1803. V 1798–1803 zde žil Josef Dobrovský, část života tu prožil Jan Werich Roku 1978 bylo rozhodnuto o osazení pamětní desky s bustou Zdeňka Wirtha, který v domě žil mezi lety 1929–1941, od sochaře A. Kuldy.

Měšťanský dům č.p.508 Zelený dům ^{Zdroj C)}

Na Kampě 508/15,, U tří lžic zednických. Novostavba ještě pozdně renesančního charakteru vznikla v letech 1651–1665 v místě dvou starších domků. Krom dílčích úprav před rokem 1850 si dům zachoval původní vzhled i dispozice, rekonstrukce v 90. letech 20. století. Třípodlažní dům na obdélném půdorysu ukončuje ze tří stran volnými průčelími jižní cíp protáhlého bloku vymezeného břehem Vltavy, Lichtenštejnským palácem, náměstím Na Kampě a Karlovým mostem. Stavebně v rohu přiléhá polygonální přízemní hospodářský objekt, který společně s ohradní zdí uzavírá dvůr.

Měšťanský dům č.p.509 U Zahrádků ^{Zdroj C)}

Na Kampě 509/14, (Zahrádkovský). Na uprázdněném místě po starším domě, zbořeném za švédského obléhání Prahy, byl v letech 1662–1670 vystavěn dům v nynější podobě, včetně pater, vikýřů a sklepů. K domu ve 2. polovině 19. století přibylo levé dvorní křídlo. Třípodlažní pětiosý dům na mírně obdélném hloubkově orientovaném půdorysu je součástí protáhlého bloku vymezeného břehem Vltavy, Lichtenštejnským palácem, náměstím Na Kampě a Karlovým mostem. Podél severní hranice pozemku přiléhá přízemní křídlo. Klasicistní uliční průčelí má tektonicky trojdílné symetricky komponované členění, určujícími kompozičními prvky jsou ploché liseny v rytmu 2+1+2, vynášející v střední ose situovaný vikýř. Trojúhelný štít vikýře v prodloužení líce fasády spočívá na segmentově vyklenuté římse. Boční křídlo má hladkou tříosou fasádu; terasu na ploché střeše vymezuje zděné prolamované zábradlí.

Měšťanský dům č.p.510 U bílé boty ^{Zdroj C)}

Na Kampě 510/13,. Původní dům byl při švédském obležení Prahy zpustošen a byl obnoven až v letech 1699–1723 do dnešního vzhledu, přestavba před rokem 1766 poznamenala jen vnitřní uspořádání, nikoliv vnější podobu domu. Pozoruhodné barokní zábradlí schodiště. K východní fasádě domu přiléhá rovněž téměř čtvercový zdmi uzavřený dvůr.

Měšťanský dům č.p.511 U Štýgrů ^{Zdroj C)}

Na Kampě 511/12, (U Stygrů). Původní renseanční dům byl zničen při švédském obléhání Prahy roku 1648. Nárožní dvoupatrový dům bylo postaven roku 1690 jako barokní novostavba, další stavební změny po roce 1789 (úprava na tovární objekt) a klasicistní úprava průčelí, v neznámé době také přeřešen krov. Nárožní třípodlažní dům vyplňuje celou hloubku parcely, stěnou se slepými okny se obrací do úzké soutky, propojující náměstí Na Kampě s vltavským břehem. Šestiosé uliční průčelí horizontálně člení pásové kordonové římsy, nároží armuje pilastr. V ose průčelí nad vstupem je prohloubena nika se sochou Jana Nepomuckého (patrně z 19. století).

Měšťanský dům č.p.512 U Žluté růže ^{Zdroj C)}

Na Kampě 512/11, (U zlaté růže). Původně renesanční dům vzniklý při parcelaci vltavského břehu na konci 16. století prošel na přelomu 17. a 18. století barokní přestavbou, při níž byl mj. zvýšen o 2. patro. Pro celkovou zchátralost byl roku 1835 přestavěn a zvýšen o nové 2. a 3. patro podle plánů Karla Pollaka.

Měšťanský dům č.p.513 U Ježíška. ^{Zdroj C)}

Na Kampě 513/10, Dům vznikl při parcelaci vltavského břehu na konci 16. století, z renesanční fáze výstavby se dochovaly sklepy pod přední částí budovy, které nebyly poničeny při obléhání Prahy švédskými vojsky roku 1648. Nad terénem vystavěn nový, barokní dům asi ve 3. čtvrtině 17. století. Neorenesanční dům při nábřeží přistavěn roku 1885 podle plánů Františka Liebla. Počátkem 90. let 20. století byl dům adaptován na hotel.

Měšťanský dům č.p.514 U obrazu Panny Marie ^{Zdroj C)}

Na Kampě 514/9, (U obrázku Panny Marie, U sloupu Panny Marie). Starší renesanční dům zůstal po švédském výpadu roku 1648 částečně zachován (klenuté místnosti východního křídla), rozsáhlou přestavbou prošel až ve 3. čtvrtině 18. století, další rozšiřování v baroku (J. Zobel 1794) a pozdním klasicismu (fasády) mu dalo stávající vzhled.

Měšťanský dům č.p.517

Břetislavova 517/16,

Měšťanský dům č.p.518 Šternberský

Malostranské náměstí 518/20, Velikovský dům, Lázeň

Měšťanský dům č.p.519 Renthaus

Tržiště 519/22, Průchod býv. Renthausu

Měšťanský dům č.p.520 V lázni. ^{Zdroj C)}

Saská 520/3Ve starších pramenech zmíněný „zadní dům s lázní“ byl původně součástí sousedního domu č.p. 286 na pozemcích johanitské komendy. Samotný dnešní objekt č.p. 520 vznikl patrně jako renesanční novostavba lázně, přistavěná k č.p. 286 po r. 1606. Pozdější barokní úpravy po roce 1687 doplnily objekt o dvorní část do dnešního půdorysu. Klasicitní úprava průčelí (a snad nástavba 3. patra, nebo již v baroku) spadá do let 1831 a 1884. Poměrně mohutná třípatrová budova tvoří střed rozlehlého areálu obklopeného dvorem a uzavřeného nižšími hospodářskými objekty, hlavní budova je téměř solitérem. Směrem na sever ke Karlovu mostu se fasáda obrací ve třech prostorových plánech. Nejvíce vystupuje tříosá část vlevo, s nověji upravenými otvory v parteru.

Měšťanský dům č.p.521

Šporkova 521/5

Měšťanský dům č.p.522 U tří čápů. ^{Zdroj C)}

Valdštejnské náměstí 522/7, Pozemek byl původně ve vlastnictví augustiniánského kláštera svatého Tomáše. Na místě dnešního třípatrového domu stály tři samostatné renesanční domy, klasicistně přestavěném rozšířené a propojené podle plánů Josefa Zobela z let 1803–1804, s využitím sklepních prostor a dispozice přízemí původních domů.

Měšťanský dům č.p.526 ^{Zdroj C)}

Letenská 526/2, V místě se dlouhá staletí rozkládala jen zahrada, snad od počátku 17. století s malým (dřevěným) domkem (renesančním letohrádkem). Až po roce 1838 byl postaven nynější nárožní klasicistní dům podle plánů stavitele Josefa Tredovského. Průčelí o 3 nadzemních podlažích do ul. Letenské je šestiosé, fasáda na Klárov je osmiosá. Severní část parcely vyplňuje přízemní garážová přístavba.

Dům č.p.530 U Karla IV.  ^{Zdroj C)}

Vítězná 530/11. Činžovní dům U Karla IV., gotická zeď, bez objektů garáží. Nárožní třípatrový klasicistní dům o dvou křídlech pochází z roku 1843 a postaven byl dle návrhu Josefa Tredrovského. Dvůr uzavírá gotická hradební zeď a západní přízemní křidélko s garážemi. Nad vjezdem je situován nápis „U Karla IV.“ původně český, asi po roce 1850 změněný na německý.

Dům U Otakara II. č.p.531 ^{Zdroj C)}

Vítězná 531/13. Činžovní dům U Otakara II. (nadační dům Dauskových) byl vystavěn v letech 1842–1843 podle projektu Johanna Henricha Frenzela. Trojkřídlý objekt s pozdně klasicistní fasádou, jehož hlavní uliční průčelí je třípatrové a spíná jej vysoký pilastrový řád. Ve dvoře proti průjezdu stojí kaplička obdélného půdorysu, v nice je umístěna historizující pískovcová socha Otakara II. Ve dvoře zachován úsek gotické hradební zdi Malé Strany.

Měšťanský dům č.p.532 ^{Zdroj C)}

Říční 532/11,. Řadový dvoupatrový dům se šestiosým klasicistním průčelím vznikl v letech 1843–1848 v souvislosti s výstavbou řetězového mostu císaře Františka I. Další zásahy ke konci 19. století a v 1. polovině 20. století změnily vzhled dvorní zástavby. Historie domu je spojena s pobytem bratří Josefa a Karla Čapkových v letech 1907–1925.

Měšťanský dům č.p.533 ^{Zdroj C)}

Dražického náměstí 533/8, Na úzké obdélné parcele s prostou kolnou a patrovým domkem, kam do husitských válek zasahoval rozsáhlý arcibiskupský dvorec, byl roku 1846 zbudován úzký klasicistní dvoupatrový dům podle návrhu Jana Bělského. Dílčí stavební úpravy od 30. let 20. století.

Měšťanský dům č.p.534 ^{Zdroj C)}

Vítězná 534/16. Třípatrový řadový dům vznikl v letech 1846–1847. Na jeho podobě se podíleli Josef Kaura a František Wolf. Dům si uchoval mnoho původních kvalitních uměleckořemeslných prvků, například hodnotný výkladec z roku 1893. Dům byl dodatečně vložen mezi už stojící domy č.p. 420 a 442. Řadový dům převážně dvoutraktové dispozice má hlavní průčelí šestiosé, s tříosým levým risalitem, v němž se uplatňuje portál segmentově klenutého průjezdu. Jeho úprava je totožná s č.p. 420, pouze balkonové zábradlí je prostší.

Měšťanský dům č.p.537 U Zlatého helmu ^{Zdroj C)}

. Starší středověký dům byl po roce 1628 významně přestavěn do pozdně renesanční podoby, kterou si dům udržel až do barokní přestavby po roce 1762, provedené zřejmě Josefem Jägrem. Patra jsou tedy až pozdně barokním doplněním původního stavu. Dvoupatrový dům na lehce obdélné parcele sestává z hlavní budovy a pravého dvorního křídla. Proti sousednímu domu vpravo ustupuje objekt o prostor zaniklého podloubí a je oddělen soutkou, kterou dříve vedla odpadní stoka.

Měšťanský dům č.p.539 ^{Zdroj C)}

Říční 539/2,. Malý domek ve vinicích (uváděných zde do 19. století) přestavěl Jan Kocín kolem roku 1600 na renesanční dům, v baroku prodloužený až k řece, jehož zbytky byly pojaty do klasicistní přestavby po roce 1800. Pavlačový dům byl v roce 1946 navržen ke zbourání a část při ul. Všehrdově byla skutečně následně zbourána. Po roce 1986 byl dům rekonstruován a dostavěn pro bytové družstvo mládeže. Nynější hlavní dvoupatrové průčelí do Říční ulice bylo původně obráceno do dvora. Průčelí je asymetrické patnáctiosé, s původními pavlačemi s litým zábradlím z 2. poloviny 19. století, adaptovanými na souvislé „terasy“, v přízemí s oblouky arkád.

Měšťanský dům č.p.544 ^{Zdroj C)}

Říční 544/13,. Parcela patřila ke středověké zástavbě Újezda kolem kostela sv. Jana Křtitele Na prádle. Při úpravách v polovině 19. století je uváděna jako nezastavěná. K plánovanému zboření kůlen ve dvoře, povolenému v roce 1874, nedošlo a tak byla v letech 1903–1904 přízemní kůlna (skladiště) při ulici upravena na dvě obytné místnosti a lázeň. V roce 1920 byl objekt upraven pro tiskárnu Fr. Tocla, v letech 1926–1928 pro dílnu a knihárnu. Řadový dům má jednopatrovou část tříosou. Původní hospodářská přízemní stavba získala při úpravě roku 1903 novobarokní architektonické členění se čtyřmi osami.

Měšťanský dům č.p.552

Karmelitská 552/1a,

Měšťanský dům č.p.611

Tržiště 611/21,

Činžovní dům č.p.563 Jechentalův ^{Zdroj C)}

Malostranské nábřeží 563/3.Činžovní dům, jeden ze dvou tzv. Jechentalových domů vzniklých na místě zrušeného malostranského bastionu. Velký činžovní nárožní dům byl vybudovaný v letech 1889–1890 Jindřichem Jechenthalem. Novorenesanční stavba je řešena obdobně jako sousední dům č.p. 558. Nárožní objekt má obě průčelí devítiosá s jednoosými risality u zkoseného nároží o jedno okno. Nárožní arkýř prostupuje všemi třemi patry, završuje ho ostrý jehlanec čtyřboké helmy. Severní fasáda má vzhledem k výrazně nižšímu terénu pod suterénem ještě jednu etáž, jevící se zde jako přízemí.

Druhý z Jechentalových domů, č.p. 558, byl vybudován již v letech 1887–1888 a je rovněž kulturní památkou.

Měšťanský dům č.p.625 Bývalý kostel sv. Prokopa  ^{Zdroj C)}

Prokopská 625/3,. Původně se zde nacházel kostel svatého Prokopa, který je zmiňovaný již na počátku 13. století. Významná barokní stavba někdejšího kostela patrně od Antonia Luraga byla postavená na zdech románského kostela. Kostel byl na konci 17. století přestavěn. Po jeho zrušení roku 1782 byl roku 1790 dražebně prodán do soukromých rukou a připojen k domu č.p. 376. Při následné přestavbě na obytný dům podle plánů I. J. N. Palliardiho byla základní hmota kostela i část kleneb zachována, do prostoru byly vloženy nové stropy a příčky. Roku 1873 bylo přistavěno 3. patro podle plánu F. Václavíka, Sousední dům byl roku 1901 stavebně oddělen, ale teprve v roce 1910 dostal bývalý kostelík sv. Prokopa vlastní č.p. 625. Budova si dodnes zachovala některé prvky původního kostela. Řadový dům zachovává vnější tvar přestavěného kostela, který se projevuje zejména jednoosým půdorysným ústupkem na boku někdejšího kněžiště i obloukovým půdorysem jednoosé levé boční fasády, daným tvarem někdejšího kostelního závěru. Původní hmota jednolodního kostela zůstala zachována v podobě obdélné lodi s podkovovitým presbytářem a přilehlou sakristií na jižní straně. Raně barokní valená klenba v lodi i presbyteriu se dnes uplatňuje ve 2. P. V 1. Patře je na středu mezi sdruženými okny rámovaná nika s edikulou, zdobená luisézním dekorem (1782), vybavená sochou sv. Prokopa od Ignáce Michala Platzera (údajně až z roku 1811).

Zpět na okres

Panství

Politický okres Hlavní město Praha

Část města Praha (III)

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice Čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org

339 – 339 - 0

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 18.7.2021