Kód CZ

Teplá

(Tepl)

Připojené obce a osady: Babice, Beranov, Beranovka, Beroun, Bezvěrov, Bohuslav, Číhaná, Heřmanov, Horní Kramolín, Hoštěc, Jankovice, Kladruby, Klášter, Křepkovice, Mrázov, Nezdice, Pěkovice, Popovice, Poutnov, Rankovice, Služetín, Staré Sedlo, Zahrádka

Kostel sv. Jiljí ^{Zdroj C) Zdroj 2)}

na místě kostela uváděného 1384 přestavěného 1667-94. Děkanský,současný 1762-5 poškozen požárem 1794. ambity započaty 1808, dokončeny 1838

Kostel Nejsv.Trojice ^{Zdroj C) Zdroj 2)}

Špitální, barokní, na původního kostela z r.1548, souč. Kr. Diezenhofer 1692-99, barokní, centrální osmiboký s jehlancovou střechou a lucernou. Zařízení z r.nedochováno.

Děkanství ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 7

Kaple Bolestné P.Marie a sv.Ondřeje ^{Zdroj C) Zdroj E)}

postavena v letech 1768–1769 podle návrhu K. I. Dienzenhofera z roku 1730. Nástropní malbu provedl G. Füzl a donátorem byl tepelský občan Karl Barlme.

[Kaple hořkého utrpení Kristova] ^{Zdroj 2)}

na jejím místě dnes Kaple sv.Kříže

Kaple sv.Kříže, Bolestné Matky Boží a apoštola Ondřeje ^{Zdroj 2)}

V jihovýchodní části města na návrší Spielberk, postavena 1768-9 na místě kaple hořkého utrpení Kristova, K.I.Diezenhofer, zařízení odstraněno.

Kaple Korunování P.Marie ^{Zdroj 2)}

Při cestě do Jankovic,

Kaple ^{Zdroj 2)}

Na sev. okraji města. 19.stol., výklenková s obrazem Poslední večeře Páně

Kaple P.Marie ^{Zdroj 2)}

Při cestě do Mnichova

Děkanství ^{Zdroj 2)}

1689, patrová, přestavěno 1794

Hřbitov ^{Zdroj 2)}

…

Sloup Nejsv.Trojice ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

Na náměstí, 1721, architektura W.Braunbock, sochařská výzdoba O.J.Vendy. v nikách sochy sv.Norberta, sv.Vojtěcha, sv.Quodvultdea, na podstavci sochy sv.Václava, sv.Floriána, sv.Leopolda, nad nimi jehlan se sousoším Nejsv.Trojice a sochou P.Marie. na pilířích balustrády sochy sv.Rozalie, bl.Hroznaty a sv.J.Nepomuckého

Sousoší Nejsv.Trojice s P.Marií ^{Zdroj 2)}

Na vrcholu sloupu

Socha sv.Norberta ^{Zdroj 2)}

Na sloupu

Socha sv.Vojtěcha ^{Zdroj 2)}

Na sloupu

Socha sv. Quodvultdea ^{Zdroj 2)}

Na sloupu

Socha sv. Václava ^{Zdroj 2)}

Na podstavci

Socha sv. Floriána ^{Zdroj 2)}

Na podstavci

Socha sv. Leopolda ^{Zdroj 2)}

Na podstavci

Socha sv. Rozálie ^{Zdroj 2)}

Na balustrádě kolem sloupu

Socha bl.Hroznaty ^{Zdroj 2)}

Na balustrádě kolem sloupu

Socha sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj 2)}

Na balustrádě kolem sloupu

[Socha] ^{Zdroj 2)}

zničena

[Socha] ^{Zdroj 2)}

zničena

[Boží muka] ^{Zdroj 2)}

na jejich místě kaple hořkého utrpení Kristova a později Kaple sv.Kříže

Boží muka ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

1685

Boží muka ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

2.pol.16.stol. Pův.u kláštera

Boží muka ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

U kostela Nejsv.Trojice, 1605, s reliéfem Krista klesajícího pod křížem, sv.Veroniky s rouškou, Zmrtvýchvstání a Kalvárie s kam.značkou PG

Boží muka ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

U Angrova mlýna, s reliéfem sv.Veroniky v předním výklenku a biřice v zadním výklenku. S kam.značkou PG

Boží muka ^{Zdroj 2)}

Při cestě do Mnichova, u rybníka, 1681, s reliéfem Ukřižovaného, na soklu 1832 a MF

Boží muka ^{Zdroj 2)}

Při rozcestí do Jankovic, 17.stol. ve vrcholové schránce obrázek sv.Antonína Paduánského na plechu, v dolní části nápis o obnově 1760

Boží muka ^{Zdroj 2)}

Severových.od města při cestě k bývalému popravišti, 1705, s reliéfy Krista na Olivetské hoře, sv.Veroniky s rouškou a Ukřižování.

Boží muka ^{Zdroj 2)}

Při staré cestě do kláštera na rozhraní obce Kladrub. 1732, s reliéfem Ukřižování,

Švédský kříž ^{Zdroj 2)}

V úvozové cestě při rozcestí k Rankovicím, snad z doby třicetileté války s vytesanými písmeny a srdcem s nápisem INRI

Kříž ^{Zdroj 2)}

V zahradě školy, pův. u mariánské kapličky při silnici do Mnichova, kamenný

Kříž ^{Zdroj 2)}

Při cestě do Otročína, 1829

Kašna ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí

Smírčí kříž ^{Zdroj C)}

Školní, u čp. 256

Deska ^{Zdroj 2)}

Se znakem kláštera Teplá, 1574, na staré škole

Tvrz ^{Zdroj C)}

archeologické stopy

Radnice ^{Zdroj C) Zdroj 2)}

Masarykovo náměstí 1, Z poč.18.stol., patrová volně stojící s mansardovou střechou a pětibokou zvonicí.

Škola ^{Zdroj C) Zdroj 2)}

Masarykovo náměstí 143, Později MNV, 1574, obnovena 1819, , obdélná patrová, s mansardovou střechou, nad brankou reliéf P.Marie Ochranitelky, nyní v muzeu v Karlových Varech.

Dům č.p. 30

…

Dům č.p. 31

…

Dům č.p. 61 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 61

Dům č.p. 62 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 62

Dům č.p. 92 ^{Zdroj C)}

Lidická 92

Dům č.p. 106 ^{Zdroj C)}

Lidická 106

Dům č.p. 113 ^{Zdroj C)}

Lidická 113

Hospoda č.p. 142 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 142

Dům č.p. 146 ^{Zdroj C) Zdroj 2)}

Masarykovo náměstí 146, 1794, patrový, nárožní, s mansardovou střechou

Dům č.p. 157 ^{Zdroj C)}

Palackého 157

Dům č.p. 260 ^{Zdroj C)}

Fučíkova 260

Dům č.p. 268 ^{Zdroj C)}

Fučíkova 268

Měšťanský dům čp. 276 ^{Zdroj 2)}

Na náměstí, nově upravený, barokní portál kol.1700.

Špitál ^{Zdroj 2)}

Založen 1552, při klášteře

Pavilon ^{Zdroj 2)}

Za zadní branou děkanství, centrální stavba se šindelovou střechou 1806

Angrův mlýn ^{Zdroj 2)}

…

Zpět na okres

Panství

Politický okres Teplá, s.o. Teplá

1961 Okres Cheb

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj C)}

V 10.stol.zemská brána s celnicí a trhy snad s hradem k její ochraně. Od 13.stol.poddanské město s premonstrátským klášterem. 1794 požárem zničeno celé město.

Po odtržení Chebska od Českého knížectví k Německé říši se v 11. století posunula zemská hranice více k východu. Hranice procházela právě územím dnešní Teplé, kde tehdy na zemské stezce z Plzně do Chebu vznikla kupecká osada s celnicí. Ve 12. století se v okolí této hranice stále více a více prohluboval vliv Německa.

Česká práva v této oblasti tehdy hájil velmož Hroznata, který byl správcem rozsáhlého území okolo dnešní Teplé a Mariánských Lázní. Z hospodářských důvodů založil v roce 1193 poblíž své tvrze v Teplé nový premonstrátský klášter.

Blahoslavený Hroznata založil klášter jako náhradu za účast na křížové výpravě. Dal slib k účasti na osvobození Božího hrobu z rukou muslimů, tato výprava byla u Říma rozpuštěna, ale slib byl stále platný. Proto si Hroznata vyjednal u papeže dispens a ten mu jako náhradu uložil založit klášter.[zdroj?]

První datovaná písemná zmínka o městě pochází z roku 1197, kdy byla v jedné Hroznatově listině zmíněna osada Teplá, majetek Tepelského kláštera. Po Hroznatově smrti převzal veškerou „administrativní správu“ klášter a tvrz zanikla. Osada se ale rozvíjela dál a postupem času se z ní stala trhová ves. V roce 1322 bylo Chebsko opět připojeno k Čechám a Teplá tím pádem přestala být strategickým hraničním bodem. V letech 1380–1381 zasáhl ves mor, kdy skoro celé české obyvatelstvo této epidemii podlehlo. Na jejich místo přicházeli později noví němečtí osadníci. V roce 1385 byla Teplá povýšena na poddanské město.

V husitském období byla Teplá celkem třikrát vypleněna (v letech 1421, 1427 a 1431). V roce 1525 se vzbouřili tepelští poddaní a zajali opata kláštera. Vadily jim neustále zvyšující dávky, které museli odvádět klášteru. Vzpoura byla nakonec potlačena, její předáci popraveni a protestantská víra systematicky likvidována (po celý zbytek 16. stol.). V této době město také vyhořelo (1539) a došlo k další morové epidemii (1549), která opět doslova vylidnila celé okolí. Koncem 16. století docházela k další vlně německé kolonizace, kdy ve městě získalo naprostou převahu německé obyvatelstvo.

V období třicetileté války městem prošlo mnoho vojsk, které ho plenily a ničily. Po válce došlo k další vlně germanizace a město opět mnohokrát vyhořelo (1669, 1747, 1794). Po posledním požáru došlo k velké přestavbě města a byly zbourány hradby (19. stol.). Rozvoji města pomohla výstavba železniční tratě. Trať byla otevřená v roce 1898. Obživou obyvatel v 19. stol. byla řemeslná výroba, ve městě bylo tkalcovství, uzenářství, pivovar a podniky na zpracování kamene. Známá byla místní puškařská dílna.

Po Mnichovu v roce 1938 připadl celý bývalý okres Teplá pod Německou říši, protože v celém okrese měli Němci drtivou převahu. II. světová válka byla ve městě ukončena 6. května 1945, kdy byla Teplá obsazena Americkou armádou. Nedlouho po válce v roce 1945 byly ustanoveny Národní výbory, v Teplé vznikl městský národní výbor a ještě se zatím udržel i Okresní národní výbor. 1. září 1945 byla otevřena česká škola. Mezi významné kulturní události patřilo také otevření Městské knihovny a přestavba sálu Hotelu U nádraží na kulturní místnosti.

Po druhé světové válce začalo pro město období odsunu německého (a to znamená skoro veškerého) obyvatelstva. Tento odsun probíhal od března do října 1946. Po něm bylo město a celé jeho okolí skoro vysídlené. Dosídlování probíhalo po roce 1946, kromě Čechů z vnitrozemí se na Tepelsko stěhovali také Maďaři, Slováci, Volyňští Češi, Rumuni, Poláci a Bulhaři. V roce 1949 se stal okres Teplá minulostí. Při územní reformě bylo celé jeho území připojeno k okresu Toužim.

V období po válce a nástupu komunismu v roce 1948 ovlivňovala život ve městě vojenská posádka, která si jako své sídlo vybrala klášter, který byl odebrán premonstrátům. Toto období bylo pro klášter asi nejhorší v celé jeho historii, protože docházelo k rozsáhlým a necitlivým devastacím této krásné stavby. Bylo založeno JZD, které se neustále slučovalo do větších celků. Zakládány byly také pobočky průmyslových podniků (jako např. JITONA nebo TOSTA), proto byly pro zaměstnance stavěny nové „socialistické“ byty a to nejen ve vlastním městě Teplá, ale také v jeho místních částech (např. v Poutnově nebo Služetíně). Vybydlené staré domy se nechávaly chátrat a v mnoha případech byly zbourány. 1. června 1960 došlo k další reformě územní správy, při které vznikly dnešní okresy. Teplá byla přičleněna do Západočeského kraje (se sídlem v Plzni) a okresu Karlovy Vary. Ten vznikl spojením více okresů z roku 1949, mezi nimi byl i tehdejší okres Toužim. V roce 1975 město získalo dnešní rozlohu. Byly totiž připojeny obce Beranov, Poutnov, Křepkovice a Staré Sedlo. Jejich místní národní výbory byly zrušeny a jejich pravomoci plně převzal Městský národní výbor Teplá.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	2597 N
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) E.Poche, Umělecké památky Čech

C) cs.wikipedia.org (4.1.2020)

E) pamatkovykatalog.cz (4.1.2020)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 5.6.2015

Předchozí editace: 27.9.2010